Úvod do biologie člověka

Budeme pracovat a sejdeme se v Microsoft teams. Budeme pracovat v celé třídě i v malých skupinách. Budeme diskutovat a svůj názor samostatně zaznamenat v kvízu ve FORMS. Budeme pracovat s odborným textem a v něm rozpoznávat důležité informace. Bude nás zajímat, jak o tom, co zkoumáme, přemýšlíme, jak se aktivně zapojujeme do diskuse i do samostatné práce. Na konci druhé vyučovací hodiny nás čeká propustka v Mentimetru. Další týden se zúčastnime odborné konference a vyzkoušíme si tvorbu vlastního textu, jeho prezentaci na konferenci. Důležité informace budou shrnovat novináři ve svých článcích. Vše si následě doplníme i do pracovního sešitu na stranách 29 až 32. Ve Škole s nadhledem se podívejte na cvičení: 482 029, 482 030, 482 031 a 482 032. Opora v učebnici: strana 43 až 49. Termín odevzdání do 15.1.2021 18:00 hodin do ZADÁNÍ v Microsoft Teams. 
Všechny naše žáky žádáme o vyplnění dotazníku. Vítek a Jakub

Stopy v Leatoli (oblast v Tanzánii)

Společně jsme viděli video - Stopy v Leatoli (oblast v Tanzánii) - individuálně si prostudujte schéma se stopami (ZDE) a poté ve skupině z různých pohledů na věc prodiskutujte a samostatně zaznamenejte odpovědi na otázky číslo 4 až 6/7. Po zodpovězení první sady otázek se sejdeme v celé třídě, podobně i po druhé sadě otázek. Ve skupinách vás budeme navštěvovat.

Otázky 1) - FORMS KVÍZ - Stopy v Leatoli (oblast v Tanzánii) - klikni ZDE

• Jaká stvoření pravděpodobně vytvořila stopy?
• Jak se tito tvorové pohybovali (chůze, běh atd.)?
• Jaké interakce (jestli nějaké) dané stopy naznačují?

Otázky 2) - FORMS KVÍZ - Chůze - klikni ZDE

Co stopy říkají?

• Mají jedinci s většími chodidly také delší nohy?
• Jsou lidé s delšími nohami vyšší?
• Liší se počet kroků, které člověk v dané vzdálenosti provede, když běží nebo kráčí?
• Mění se délka kroku člověka s rychlostí? Platí totéž pro časné hominidy?

Chůze po dvou

Dle času samostatně po hodině nebo v hodině si prohlédneme video: https://www.pbslearningmedia.org/resource/tdc02.sci.life.evo.findinglucy/.
Budeme pracovat s textem: Proč se u předchůdců člověka vyvinula chůze po dvou?

Staneme se experty na část textu a rozdělíme se do skupin - žlutá - modrá - zelená - červená (Rozdělení do skupin - klikni ZDE) Následně se sejdeme a ...

... budeme hledat odpovědi na otázky:

• Jaké hypotézy mají vědci pro vývoj chůze po dvou?
• Jaké anatomické změny byly nutné pro vývoj chůze po dvou?

Vývoj člověka

• diskuze ke vzpřímené chůzi a otázkám z předchozí hodiny
• motivační video: Evoluce člověka v krátkém videu paleoumělce Johna Gurche ve spolupráci s Yale University. Aneb jak věda, umění a představivost pomáhají formovat názor na naši vlastní evoluci?
• rozdělení se na skupiny, které budou hledat odpovědi na konkrétní otázky vztažené k fylogenetickému stromu vývoje člověka – viz https://www.prirodovedci.cz/storage/images/800x600/4450.jpg - příklad: Proč jsou některé větve označeny otazníky? Najděte další strom na webu nebo ve své učebnici. Všimněte si případných rozdílů. Proč se ty dva stromy mohou lišit.
• obrázky vybraných fosilních skupin vývoje člověka - příklad: Co pozorujete na tvaru lebky hominida? Jak se vyvíjí tvar lebky?
• vývoj chůze po dvou
• neandrtálci a homo sapiens (jaké mají společné a rozdílné anatomické znaky?)
• důkazy prvního využívání nástrojů
• kultura a hominidů (Který druh po sobě jako první zanechal kulturu? – jeskynní malby, sošky apod.)

Propustka - MENTIMETER

Odborná videokonference za účasti novinářů: Jak se to stalo, že jsme se stali lidmi?

Termín: 11. ledna 2021 / Prostředí: Microsoft Teams
Materiály od odborných týmů jsou pro novináře připojeny pod textem a podle třídy začínají buď: a-xxxxx.yyy nebo c-xxxxx.yyy, nebo v další části textu.

