Dějepis

5.2.1.5  ČLOVĚK A SPOLEČNOST

 

Cíle:

 

1. Poznat člověka a jeho postavení v systému lidské společnosti v minulosti i dnes.

2. Chápat kulturní rozmanitosti světa.

3. Uvědomit si souvislosti dějinných událostí.

4. Utvořit pozitivní vztah k historii vlastní země, regionu, místa bydliště, místa školy.

5. Poznat dějepisné, sociální a kulturně historické souvislosti života lidí v jejich rozmanitosti.

6. Ochrana uměleckých a kulturních hodnot.

7. Prevence rasistických, extrémistických a xenofobních postojů.

8. Tolerance a respektování lidských práv.

9. Utváření pozitivních občanských postojů.

10. Podporovat přijetí hodnot, na nichž je budována současná demokratická Evropa.

 

Specifikum oblasti:

 

Výuka v předmětech Dějepis a Výchova k občanství a zdraví probíhá nejen ve třídě, ale i v přírodě, při exkurzích, na poznávacích výletech.

Vzdělávací oblast je členěna na předměty:

 

-         Dějepis

-         Výchova k občanství a zdraví

 

Volitelné předměty:

-         volitelný oborový den

 

Nepovinná nabídka předmětů a programů:

 

-         olympiáda z dějepisu

 

 

5.2.2.6 Dějepis

 

Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

 

Předmět navazuje na Svět kolem nás na prvním stupni a zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a společnost. Vyučovací předmět Dějepis je spjat s výtvarnou výchovou (umělecká díla, stavební slohy, významní umělci, ….), s jazyky (významní spisovatelé, literární památky – kroniky, noviny,…), se zeměpisem (orientace v prostoru, územní rozsah států,…), s hudební výchovou (významní skladatelé, vývoj hudebních stylů,…), s občanskou výchovou (stát a státní zřízení, občanská a lidská práva, ….), tělesnou výchovou (olympijské hry,…), matematikou, fyzikou, přírodopisem a chemií (věda, technika, vynálezy a objevy,…).

Žáci se seznamují s vývojem společnosti, rozvíjí se jejich historické vědomí. Osvojují si historické pojmy. Poznávají člověka a jeho postavení v systému lidské společnosti v minulosti i dnes. Získávají orientaci v historickém čase.Učí se vyhledávat a třídit informace.  Formulují své myšlenky a názory v logickém sledu. Utváří se jejich pozitivní vztah ke společnosti, ve které žijí. Žáci jsou vychováváni k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí a k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

 

Časové a organizační vymezení předmětu:

 

Je vyučován v 6. až 9. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Dějepis se vyučuje v odborné učebně, hodiny se nedělí. Výuka probíhá ve třídě, při exkurzích, besedách, na poznávacích výletech, v muzeu. Je využívána i učebna výpočetní techniky. Několikrát v roce probíhá vyučování formou zvoleného projektu.

 

Vazba na průřezová témata a klíčové kompetence:

 

OSV – komunikace, soc. dovednosti, mezilidské vztahy, kooperace, řešení problémů, kreativita,…

VDO – demokracie, despocie, tyranie, občanská práva, náboženská nesnášenlivost, tolerance, občanská společnost, volební systém, formy vlády, totalita, rasismus, holocaust, ideologie,…

EV – člověk a příroda, příroda a první civilizace, historické památky, dopad průmyslové revoluce na přírodu, zásahy do přírodních poměrů,…

MKV– sbližování a prolínání kult. vlivů v období helénismu, náš etnický původ, stěhování národů, předsudky =židovská kultura, husitství, poznávání jiných kultur, mezinárodní solidarita, habsburská mnohonárodnostní monarchie

EGS – integrace Evropy, vliv Říma na raně středověké státy, formování evropských států, křížové výpravy, mír. poselství Jiřího z Poděbrad, reformace, význam objevení Ameriky, buržoazní a buržoazně demokratické revoluce,…

MdV – národní obrození, propaganda, sdělovací prostředky (film a televize) a politika a zájmové organizace = místní zdroje (periodika, zpravodaje)

 

Dovednosti komunikativní a kompetence k učení jsou převládajícími kompetencemi. Uplatňují se také kompetence sociální a personální a kompetence občanské.

Badatelsky orientovaná výuka

Badatelsky orientovanou výukou rozumíme v tomto ohledu výuku založenou na samostatném bádání žáků nad historickými prameny (zdroji), které směřuje k zodpovězení badatelské otázky nebo otázek.

Historické myšlení

Historické myšlení si můžeme představit jako základní způsoby uvažování o minulosti. Pomáhají žákům utvářet a pochopit vztah jednotlivců i společnosti k minulosti, rozpoznávat příčiny a důsledky historických dějů, vnímat historii z dobové perspektivy lidí žijících v minulosti, přemýšlet, proč nějaké děje trvají, přetrvávají a jakým způsobem dochází ke změně.

  • Příčiny a důsledky: Proč se události dějí a jaké mají dopady?

  • Trvání a změna: Jak najít logiku ve složitých historických procesech?

  • Dobové perspektivy: Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?

  • Vztah k minulosti: K čemu jsou nám dějiny?

Historická gramotnost

Dohromady tyto koncepty spojují „historické myšlení“ s kompetencemi v „historické gramotnosti“. „Historická gramotnost“ v tomto případě znamená získání hlubokého porozumění historickým událostem a procesům prostřednictvím aktivního zapojení do historických textů.

Historická gramotnost předpokládá, že se žáci neučí pouze znát historická fakta, ale aktivně minulost poznávají. Prostřednictvím vlastní práce s historickými prameny odpovídají na historické otázky a učí se přemýšlet podobně jako historikové a historičky. Cílem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice. Pomáháme jim vytvářet si poučenější názory a příběhy, než které by převzali z populární kultury či ze svého okolí. Budou pak lépe vybaveni pro to, aby četli, zpochybňovali (kladli si otázky) a hodnotili neznámé dokumenty a konfliktní názory vztahující se k vybraným událostem.

Historicky gramotní občané mohou posoudit oprávněnost tvrzení, že neexistoval holocaust, že komunistická diktatura nebyla zase tak špatná, že příslušnost k národu je neměnná, národ sám je věčný a že česká zkušenost s okupacemi ve 20. století může být východiskem pro současné české postoje vůči agresím v Evropě i jinde. Umí o těchto tématech diskutovat. Umí zkoumat historické prameny.

Vědí, že historický film může vypadat „realisticky“, aniž by byl přesný. Chápou hodnotu poznámky pod čarou. Dokážou odhalit rozdíly mezi používáním a zneužíváním historie. „Historické myšlení“ je možné pouze ve vztahu k věcnému obsahu. Tyto pojmy nejsou abstraktními „dovednostmi“. Spíše poskytují strukturu, která formuje praxi historie.

schéma gramotnost.png

Více informací o badatelském dějepisu naleznete zde: Badatelský dějepis. Https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/ [online]. ©2022 NAKLADATELSTVÍ FRAUS, 2022 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/koncepce-badatelske-rady