Kritéria hodnocení a koncepce výuky - DĚJEPIS / O. Nejedlý, I. Jeřábková a M. Kotrs
níže vám představíme koncepci badatelské výuky a historického myšlení, které se na naší škole v rámci tohoto předmětu snažíme budovat.
S nástupem moderních technologií, kdy je mediální prostor i prostor okolo nás zahlcen přetlakem různých informací, už nelze dějepis učit pouze prostřednictvím výkladového textu (klasické frontální výuky).
Kritéria hodnocení předmětu pak naleznete níže v příloze.
Badatelsky orientovaná výuka
Badatelsky orientovanou výukou rozumíme v tomto ohledu výuku založenou na samostatném bádání žáků nad historickými prameny (zdroji), které směřuje k zodpovězení badatelské otázky nebo otázek.
Historické myšlení
Historické myšlení si můžeme představit jako základní způsoby uvažování o minulosti. Pomáhají žákům utvářet a pochopit vztah jednotlivců i společnosti k minulosti, rozpoznávat příčiny a důsledky historických dějů, vnímat historii z dobové perspektivy lidí žijících v minulosti, přemýšlet, proč nějaké děje trvají, přetrvávají a jakým způsobem dochází ke změně.
-
Příčiny a důsledky: Proč se události dějí a jaké mají dopady?
-
Trvání a změna: Jak najít logiku ve složitých historických procesech?
-
Dobové perspektivy: Jak lépe porozumět lidem, kteří žili v minulosti?
-
Vztah k minulosti: K čemu jsou nám dějiny?
Historická gramotnost
Dohromady tyto koncepty spojují „historické myšlení“ s kompetencemi v „historické gramotnosti“. „Historická gramotnost“ v tomto případě znamená získání hlubokého porozumění historickým událostem a procesům prostřednictvím aktivního zapojení do historických textů.
Historická gramotnost předpokládá, že se žáci neučí pouze znát historická fakta, ale aktivně minulost poznávají. Prostřednictvím vlastní práce s historickými prameny odpovídají na historické otázky a učí se přemýšlet podobně jako historikové a historičky. Cílem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice. Pomáháme jim vytvářet si poučenější názory a příběhy, než které by převzali z populární kultury či ze svého okolí. Budou pak lépe vybaveni pro to, aby četli, zpochybňovali (kladli si otázky) a hodnotili neznámé dokumenty a konfliktní názory vztahující se k vybraným událostem.
Historicky gramotní občané mohou posoudit oprávněnost tvrzení, že neexistoval holocaust, že komunistická diktatura nebyla zase tak špatná, že příslušnost k národu je neměnná, národ sám je věčný a že česká zkušenost s okupacemi ve 20. století může být východiskem pro současné české postoje vůči agresím v Evropě i jinde. Umí o těchto tématech diskutovat. Umí zkoumat historické prameny.
Vědí, že historický film může vypadat „realisticky“, aniž by byl přesný. Chápou hodnotu poznámky pod čarou. Dokážou odhalit rozdíly mezi používáním a zneužíváním historie. „Historické myšlení“ je možné pouze ve vztahu k věcnému obsahu. Tyto pojmy nejsou abstraktními „dovednostmi“. Spíše poskytují strukturu, která formuje praxi historie.
Více informací o badatelském dějepisu naleznete zde: Badatelský dějepis. Https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/ [online]. ©2022 NAKLADATELSTVÍ FRAUS, 2022 [cit. 2023-09-07]. Dostupné z: https://www.badatelskydejepis.fraus.cz/koncepce-badatelske-rady
Soubory ke stažení
Tagy
Související články
Aktuality
- Stěhování národů
- Od První republiky k Mnichovu
- Světová hospodářská krize
- Nástup totalitních režimů ve 20. století
- Kritéria hodnocení - VOZ / O. Nejedlý a T. Tychtl