Témata a anotace:

• Proč vyhynuli neandrtálci? - a-neandrtalci.pptx - c-neandrtalci.docx - c-neandrtalci-prezentace
• Proč jsme začali chodit po dvou? - a-po_dvou.pdf - c-po_dvou.pptx
• Jak se vyvíjel náš kulturní a kultovní život? - a-kulturni_a_kultovni_zivot.docx - a2-kulturni_a_kultovni_zivot.docx - c-kultovni_a_kulturni_zivot.pdf
• Jak jsme lovili zvířata, která jsou větší než my? - a-jak-jsme_lovili.docx - c-jak-jsme_lovili.odp

Tvůrci příspěvků:

• každému z témat se věnuje jeden čtyřčlenný řešitelský tým
• každý člen týmu se zapojují do přípravy konferenčního příspěvku a zároveň bude v týmu plnit jednu z rolí:
  1. vedoucí týmu (dobré organizační schopnosti),
  2. prezentující (dobré komunikační dovednosti),
  3. zapisovatel (nejlépe píše a strukturuje příspěvek),
  4. tvůrce anotace (schopnost zobecnit text a shrnout v něm podstatné informace)
• Anotaci předá tým dva dny před konferencí.

Reportéři:

• nejsou členy řešitelských týmů, pracují většinou v trojicích
• jsou s řešitelskými týmy v kontaktu a získávají od nich informace k řešeném tématu
• na základě předchozích informací od řešitelského týmu a prezentace na videokonferenci zpracují do dalšího dne od konference reportáž pro:
  1. aktuální zprava pro publikaci v odborném časopise Kunratická ŽIVA - VIII.A - VIII.C
  2. faktická informace pro deník Kunratický DENÍK - VIII.A - VIII.C
  3. senzační zpráva pro bulvární plátek Kunratická DRBNA - VIII.A - VIII.C

Rámcový průběh konference:

1. Úvodní slovo
2. Prezentace příspěvků řešitelskými týmy (4x5 minut) + otázky a diskuse k příspěvkům (4x2 minuty)
3. Závěrečné shrnutí, diskuse, otázky reportérů…

Prezentace článků reportérů:

V úterý 12.1.2020 nás reportéři seznámí se svou prací. Odborné texty i články redaktorů vyvěsíme na web školy.

Změny

Kvůli přechodu z jednoho životního prostředí do jiného bylo zapotřebí určitých změn. Tyto proměny dělíme na dvě základní podskupiny. První se týká tzv. hominizace a druhou si označíme jako sapientaci.

Hominizace neboli proces polidštění se týká anatomických změn, jejichž důsledkem byly vzpřímená chůze a dvojesovité prohnutí páteře u člověka. Páteř už nebyla obloukovitá a vzpřímené postavení bylo zapříčiněno potřebou většího rozhledu, který dříve poskytovaly koruny stromů. Ve vývoji došlo k posunutí tylního otvoru a zkrácení přední končetiny, u které se navíc palec jako nástroj práce dostává do opozice. Naopak dolní končetiny se prodlužují a nejdelší kostí se stává kost stehenní. Máme kratší a vyklenutější hrudní koš, naše pánev je kratší a širší. Z větší části jsme ztratili přirozené osrstění, kterému se u člověka říká ochlupení. Články prstů na končetinách jsou v rovině. Nohu už nemáme plochou, nýbrž naše chodidlo je vyklenuté. Velmi důležitou změnou byla změna poměru mezi mozkovou a obličejovou částí. Samozřejmě se nám zvětšila mozkovna na úkor vlastního obličeje, z toho vyplývá, že máme i větší kapacitu mozku. Mizí pro primáty typické nadočnicové oblouky a díky vyklenutí čelních kostí vzniká čelo. Kromě toho došlo také k rozšíření čelisti, řezáky a špičáky jsou bez mezery. Typickými znaky pro člověka jsou bradový a nosní výčnělek, ke kterým došlo zarovnáním tlamy.

Hominizace – vývojové změny prokazatelné na kostře, které vedou k formám člověka.

1. etapa – rozšíření a zploštění hrudníku; změna pletence horní končetiny, která umožní rotaci paže;
2. etapa – změna stavby pánve – podsazení pánve pod břišní dutinu aby tak chránila vnitřní orgány; změny na dolních končetinách, které souvisejí s bipedií (chůze po dvou ve vzpřímeném postavení těla)
3. etapa – změna stavby ruky – změna polohy palce - předstojný palec - uchopovací schopnost; zvětšení mozkovny a zmenšení obličejové části lebky.

