Dějepis
5.2.1.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST
Cíle:
1. Poznat člověka a jeho postavení v systému lidské společnosti v minulosti i dnes. 2. Chápat kulturní rozmanitosti světa. 3. Uvědomit si souvislosti dějinných událostí. 4. Utvořit pozitivní vztah k historii vlastní země, regionu, místa bydliště, místa školy. 5. Poznat dějepisné, sociální a kulturně historické souvislosti života lidí v jejich rozmanitosti. 6. Ochrana uměleckých a kulturních hodnot. 7. Prevence rasistických, extrémistických a xenofobních postojů. 8. Tolerance a respektování lidských práv. 9. Utváření pozitivních občanských postojů. 10. Podporovat přijetí hodnot, na nichž je budována současná demokratická Evropa.
Specifikum oblasti:
Výuka v předmětech Dějepis a Výchova k občanství a zdraví probíhá nejen ve třídě, ale i v přírodě, při exkurzích, na poznávacích výletech. |
Vzdělávací oblast je členěna na předměty:
- Dějepis - Výchova k občanství a zdraví
Volitelné předměty: - volitelný oborový den
Nepovinná nabídka předmětů a programů:
- olympiáda z dějepisu |
5.2.2.6 Dějepis
Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:
Předmět navazuje na Svět kolem nás na prvním stupni a zahrnuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a společnost. Vyučovací předmět Dějepis je spjat s výtvarnou výchovou (umělecká díla, stavební slohy, významní umělci, ….), s jazyky (významní spisovatelé, literární památky – kroniky, noviny,…), se zeměpisem (orientace v prostoru, územní rozsah států,…), s hudební výchovou (významní skladatelé, vývoj hudebních stylů,…), s občanskou výchovou (stát a státní zřízení, občanská a lidská práva, ….), tělesnou výchovou (olympijské hry,…), matematikou, fyzikou, přírodopisem a chemií (věda, technika, vynálezy a objevy,…).
Žáci se seznamují s vývojem společnosti, rozvíjí se jejich historické vědomí. Osvojují si historické pojmy. Poznávají člověka a jeho postavení v systému lidské společnosti v minulosti i dnes. Získávají orientaci v historickém čase.Učí se vyhledávat a třídit informace. Formulují své myšlenky a názory v logickém sledu. Utváří se jejich pozitivní vztah ke společnosti, ve které žijí. Žáci jsou vychováváni k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí a k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.
Časové a organizační vymezení předmětu:
Je vyučován v 6. až 9. ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Dějepis se vyučuje v odborné učebně, hodiny se nedělí. Výuka probíhá ve třídě, při exkurzích, besedách, na poznávacích výletech, v muzeu. Je využívána i učebna výpočetní techniky. Několikrát v roce probíhá vyučování formou zvoleného projektu.
Vazba na průřezová témata a klíčové kompetence:
OSV – komunikace, soc. dovednosti, mezilidské vztahy, kooperace, řešení problémů, kreativita,…
VDO – demokracie, despocie, tyranie, občanská práva, náboženská nesnášenlivost, tolerance, občanská společnost, volební systém, formy vlády, totalita, rasismus, holocaust, ideologie,…
EV – člověk a příroda, příroda a první civilizace, historické památky, dopad průmyslové revoluce na přírodu, zásahy do přírodních poměrů,…
MKV– sbližování a prolínání kult. vlivů v období helénismu, náš etnický původ, stěhování národů, předsudky =židovská kultura, husitství, poznávání jiných kultur, mezinárodní solidarita, habsburská mnohonárodnostní monarchie
EGS – integrace Evropy, vliv Říma na raně středověké státy, formování evropských států, křížové výpravy, mír. poselství Jiřího z Poděbrad, reformace, význam objevení Ameriky, buržoazní a buržoazně demokratické revoluce,…
MdV – národní obrození, propaganda, sdělovací prostředky (film a televize) a politika a zájmové organizace = místní zdroje (periodika, zpravodaje)
Dovednosti komunikativní a kompetence k učení jsou převládajícími kompetencemi. Uplatňují se také kompetence sociální a personální a kompetence občanské.
Badatelsky orientovaná výuka
Badatelsky orientovanou výukou rozumíme v tomto ohledu výuku založenou na samostatném bádání žáků nad historickými prameny (zdroji), které směřuje k zodpovězení badatelské otázky nebo otázek.
Historické myšlení
Historické myšlení si můžeme představit jako základní způsoby uvažování o minulosti. Pomáhají žákům utvářet a pochopit vztah jednotlivců i společnosti k minulosti, rozpoznávat příčiny a důsledky historických dějů, vnímat historii z dobové perspektivy lidí žijících v minulosti, přemýšlet, proč nějaké děje trvají, přetrvávají a jakým způsobem dochází ke změně.
-
Příčiny a důsledky: Proč se události dějí a jaké mají dopady?
-
Trvání a změna: Jak najít logiku ve složitých historických procesech?
-
Dobové perspektivy: Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?
-
Vztah k minulosti: K čemu jsou nám dějiny?
Historická gramotnost
Dohromady tyto koncepty spojují „historické myšlení“ s kompetencemi v „historické gramotnosti“. „Historická gramotnost“ v tomto případě znamená získání hlubokého porozumění historickým událostem a procesům prostřednictvím aktivního zapojení do historických textů.
Historická gramotnost předpokládá, že se žáci neučí pouze znát historická fakta, ale aktivně minulost poznávají. Prostřednictvím vlastní práce s historickými prameny odpovídají na historické otázky a učí se přemýšlet podobně jako historikové a historičky. Cílem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice. Pomáháme jim vytvářet si poučenější názory a příběhy, než které by převzali z populární kultury či ze svého okolí. Budou pak lépe vybaveni pro to, aby četli, zpochybňovali (kladli si otázky) a hodnotili neznámé dokumenty a konfliktní názory vztahující se k vybraným událostem.
Historicky gramotní občané mohou posoudit oprávněnost tvrzení, že neexistoval holocaust, že komunistická diktatura nebyla zase tak špatná, že příslušnost k národu je neměnná, národ sám je věčný a že česká zkušenost s okupacemi ve 20. století může být východiskem pro současné české postoje vůči agresím v Evropě i jinde. Umí o těchto tématech diskutovat. Umí zkoumat historické prameny.
Vědí, že historický film může vypadat „realisticky“, aniž by byl přesný. Chápou hodnotu poznámky pod čarou. Dokážou odhalit rozdíly mezi používáním a zneužíváním historie. „Historické myšlení“ je možné pouze ve vztahu k věcnému obsahu. Tyto pojmy nejsou abstraktními „dovednostmi“. Spíše poskytují strukturu, která formuje praxi historie.
Více informací o badatelském dějepisu naleznete zde: Badatelský dějepis. Https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/ [online]. ©2022 NAKLADATELSTVÍ FRAUS, 2022 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/koncepce-badatelske-rady