Hudební výchova- k čemu a proč...?
Možná si taky tuhle otázku pokládáte.
Hudební výchova je součástí systému základního vzdělání od počátku povinné školní docházky, respektive od dob, kdy ještě vzdělávání vůbec povinné nebylo a mohli si jej dovolit jen vyvolení. Vzdělanost v tomto oboru patřila vždy k dobrým mravům, jen se v průběhu staletí měnily nároky na žáky. Ale co dnes? Je to vůbec ještě potřeba, hudebně „vychovávat“ počítačovou generaci dětí 21.století? Na začátku školního roku jsme si v některých třídách pokládali dvě zásadní otázky: První... Co by měl umět žák, který končí devátou třídu z oboru hudební výchova? A druhou, zvlášť oblíbenou.. „K čemu mu to bude?“ Dopracovali jsme se k seznamu mnoha dovedností a znalostí, které by si někteří z vás přáli načerpat za 9 let studia, a když byl hotový, začal nám rovnou odpovídat na to „k čemu..“.
Je to jednoduché : chceme být vzdělaní, mít přehled, zkrátka „vyznat se“ . Možná proto, že chceme zítra uspět v testu nebo abychom jednou zazářili ve společnosti, zaimponovali partnerovi, mohli pomáhat svým dětem...a nebo možná proto, že někteří už cítíme, že život bude pestřejší, zajímavější a bohatší, čím víc VÍME. A co je tedy naším cílem? Náplní hodin hudební výchovy jsou činnosti rytmické, pěvecké, pohybové, poslechové a je to taky to prosté UČENÍ – objevujeme a zkoumáme hudbu ze všech možných stran, učíme se jí porozumět, a proto o ní musíme nejprve hodně vědět.
A k tomuto ideálu bychom se rádi co nejvíce přiblížili :
- rozumíme notovému zápisu a umíme se v něm orientovat
- umíme reprodukovat zahraný nebo zapsaný rytmus nebo část melodie
- dokážeme improvizovat na rytmickém nebo melodickém nástroji
- umíme zapsat svůj hudební nápad
- zvládneme hru ve skupině, řídíme se gesty dirigenta
- umíme být dirigentem
- máme bohatý repertoár písní lidových i umělých
- zpíváme jednohlasně i dvojhlasně - umíme pracovat se svým hlasem, správně dýcháme, artikulujeme a intonujeme
- víme, co je jevištní pohyb a jevištní řeč
- vyznáme se v uměleckých slozích
- známe významné hudební skladatele a některá jejich díla
- některé skladby rozeznáme poslechem
- rozumíme hudebním výrazovým prostředkům a umíme s nimi pracovat ve vlastní hudební produkci
- známe mnoho hudebních nástrojů, známe jejich barvu zvuku, způsob tvoření tónu, užití a u některých i historický vývoj
- známe tance standartní, latinsko-americké, lidové, historické a některé tance „odjinud“
- umíme několik základních kroků a zvládneme zatančit ve dvojici i ve skupině
- orientujeme se na naší kulturní scéně
– víme, kde vyhledat aktuální kulturní akce
- rozeznáváme některé hudební žánry
Páni....to toho je! A ještě to není úplně všechno – v seznamu chybí přehled o hudebních formách, správná hra na jednoduché nástroje Orffova instrumentária, schopnost popsat slyšenou skladbu, umět používat základní hudební pojmy v italštině (mateřský jazyk hudby) a asi bych přišla ještě na pár dalších zajímavostí. Ale už nebudu strašit - vždyť nakonec...máme na to celých 9 let. Přála bych si, aby to byla léta radostného objevování pro všechny, jenže to je přání nerealistické, ba přímo idealistické. Ale co naplat ...já JSEM IDEALISTKA :-)