Adaptace savců na prostředí

Přizpůsobení savců prostředí

Nebyl/a jsi na hodině? Nevadí. Budeš potřebovat pracovní list a prezentaci z hodiny (obojí najdeš ke stažení níže). V prezentaci jsou obrázky lišek a zajíců k úkolům 1 a 3. Nejdřív si přečti vysvětlení a potom postupuj podle návodu.

Co se učíš: vlastními slovy vysvětlit, jak prostředí ovlivňuje vzhled a způsob života savců.

Co potřebuješ vědět

Savci žijí v nejrůznějších prostředích, například v polárních oblastech, v pouštích, v tropickém deštném lese, v oceánu, v lesích mírného pásu, na savaně, pod zemí nebo i ve vzduchu. Každé prostředí má jiné podmínky: teplotu, množství vody, potravu, úkryty nebo predátory.

Přizpůsobení je vlastnost těla nebo chování, která živočichovi pomáhá v jeho prostředí přežít a rozmnožit se. Může jít o tvar těla, končetiny, barvu srsti, tukovou vrstvu nebo způsob obrany.

Když přemýšlíš o jakémkoli přizpůsobení, polož si vždy dvě otázky:

1. Jak to vypadá? (např. krtek má široké přední končetiny s drápy)
2. K čemu je to užitečné v jeho prostředí? (hrabe jimi chodby v půdě)

Jak vyplnit pracovní list

Úkol 1 – Think–Write–Pair–Share: v prezentaci najdeš obrázky tří lišek (liška polární, liška obecná, fenek berberský) a dvou zajíců (zajíc polární, zajíc polní). Ve škole žáci nejdřív sami přemýšleli, pak napsali odpověď a nakonec ji probrali se spolužákem. Ty můžeš úkol udělat sám/sama, případně odpověď proberte doma s rodiči nebo sourozencem.

Na obrázky se dívej pozorně a všímej si:

• kde které zvíře žije (v mrazu, v mírném podnebí, nebo na poušti),
• jak velké má uši, jak dlouhé má končetiny a ocas, jak hustou a jak zbarvenou má srst.

Napiš, co mají zvířata společného, čím se liší a jaký závěr z toho vyvozuješ.

Úkol 2 – Otázky a)–f): ke každé otázce vyber 2–3 savce, popiš, jak se u nich daná vlastnost liší, a vysvětli, k čemu jim to je. Pomoct ti můžou tito savci, které ve škole zkoumaly skupiny:

• a) přední končetiny: delfín, netopýr, lemur, krtek, medvěd (myslí na plavání, létání, šplhání, hrabání…),
• b) zadní končetiny: klokan, velryba, lachtan, jelen, šimpanz,
• c) barva srsti: tygr, panda, zebra, srna, divočák, křeček (Kde se zvíře potřebuje skrýt? Před kým?),
• d) přizpůsobení teplotě: liška polární, fenek, mrož, slon, hroch (Jak se zahřívají a jak se ochlazují?),
• e) celkový tvar těla: porovnej například delfína, krtka a žirafu (Jak tvar těla souvisí s pohybem ve vodě, v půdě nebo se získáváním potravy?),
• f) obranné mechanismy: ježek, skunk, vačice, bobr, ptakopysk.

Pokud některé zvíře neznáš, vyhledej si jeho obrázek a krátký popis, například v učebnici nebo v encyklopedii.

Úkol 3 – Pravidlo z obrázků lišek a zajíců: vrať se k úkolu 1 a porovnej, jak se liší velikost uší a dalších vyčnívajících částí těla u zvířat ze studených a z teplých oblastí. Pravidlo napiš jednou větou ve tvaru: „Savci žijící v chladnějších oblastech mají…, protože…, zatímco savci v teplejších oblastech…“ Nápověda: přes velké uši teplo z těla uniká, malé uši ho pomáhají udržet. Pravidlo dolož jedním příkladem z obrázků.

Úkol 4 – Proč se savci přizpůsobují prostředí: pozor, savci se nerozhodli, že se přizpůsobí, a přizpůsobení u nich nevzniklo během jednoho života. Při odpovědi ti pomůže tento postup:

• Jedinci téhož druhu se od sebe trochu liší (např. někdo má o něco hustší srst).
• Ti, jejichž vlastnosti jsou v daném prostředí výhodnější, mají větší šanci přežít a mít mláďata.
• Mláďata zdědí výhodné vlastnosti po rodičích.
• Takto se během velmi mnoha generací druh postupně přizpůsobí prostředí.

Vysvětli to vlastními slovy a použij aspoň jeden konkrétní příklad savce.

Sebereflexe: tvůj důkaz o učení jsou úkoly 3 a 4. Podtrhni v odpovědi místo, kterým jsi na otázku odpověděl/a nejlépe. Pak v tabulce upřímně zhodnoť svoji práci, zakroužkuj úroveň P / B / O / E a vyber, na co se příště zaměříš.