Plavecký výcvik 6.ABC - Den 2

Maršálové a fotbalové mistrovství

Vážení čtenáři,

ano, asi Vám to došlo. Zde u Jindřichova Hradce, u nedaleké vísky Mnich, NENÍ SKORO INTERNET. Proto se nám nenahrála půlka textu ni fotografií do prvního dne. NE-VA-DÍ, plujeme dál, budeme Vám to dávkovat.

Dnešní den nám začal ve znamení sportu – a také tak skončil. Tělocvična, hřiště a bazén se staly naším druhým domovem.
Poctivě jsme odplavali dvojitou dávku swimu (jednou za tělo, podruhé za vlast), a když děti z vody vylezly, ještě samy požádaly o sportovní blok navíc. Někteří učitelé dojatě zamrkali, někteří zas tolik ne.

Zlatým hřebem centrální části programu se stala hra Maršál – v praxi rychlá směsice Bombermana, team deathmatche a improvizované orientace v terénu. Na bitevním poli, které dříve bývalo klidným dvorem se záhony, došlo k jistému... přeuspořádání přírodních prvků. Vzhledem k tomu, že máme ekologické svědomí, zítra nás čeká revitalizace záhonů jako polední aktivita. Hledáme zatím dobrovolníky s rukavicemi, smyslem pro estetiku a znalostí latinských názvů zahradních trvalek.

Večer se pak nesl v rytmu vrcholového sportu – fotbalového mistrovství všeho. Tři týmy složené z odhodlaných žáků vyzvaly tým „moudrých“ složený z učitelů a instruktorů.
Hru komentovala naprosto profesionální trojice moderátorek Paty – Terka – Áďa.
Na pískání se střídali sudí s přísným okem a srdcem z titanu: Robin, Otto, Séba, Matěj, a nesmlouvavý čárový rozhodčí Nicolas, přezdívaný „jestřáb“. Střelci, záložáci, stopeři, kontrakty s hráči. Mohli bychom jmenovat jak zástupce ženské části mančaftu, tak mužské kanonýry, a vždy by to byly jednoznačně elitní hráčstvo. Pokud bychom namátkově měli vybrat několik zástupců, mohli bychom zmínit ty, kteří nejsou původně fotbaloví hráči, ale jejich kariéra je jinde. Adam Žďárský odmítl kvůli tomuto mistrovství nabídku z NHL, konkrétně od floridské Tampy. Nicolle Baloušová odložila celou Velkou Pardubickou, Šimon Vrátný odmítl hostování ve známém letenském klubu a Kuba Kábrt přeložil své angažmá u sešívaných, i když ho přemlouvala celá tribuna Sever.

Atmosféra? Anfield, Nou Camp a manchasterský kotel v jednom.
Dětské tribuny zpívaly, fandily, křičely, až se roztřásla tráva (a lehce i recepce). Učitelsko-instruktorský tým nakonec zvítězil, a to jen taktak – s odřenými chrániči a vypitými čtvrtlitry magnesium vody. Hvězdou zápasu byl vyhlášen pan učitel Vrťo – energický jako kříženec Modriće a gladiátora, střílel, skákal, tvořil a zaskakoval i jako brankář. Překvapením zápasu se stal pan učitel Tychtl, jenž do druhé půle nastoupil jako nečekaný "západní vítr", připomínající poctivou fotbalovou školu FC Hvězda Karlovy Vary – důkaz, že i milovník poezie může být smrtící z levého křídla.

Večer jsme ulehli v rekordním čase. Slyšet bylo jen funění, občasné mručení „faul!“ a jeden sen o penaltách. Zítra nás čeká táborák, zpěv – a pravděpodobně další sportovní výkony, tentokrát v rytmu já písnička 1, 2 a 3.

Zdravíme všechny domů – máme se skvěle, a pokud to takhle půjde dál, vrátíme vám děti vychované, opálené a se svaly jako ze žuly.