Tipy na domácí procvičování

Matematika

• Počítejte předměty, prsty, tečky na kostce,… Ujistěte se, že pohyb ruky dítěte je v souladu s jeho hlasitým počítáním, tzn. že pokud před něj postavíte pět víček, dítě napočítá do pěti a ukáže na pět víček. Později můžete počítat počet tlesknutí, dupnutí, počet dřepů,…
• Zatím dítěti nepředstavujte čísla, pokud je již samo nezná. Pokud se na nějaké číslo zeptá, můžete využít jeho zájmu a prozradit mu, co znamená. Stejně tak zatím s dětmi určitě neprocvičujte příklady na sčítání a odčítání, pokud vyloženě samo neprojeví zájem o tuto činnost.
• Zajímejte se, co dítě v matematice dělalo, co a jak v učebnici vyřešilo. Ptejte se dítěte, jak „se to dělá“. V žádném případě dítěti neraďte, nedoporučujte postup, jak byste to řešili vy. Nechceme dětem předat hotový poznatek, který časem zapomene, ale nechat ho objevovat, přicházet na princip, rozumět a chápat.

Český jazyk

Sluchová analýza

Činnosti s dětmi zařazujte postupně tak, jak jsou zde seřazeny. Další činnosti zkoušejte teprve, až se mu předchozí aktivity dobře daří. Např. dokud se dítěti nedaří bezpečně určit první písmeno ve slově (bod č. 1), nezkoušejte zatím určovat poslední písmeno slova (bod č. 2).

1. určování prvního písmene ve slově: Jaké je první písmenko ve slově PES?
   • Můžete hrát hry typu „Najdi něco, co začíná na písmenko L.“
2. určování posledního písmene ve slově: Jaké je poslední písmenko ve slově PES? STROM? MÍČ? (Zpočátku je jednodušší, když poslední písmeno slova je souhláska.)
   • Můžete si zahrát hru slovní fotbal.
3. rozlišování, která písmena se (ne)nachází v daném slově: Slyšíš ve slově PES písmeno A? Je ve slově PES písmeno E? Je ve slově STROM písmeno R? Je tam písmeno I? (Zpočátku je jednodušší začínat od kratších slov.)
   • Těžší varianta: Dejte dítěti na výběr z několika slov (např. formou obrázků) a dítě má za úkol určit pouze ta slova (ukázat obrázky), která obsahují zadané písmenko. Např. „Ve kterých slovech slyšíš písmeno K? LŽIČKA, KNIHA, DOPIS?“
   • Dále můžete určovat, zda se zadané písmenko nachází na začátku slova, na konci slova, nebo uvnitř slova. Např. písmeno K se ve slově KNIHA nachází na začátku a ve slově LŽIČKA se nachází uvnitř slova.

Čtení písmen

Procvičujte vždy především probraná písmena. (Přehled probraných písmen najdete v týdenním plánu úplně dole.) Pokud se děti budou samy od sebe zajímat i o další písmenka, můžete klidně využít jejich zájmu a prozradit jim písmenka, na která se budou ptát. Nedoporučuji ovšem učit děti nová písmena psát – mohou si zafixovat chybný postup. Zatím čteme pouze písmena, nevyžadujte tedy od dětí, aby písmenka spojovaly do slov. Pokud ovšem nějaké dítě začne spontánně spojovat písmena do slov, není třeba mu v tom bránit, naopak jej za to oceňte.

Tipy na procvičování:

• Hledejte probraná písmenka v názvech novinových článků, ve městě na cedulích, názvech obchodů, v knihách psaných velkými tiskacími písmeny apod.
• Napište/natiskněte dětem probraná písmenka na samostatné lístečky.
  • Děti mohou zvedat lístečky se zadanými písmenky (Zvední písmenko A. Zvedni M.), mohou číst písmena, která jim ukazujete.
  • Můžete dítěti ukázat tři lístečky s písmenky, dítě si je zapamatuje, pak lístečky otočíte, promícháte a dítě hádá, kde je které písmeno.
  • Můžete schovat lístečky s písmeny po místnosti, dítě lístečky hledá, přinese vám a musí správně přečíst písmeno, čímž získá bod.
  • Můžete vytvořit dvě sady probraných písmen a hrát s dítětem pexeso.

Říkejte si s dětmi dětské říkanky, básničky, písničky. Tleskejte do jejich rytmu. Procvičujete tím sluchovou paměť, slovní zásobu, rytmické cítění atd. Vše se dětem bude hodit napříč předměty.

Co s dětmi, které již čtou?

• Vůbec to nevadí. Ujistěte se, že se jim dobře daří aktivity popsané v části Sluchová analýza. Pokud se jim něco z výše popsaných aktivit nedaří, procvičujte to, pomůže jim to zlepšit kvalitu čtení a později i psaní.
• Čtěte s dětmi slova a ujišťujte se, že ví, co slova znamenají. (To, že dítě dokáže slovo přečíst, neznamená vždy, že čte s porozuměním, tj. že si všímá významu přečtených slov.) Pokud ne, zařazujte aktivity na procvičení porozumění. Můžete například napsat dětem slova na lístečky a děti je přiřadí k obrázkům k obrázkům, předmětům kolem sebe apod.
• Dětem, které již čtou s porozuměním celé věty, můžete nabídnout knížky. Pokud děti zatím čtou pouze velká tiskací písmena, doporučuji pro ně pořídit/půjčit knihy určené pro genetickou metodu čtení. Zatím však neočekávejte, že děti budou číst samostatně delší dobu v kuse, čtení pro ně může stále být velmi náročné. Podle zdatnosti dítěte se můžete ve čtení střídat – dítě přečte např. jednu větu, vy zbytek odstavce. Později se střídáte po odstavcích, stránkách… Až se dítě dostane do bodu, kdy si může číst samostatně a činnost si užívá. Poté je stále vhodné si s dítětem povídat o tom, co čte – částečně proto, abyste se ujistili, že čte s porozuměním, částečně abyste podpořili jeho kladný vztah ke knihám a čtenářství.
• Nebuďte překvapení, pokud i zdatný čtenář bude od vás chtít, abyste mu předčítali – je to stále velice příjemná činnost, která prohlubuje vztah ke čtení i vztah mezi vámi a dítětem, a tedy je žádoucí ji občas zařadit, dokud má dítě zájem.
• Povzbuzujte dítě, které už umí číst, ke čtení, i když to jeho spolužáci zatím neumí. V žádném případě nechceme, aby dítě „počkalo“, až ho ostatní doženou. Chceme, aby se každé dítě rozvíjelo svým tempem a na úrovni, na které se zrovna nachází.