Berounka 8.B

1.den

 Nastup do vlaku šel hladce. Bohužel při výstupu překážel trochu stan a několik žaček si prodloužilo cestu vlakem. Ubytovali jsme se nakonec vsichni v chatkách, kdyz se všichni trochu uskromnili. Pocasi pralo výletu a naše třída velmi rychle zdolala kopec na  Karlštejn. Schladili jsme se v Berounce, hráli pinčes, hry a vodní bitvu. 

2.den

Rano vlakem do Berouna, kde jsme si vyslechli si základní pokyny, nasedli na kánoe a začaal dlouhá plavba po line vodě. Mnoho žáků si vědělo s pádly poradit hned, další až po několika rotacích a výměnách, jak posádky, tak pozic. V kempu si v Srbsku jsme dali obídek. Stánkaři byli našim počtem zahlceni, nakonec všichni něco málo všichni snědli. Nejzábavnější byli sjezdy dvou jezů. U obou žáci ozkoušeli teplotu vody. Každopádně někoho boleli ruce, jiné, všichni ale rychle večer i (někteří i před večeří) usnuli. 

3.den

Žáci už věděli do čeho jdou, ale nebyli v radostném očekávání, ale prostě že se to nějak přežije. Berounka však ve vyšších polohách tekla rychleji, žáci pluli s výrazně menším vyloženým usílím příjemným tempem. Místy byla řeka mělká a pod námi vrzali kamínky. Vybírání správné trasy bylo dobrodružné. Optimismus a příjemnou náladu dodalii obří porce jídla v kempu Riviéra. Posilnili jsme se i jahodami, které jsme vyměnili za Davida. Naštěstí se nám ale večer vrátil. V posledním úseku se jelo jiným způsobem - skoro celá třída se zapojila do mohutných vodních bitev. Byli do nich zahrnuti i naši mladí instruktoři. Poslední jez jen třešinkou na dortu. Z vody skoro nechtěli vylézt a už nyní pro ně plánujeme další sjezd (skoro jistě Sázava). Večer měli energie mnoho. 

4.den

Po snídani jsme vyrazili na výlet na rozhlednu Korunka, ze které jsou vidět skoro celé Brdy. Zjistili jsme, že naše třída dokáže udržet vysoké tempo i do velkého kopce. Z rozhledny jsme seběhli dolů na vlak a jeli zpět do tábora. Tam se vařilo, opékalo, koupalo, hrál se ping pong, házeli si, sledovali fotbal (bohužel nakonec 1:1). Velkou část odpoledne se řešili koťátka a jejich osud. Omlouváme se rodičům, pokud jsme je zmeškaným telefonátem vyděsili. Žáci se semkli, a téměř každý chtěl kotě domů. Měli jsme i jednoho maroda (úpal nebo úžeh), vše snad spraví chládek a spánek. 

5.den

V klidu jsme si zabali, uklidili a odjeli zpět domů, více opálení, špinavý, unavení, ale snad všichni spokojení. My s Verčou určitě.