ÚNIK DO REALITY?
Čeština a matematika se ve V. C potkaly v nečekané, ale inspirativní podobě: páťáci vytvářejí vlastní tištěné únikovky, v nichž se propojuje logika, příběh i kreativní psaní. Učitelé Tom Tychtl a Jakub Svatoš tak vedou žáky k přemýšlení v souvislostech, spolupráci i radosti z tvoření. Výsledek? Hodiny plné nápadů, rébusů, humoru a objevování, které ukazují, jak může moderní výuka reagovat na skutečné výzvy dnešního světa.
Současná výuka už ani vzdáleně nepřipomíná ony jisté pilíře moudrosti, o jejichž stoickou neotřesitelnost se mohlo lačnící žactvo bezpečně opřít a vlévat do svých životů jistotu ve své činy. Pilíře byly rozemlety na štěrk, který byl použit jako podloží pro koridory ultrarychlých vlaků maxima vědomostí a mnohosti zcela nových dovedností. Abych se snad ve svých metaforách příliš neutopil, řeknu zkrátka, že současná výuka především reaguje na výzvy nového světa, které často začínají ještě dříve, než to jako lidé vůbec stihneme zaregistrovat.
Před pedagogem se tak zákonitě musí objevit otázka, jak zajistit, aby žactvo obstálo v nárocích moderní doby. Ba co víc! Jak na to, morsec hadry, namotivovat svěřenou generaci? Tato nelehká otázka vyvstala i přede mnou a mým kolegou Kubou Svatošem. Jsa hoši tvořiví a těžkých výzev se nelekající, jali jsme se společně s V. C pouštět do propojování zdánlivě nepropojitelného: češtiny a matematiky.
Naštěstí máme jako učitelé výraznou pomoc ve formě Rámcového vzdělávacího programu, tedy dokumentu, který ohraničuje, s čím mají děcka odcházet po dokončení daného stupně školy. Během nedávné aktualizace přibyly k výstupům z předmětů a průřezovým tématům také gramotnosti, specificky pak čtenářsko-pisatelská a matematicko-logická. Právě tyto části RVP nám s Kubou pomohly najít směr, kterým jsme se vydali. Spojení logiky a psaní jsme tak objevili ve fenoménu tištěných únikovek: příběhů s různými rébusy, které čtenář při četbě řeší, a tím se posouvá dál v ději. Vytyčili jsme si cíl, že naši milí páťáci společnými silami vytvoří vlastní únikovku.
Jednu již existující, z prostředí vesmírné lodi, jsme použili jako evokační materiál a část únikovky jsme si v hodině zahráli s žactvem. Následný rozbor textu a rébusů nám ukázal, co vše musíme jako autoři ovládnout, aby byla naše únikovka dobře přijata čtenáři. V některých hodinách se více věnujeme logice. Zkoušíme luštit různé typy rébusů a předávat si zkušenosti s různými postupy řešení. Také přemýšlíme nad tím, jaký rébus by se hodil do příběhu, který si skupiny páťáků pro svou únikovku zvolily. V druhé části hodin se pak zaměřujeme na spisovatelské dovednosti popisu a vyprávění. Čím dál ve tvorbě budeme, tím přirozeněji se tyto dva aspekty (psaní a logika) budou přibližovat, až vznikne jedno celistvé dílo. Žactvo se takto učí nejen práci s logickými výroky a principy popisu pracovního postupu, zdokonalují se rovněž v pravopise, výstižném vyjadřování a kreativním kombinováním mezipředmětových témat. Srdce moderního pedagoga plesá!
Důležitou součástí celého tvůrčího procesu je práce ve skupině. Postupně nám vzniká pět únikovek na různá témata. V každé skupince jsou alespoň čtyři lidé, tudíž jsou přímá a jasná komunikace a spolupráce všech zásadní pro úspěšné dokončení. Ve skupinách probíhají doslova tvůrčí ohňostroje a o činorodost, případně bouřlivou diskuzi není nouze. Čeká nás ještě spousta práce, ale už teď s Kubou víme, že V. C nejen odvede kvalitní práci, ale bude posilněna o přemýšlení v souvislostech, zlepšení vzájemné komunikace a snad i pocitem, že jim to k něčemu bylo. Nechtěli jsme však mluvit za ně, pročež si sami přečtěte, co o našich únikovkách říkají!
„Na únikovce je dobré, že pracuješ ve skupině na věci, u které musíš komunikovat se všemi, a přijdete na jeden nápad, na kterém se pak musíš shodnout se všemi.” „Na tvorbě únikovky mě baví psaní záhady. U tvoření únikovky je záživné přemýšlení.” „Učím se tím, jak k textu přitáhnout čtenáře. A je zajímavé tvořit rébusy a né pořád je jen luštit. Docela hodně se tím zpříjemní škola.” „Na tvorbě únikovky mi přijde zábavné, že máme nekonečné možnosti co vymyslet, aby si čtenář zavařil hlavu. Učím se tím to, že můžu rozvíjet svoji fantazii a představivost.” „Učím se přemýšlet o věcech a logice, kterou většinou moc nechápu, protože jsem po cestě do školy ztratila mozek, ale únikovky mě baví i bez mozku.” „Na únikovkách mě baví to, že to není jako kniha, že prostě né že jenom čteš, ale i se do ní třeba vcítíš a máš pocit, že jsi ta hlavní postava.”
Tom Tychtl a Jakub Svatoš, učitelé a interní průvodci učitelů v ZŠ Kunratice