Rozumové změny, odborně označované jako sapientace vedly k rozvoji rozumu a ke zmoudření = proces vývoje člověka provázený vývojem mozku, myšlení a psychiky. Právě díky tomuto znaku došlo k objevení rodu homo. Výrazné jsou anatomické změny na lebce a také výška těla je větší. Během vývoje se prohlubuje sociální cítění. To se projevuje i v tom, že máme trvalá obydlí, rozvíjíme umění, jsme schopni abstraktního myšlení a řeči, udržujeme kult mrtvých pohřbíváním apod. Zástupce Homo sapiens sapiens recens je jediný žijící zástupce z rodu Homo.

PŘEDCHŮDCI ČLOVĚKA VE ČTVRTOHORÁCH

Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 mil. let. Zástupci rodu Australopithecus žili v jižní a východní Africe před 3 – 1 mil. let v nejranějším pleistocénu. Dělí se na několik druhů, z nichž některé vyhynuly jako slepá linie.

Australopithecus africanus

• výška asi kolem 140 cm, hmotnost 45 kg, chodil vzpřímen po dvou, mozkovna měla kapacitu asi 500 ml. Žil ve stepích a lesostepích, Používal kamenné nástroje, ale jsou dohady o tom, zda je používal již záměrně a soustavně.

Homo habilis = Člověk zručný

• žil v Africe před 2 – 1,4 mil.let, výška až 120 – 140 cm, hmotnost 35 – 45 kg, kapacita mozkovny 590 – 690 ml, mohutné nadočnicové valy, placaté čelo. Vyráběl primitivní kamenné nástroje.

Homo erectus = Člověk vzpřímený

• žil ve starším paleolitu před 1 mil. až 350 000 let, výška 150 – 170 cm, váha 50 – 65 kg, mozkovna muže 1450 ml, mozkovna ženy 1300 ml, mohutné nadočnicové valy, mohutná šíje a končetiny.
• Znal již oheň. Pozůstatky byly nalezeny v Asii (Jáva, Čína), v Africe, ale i v Evropě (Heidelberg, Bilzingsleben). Na našem území nebylo nalezeno nic i když podle nalezených kamenných nástrojů se soudí, že zde Homo erectus žil.

Homo sapiens neanderthalensis

Homo sapiens steinheimensis

• žil před 300 000 až 250 000 lety, kapacita mozkovny odpovídá dnešnímu člověku

Protoneandertálci

• žili před 150 000 až 120 000 lety

Klasičtí neandertálci

• žili před 100 000 až 40 000 lety, vymřeli jako slepá vývojová větev; mohutné nadočnicové valy, velké stoličky, robustní kostra o výšce 160 cm, kapacita mozkovny 1700 ml
• Nejznámější nález z údobí neandertálského v naší blízkosti je travertinový odlitek mozkovny z Gánovců u Popradu, dále nálezy z jeskyně Šipka u Štramberku, nálezy z Moravského krasu a ze Šaly na Slovensku.

Homo sapiens sapiens

• žil v mladším paleolitu před 35 000 – 10 000 lety
• jeden typ tohoto člověka (se širokým obličejem) nazýváme kromaňonec podle naleziště Cro-Magnon ve Francii.
• Na našem území je z tohoto období řada nalezišť: Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, Koněprusy, Mladeč aj.
• Osídlení světa se uskutečnilo z Asie – lidé se dostali přes Indonésii do Austrálie, přes Sibiř a Beringgův průliv do Ameriky. Tuto teorii vyslovil na začátku 20. století Aleš Hrdlička (1869 – 1943).

LIDSKÁ PLEMENA

S postupným šířením člověka do nejrůznějších oblastí světa, které se výrazně liší klimatickými podmínkami, docházelo ke vzniku některých druhotných odlišností. K této diferenciaci přispěla i izolovanost, a tím i genový posun malých skupin. Tak se v době před více než 10 000lety vytvořila tři hlavní plemena:

bílé – europoidní

40%, světlá pleť, barva vlasů od světlé po tmavou, rovný i kudrnatý vlas, bohaté ochlupení těla

žluté – mongoloidní

snědá pleť, široké lícní kosti, rovné tmavé vlasy, šikmé oči, dlouhý trup a krátké nohy, prakticky žádné tělesné ochlupení

černé – negroidní

10%, tmavá pigmentovaná kůže, která chrání před slunečním zářením, široký nos a rty, kudrnatý krátký vlas, krátký trup a dlouhé nohy, méně tělesného ochlupení