Nácvik počátečního čtení v prvních třídách
Jaké jsou EFEKTIVNÍ METODY UČENÍ prověřené při pilotáži zavádění Školních vzdělávacích programů do škol? OD ŠKOLNÍHO ROKU 2008/2009 JSME ZAHÁJILI VÝUKU POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH METODOU ANALYTICKO – SYNTETICKOU A V PARALELNÍ TŘÍDĚ METODOU GENETICKOU.
POROVNÁNÍ VÝUKY POČÁTEČNÍHO ČTENÍ V PRVNÍCH ROČNÍCÍCH:
METODA ANALYTICKO – SYNTETICKÁ A METODA GENETICKÁ. |
Při vzájemném porovnání obou metod docházíme k závěru, že obě mají své klady a zápory. Každá bude vyhovovat jinému typu žáků a každá bude různými učiteli aplikována jinak. Nezáleží tedy jen na metodách výuky, ale také na způsobu jejich aplikace do školního vyučování. Nácvikem počátečního čtení se zabývají lidé odnepaměti. Postupně se v historii vydělila řada metod, z nichž některé byly účinnější, jiné méně. V současné době probíhá výuka počátečního čtení v prvních ročnících ZŠ metodou analyticko-syntetickou, genetickou a globální. Dnes se tedy učitelé, ale i rodiče mohou rozhodovat mezi těmito metodami. S novými poznatky se každý člověk dosud ještě v největší míře setkává prostřednictvím tištěného textu. Čtení je proto hlavní činností každého člověka v jeho cestě za poznáním. Navíc dnes žijeme v době informační exploze, kdy čtení je stále důležitější. Člověk 21. století musí umět rychle a dobře (tzn. s porozuměním) číst. Dobré a rychlé čtení je závislé na metodě. Jaká metoda ale povede rychleji k cíli a bude působit dětem radost? Takovou univerzální metodu, která by byla ideální pro všechny děti najednou, asi nikdy nenajdeme. Každé dítě, které přichází do první třídy, je jiné, jinak se vyvíjí; řeč a písmo je u prvňáčků na různém stupni vývoje chápání, již dosažená gramotnost je v různých stádiích, a i rozumové schopnosti nejsou u dětí shodné. Malé procento žáků ve třídě bude vždy potřebovat více času a péče učitelů i jejich rodičů, aby mohlo čtení zvládnout. Hlavním úkolem, ať už pracujeme kteroukoliv metodou, je probudit v dětech zájem o čtení a dovést je k hlavnímu cíli – čtenářská gramotnost t.j. čtení s porozuměním vedoucí k potřebě celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě zájmu o literaturu. Demokratická škola dává prostor rozvoji různých metod ve výuce prvopočátečního čtení, a proto Vám chce dát i naše škola možnost rozhodnout se a vybrat metodu vhodnou právě pro Vaše dítě. Věříme, že nám jde o totéž – vybrat pro Vaše dítě metodu právě pro něj vhodnější, aby mohlo být úspěšným školákem, a proto si velmi ceníme toho, že se s námi o této problematice radíte. |
METODA GENETICKÁ |
Není žádnou nově objevenou metodou, ani není převzata odnikud ze zahraničí a v žádném případě se nejedná o žádný experiment. Jedná se o efektivní cestu rozvoje čtenářských dovedností. Touto metodou se učilo čtení do roku 1951, kdy bylo v ČSR vytvořeno tzv. jednotné školství, které povolovalo pouze jednu metodu výuky čtení – analyticko-syntetickou (slabikovaní), kdy se spojují hlásky do slabik a pak se teprve přechází k samotnému čtení celých slov (Má-ma má ma-so.). Ve školním roce 1995-96 se souhlasem MŠMT ČR paní PhDr. Jarmila Wágnerová, CSc., koncipovala projekt, jehož cílem bylo využít myšlenek a zkušeností s genetickou metodou českého elementaristy a básníka Josefa Kožíška. V roce 1913 vyšla jeho čítanka Poupata, která stále zůstává vzorem pro tvorbu českých slabikářů. /V současnosti si opět můžete koupit v knihkupectví tuto učebnici našich babiček i vy. / - Tato metoda se dnes pojímá jako metoda přirozená vývoji dítěte, protože děti, které se naučí číst samy (ještě před vstupem na ZŠ), postupují obdobným způsobem. – Zpočátku je zaujmou velká tiskací písmena, ptají se, co písmena představují, co znamenají. V další fázi se pokoušejí již známá písmena zapsat, napodobit a nakonec „skládáním“ (tedy syntézou) sestavují ze známých písmen slova a „čtou“ - rychleji čtou s porozuměním – například pohádky. - Klade velký důraz na rozvoj sluchového vnímání. Tato metoda vůbec nerozkládá slova na slabiky, ale rovnou na hlásky. Snaží se, aby si dítě každé písmeno (obraz) zároveň propojilo s odpovídající hláskou (zvukem) a tím urychluje proces čtení. - Některým dětem více vyhovuje to, když se jejich oko nemusí „zastavovat“ na každé slabice (která sama o sobě často nenese žádný význam, nemá smysl), ale čte rovnou celé slovo. - Snaží se od počátku pěstovat čtení s porozuměním. Díky tomu, že se děti zpočátku soustřeďují jen na jeden typ písma („hůlkové písmo“) zvládnou celou velkou tiskací abecedu velmi brzy, a tak mohou číst kvalitnější texty. - Výuka psacího písma se odsouvá až zhruba na druhé pololetí. Takže děti do té doby píší pouze hůlkovým písmem. Mohou však zapisovat již téměř cokoli, a navíc je tak více času na uvolňovací cviky, které jsou nezbytné pro dětská zápěstí, jež nejsou navyklá na tak jemné a dlouhé pohyby, které proces psaní psacím písmem vyžaduje. |
METODA ANALYTICKO – SYNTETICKÁ |
Byla rozpracována a používána od roku 1864 J.V.Svobodou. Při vzájemném porovnání obou metod docházíme k závěru, že obě mají své klady a zápory. Každá bude vyhovovat jinému typu žáků a každá bude různými učiteli aplikována jinak. Nezáleží tedy jen na metodách výuky, ale také na způsobu jejich aplikace do školního vyučování. Nelze tedy jednoznačně určit, která z metod je vhodnější. |
EFEKTIVNÍ METODY UČENÍ prověřené při pilotáži zavádění Školních vzdělávacích programů do škol: |
Cesta, jak efektivně učit vede přes metody kritického myšlení a genetickou metodu čtení. Přečtěte si ukázky z Příručky dobré praxe. Tato příručka byla výstupem několikaleté práce učitelů na šestnácti školách v České republice. |
Poznámka: |