Jak vypadá výuka přírodních věd v šesté třídě na ZŠ Kunratice
Šesťáci v Kunraticích objevují přírodní vědy způsobem, který je vtahuje do skutečného zkoumání okolního světa. Nový integrovaný předmět propojuje fyziku, chemii, přírodopis i zeměpis a vede žáky k tomu, aby sami kladli otázky, měřili, pozorovali a hledali souvislosti v přírodě kolem školy. Díky spolupráci oborových učitelů a práci s reálnými daty se děti učí přemýšlet v širších souvislostech a rozvíjejí dovednosti, které uplatní napříč celým druhým stupněm.
Jaké vlastnosti mají minerály a jak to ovlivňuje jejich využití? V čem se od sebe liší organismy v Kunratickém lese? Jak se mění mikroklima na různých místech v okolí školy? To jsou příklady otázek, na které hledají odpovědi šesťáci na ZŠ Kunratice v hodinách přírodních věd – nového integrovaného předmětu, který propojuje fyziku, chemii, přírodopis i zeměpis. Díky tomu žáci vidí vzájemné souvislosti a učí se poznávat místní přírodu v celé její komplexitě.
Co se šesťáci učí
Školní rok máme rozdělen do témat, které na sebe navazují. Začínáme biosférou – žáci se učí rozpoznávat běžné organismy podle jejich znaků a zjišťují vzájemné vztahy mezi nimi. Na podzim zkoumáme horniny a minerály, v zimě skupenství vody a její fyzikální vlastnosti. Jarní měsíce patří počasí a mikroklimatu – měříme teploty na různých místech v Kunraticích a zjišťujeme rozdíly například mezi parkovištěm před školou a trávníkem před družinami.
Jak vypadá konkrétní lekce
Hodinu často začínáme otázkou: "Kde v okolí školy naměříme nejvyšší teplotu vzduchu? A proč?" Žáci si ve skupinách do mapy označí místa s očekávanými rozdíly – u stromů, na parkovišti, u vodní plochy. Pak vyjdou ven s teploměry, změří skutečné teploty a zaznamenají výsledky. Společně pak diskutují o tom, co způsobuje rozdíly – zjišťují, že různé povrchy a vegetace ovlivňují místní mikroklima.
Podobně postupujeme při zkoumání minerálů nebo organismů v okolí školy. Role učitele je vést děti k objevování – kladením otázek, poskytováním nástrojů, usměrňováním diskuze. Důležitá je také práce s texty, kde se žáci učí rozlišovat a třídit podstatné informace.
Proč učíme takhle
Cílem není memorovat fakta bez souvislostí, ale naučit děti přemýšlet, zkoumat a hledat odpovědi. Získané dovednosti pak použijí ve výuce fyziky, přírodopisu, zeměpisu a chemie ve vyšších ročnících. Jde zejména o schopnost formulovat výzkumné otázky a navrhovat způsoby jejich ověření, vyhledávat podstatné informace v textech a propojovat je se získanými poznatky při vyvozování závěrů.
Spolupráce učitelů
Výuka nového „šesťáckého" předmětu Přírodní vědy u nás stojí na spolupráci oborových učitelů. Tým přírodovědných učitelů se pravidelně setkává při plánování, vedení i vyhodnocování výuky. Sdílíme zkušenosti, domlouváme se na postupu a společně sledujeme, jak se naši žáci učí. Důležité pro nás není jen to, co děti znají, ale hlavně zda opravdu porozuměly učenému, umí naučené poznatky použít a jak postupně rostou ve svém učení. Proto cíleně žáky podporujeme – otázkami, zpětnou vazbou i společným hodnocením práce.
Tento způsob výuky a jeho učební cíle vycházejí z revidovaného Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Integrovaná výuka je díky tomu jasně propojena s novým státním kurikulem a posiluje to, co budeme u žáků potřebovat v budoucnosti: kritické myšlení, spolupráci a schopnost učit se s porozuměním. Ve svém učení si navíc rozvíjejí také práci s různými texty – které nejen čtou, ale i tvoří.
Jsme rádi, že šesťáci přistupují ke zkoumání přírody se zvědavostí a nadšením, které je v tomto věku ještě přirozené.
Jakub Holec
Tým šesťáckých přírodovědců tvoři: Radka Hrudíková, Jan Mazůrek, Vojtěch Kuták, Jan Mazůrek a Jakub Holec
