Děti, které čtou, jsou úspěšnější ve škole i v životě
Paní učitelka Jana Kopecká ze si dnes povídala s Luckou Výbornou třeba o tom, jaké to je učit v jedné třídě spolu s dalším učitelem nebo jak dlouhá je cesta od učení se číst ke čtenářské gramotnosti. Odkaz na celý rozhovor http://rozhl.as/335
Základní škola Kunratice patří k prvním školám, které se před osmi lety zapojily do projektu Pomáháme školám k úspěchu.
Kdybychom všichni četli jednu knihu nebo kdybych dětem knihu vnutila, nemohla by daná kniha zaujmout všechny.
Čte vaše dítě? A možná ještě důležitější otázka: skutečně rozumí tomu, co čte? „Chceme, aby naši žáci nad textem přemýšleli, aby pouze nehltali písmenka, ale aby dokázali vyvozovat vlastní závěry,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou učitelka a odbornice na čtenářskou gramotnost Jana Kopecká.
Že je vaše dítě na knížky ještě malé? Omyl. Podle Jany Kopecké se dá čtenářská gramotnost rozvíjet už u prvňáčků. A dokonce i u nečtenářů. „Než děti nastoupí do školy, budují si vztah ke čtení prostřednictvím toho, jak si s nimi čtou máma a táta. Tam vzniká vztah ke knihám,“ popisuje.
Ať už je dítě jakéhokoliv věku, jedno platí vždy: mělo by číst knihy, které ho baví. „Kdybychom všichni četli jednu knihu nebo kdybych dětem knihu vnutila, nemohla by daná kniha zaujmout všechny,“ vysvětluje učitelka, která se svými žáky provozuje takzvané čtenářské dílny. Během nich si každé dítě čte vlastní vybranou knížku.
Čtení je pro každého
Čtení má podle ní větší význam, než si velká část lidí myslí. Významně totiž podporuje úspěchy ve vzdělávání jako takovém. „Každodenní čtení přispívá tomu, že je žák úspěšný i v jiných předmětech. A dokonce i v životě.“
Princip je jednoduchý. Pokud dítě pravidelně čte, dokáže se lépe vyjadřovat, a to jak ústně, tak písemně. „Musíme to ale v dětech pěstovat. Například součástí našich čtenářských dílen je společné sdílení, kdy si o knihách děti povídají. Tím se kultivuje jejich vyjadřování a učí se naslouchat jeden druhému.“
Dobrý čtenář se přitom může stát z každého. Včetně velmi živých nebo hyperaktivních dětí. „Podobných dětí mám pár ve třídě. Když mají možnost číst si knížku nebo ji alespoň prohlížet, deset minut to vydrží. Maximálně si odběhnou na záchod,“ usmívá se Jana Kopecká.