Plavecký výcvik, den 2

Publikoval Ondřej Nejedlý
Datum 16.6.2021

Deník kapitána plaveckého výcviku, hvězdné datum 15. 06. 2021, zápis druhý.

Jak praví staré přísloví: „indiáni a námořníci útočí za svítání“, a tak jsme v tomto duchu, po vzbuzení posádkovou službou, zaútočili na snídani v kantýně.

Po vydatné snídani vydal první důstojník v čase T, hodině H sraz před ubikacemi a v rámci fyzické přípravy se celá posádka vydala vstříc vrcholu. Doslova. Cíl byl totiž jasný – rozhledna Hnědý Vrch, odkud se nám měla otevřít moře lesů a výhledy na Černou horu a Sněžku. Během soupeření s peřejemi, které běžně v období zimy brázdí fandové zimních sportů, se nám povedlo několik husarských kousků, včetně ověření si kluznosti různých druhů hornin, měkkosti terénu, který je podmáčen a zejména tedy získání respektu k převýšení. Nicméně, celá posádka, kromě jedné statečné hlídky, která držela základní tábor v půli cesty, se dostala až na samotný vrchol a obsadila rozhlednu. Zde by chtěl kapitán celé výpravy poděkovat a poblahopřát všem námořnicím a námořníkům, kteří překonali nejen svůj strach z výšek, ale i vůli to ne-vzdát!

Jelikož jsme vše museli stihnout během pouhých 60 minut, nebylo moc času na zbyt. Chromda si narval plné kapsy kamení „protože pane učitel já sbírám horniny a tyhle zaručeně nemám!“, Matěj se svými sedmimílovými botami vzal dráhu a celá posádka se valila dolů z kopce jako velmi kultivovaná, ale přesto nebezpečná lavina. Nikoho jsme nemuseli ošetřovat, ani házet záchranný kruh, a tak i operace „rozhledna“ proběhla velmi dobře. S lehkým zpožděním řádově minut jsme dorazili zpět k ubikacím, kde na nás čekal již výcvikový tým, který neprodleně zahájil sportovní přípravu před dalším plaveckým turnusem. Namátkově lze vybrat hru: „na zajíce a díry“ či „živé sochy“, ve kterých vévodily Marta, Evka a pan instruktor Martin, které se téměř nepodařilo rozesmát (což byl účel hry)… zato pana učitele rozesmálo kde co.

Po nabuzení ze sportovních her, jsme vyrazili do plavek a rozděleni do dvou týmů (skupina Céres bobři a Stane se) jsme opět vkročili do známých vod bazénu, kde na nás čekalo tentokrát nejen zvládnutí několika technik plavání, ale celá posádka si zahrála i vodní pólo!

Celé dopoledne krásně zakončil oběd, který odrovnal většinu lidí natolik, že polední klid byl skutečně klidem.

Po uplynutí doby, kdy na moří námořníkům slehne, byla celá posádka svolána k centrálnímu stěžni, aby se dozvěděla, že se všichni dobrovolně přihlásili k průzkumné expedici Jeleních luk, a přilehlého vodního toku. Nadšeni a vybaveni se všichni vrhli vstříc suchozemské zábavě, která nám také není cizí. Jo a Nikol prst se snažil sníst nějaký neidentifikovatelný brouk, ale pan učitel a zdravotník v jednom onoho vetřelce sundal, bez ztráty života jak brouka, tak i Nikol. A tak, bez brouků a strachů, vyšli jsme na 5 kilometrovou tůru, během které jsme navštívili Liščí vodopád, potkali se se ztracenou expedicí (nejspíše) pana Scotta, Jindra se seknul v navigaci (asi potom co si od ztraceného polárníka nechal poradit, takže mu kapitán odebral místo hlavního navigátora a přiřadil jej k lodním dělostřelcům) a nakonec jsme, leč jen s tříminutovou rezervou, došli zpět na naší hlavní základnu.

Pravda, nebylo moc času, převýšení 200 metrů dolů a nahoru, 5 kilometrů v nohách – to vše bylo znát. Ale pod pokřikem „pot šetří krev“ se obě dvě plavecké družiny vrhly do plavek a bazénu na druhou štaci. Za takovou fyzickou přípravu by se nemusel stydět snad ani Jarda Jágr!

Zcela vyždímáni, jak ručníky, jsme se přesunuli na náš předposlední úkol – zvládnout zaslouženou večeři. Na každého bylo špaget dost, až na Felixe a pana učitele, kteří se dostavili k jídlu pozdě, protože kontrolovali stav lodních zásob, či co. Nicméně ani na ně, pan kuchař nezapomněl a zachránil jejich hladové duše.

Konečně závěrečný program, nejdříve po třídních posádkách a následně společně společný, pod taktovkou instruktorského týmu, který vymyslel spoustu báječných společenských a pohybových her.

Po hodinovém večerním klidu a rozdání všech medikací, se všechny posádky uchýlili, značně a opět velmi příjemně vyčerpáni k naší, v pořadí již druhé, noční hlídce.