vzděl@ni 21 – ÚSPĚŠNÝ ŽÁK DIGITÁLNÍHO VĚKU
Tvoříme ŠVP pro ZŠ Kunratice
Brána jazyků
Přírodověndný klokan
Znaky dobré (efektivní) školy
Nácvik počátečního čtení
Oborové dny
Nástroje pro hodnocení a plánování žáků
Anglický odpolední klub pro ŠD
Čtenářská gramotnost
Projekty a vzdělávací akce podporované z prostředků ESF, MŠMT a MHMP
Celoškolní projekty a projektové vyučování
Stránky učitelů
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Akreditované programy pro další vzdělávání pedagogických pracovníků
Další vzdělávání - nabídka kurzů a seminářů
Patříme do sítě SZU "Škola podporující zdraví"
07.11.2009 22:06
Vít Beran, Olga Králová

Při vzájemném porovnání obou metod docházíme k závěru, že obě mají své klady
a zápory. Každá bude vyhovovat jinému typu žáků a každá bude různými učiteli
aplikována jinak. Nezáleží tedy jen na metodách výuky, ale také na způsobu
jejich aplikace do školního vyučování.
Nelze tedy jednoznačně určit, která z metod je vhodnější.
Nácvikem počátečního čtení se zabývají lidé odnepaměti. Postupně se v
historii vydělila řada metod, z nichž některé byly účinnější, jiné méně. V
současné době probíhá výuka počátečního čtení v prvních ročnících ZŠ metodou
analyticko-syntetickou, genetickou a globální. Dnes se tedy učitelé, ale i
rodiče mohou rozhodovat mezi těmito metodami.
S novými poznatky se každý člověk dosud ještě v největší míře setkává
prostřednictvím tištěného textu. Čtení je proto hlavní činností každého člověka
v jeho cestě za poznáním. Navíc dnes žijeme v době informační exploze, kdy čtení
je stále důležitější. Člověk 21. století musí umět rychle a dobře (tzn. s
porozuměním) číst.
Dobré a rychlé čtení je závislé na metodě. Jaká metoda ale povede rychleji k
cíli a bude působit dětem radost? Takovou univerzální metodu, která by byla
ideální pro všechny děti najednou, asi nikdy nenajdeme. Každé dítě, které
přichází do první třídy, je jiné, jinak se vyvíjí; řeč a písmo je u prvňáčků na
různém stupni vývoje chápání, již dosažená gramotnost je v různých stádiích a i
rozumové schopnosti nejsou u dětí shodné. Malé procento žáků ve třídě bude vždy
potřebovat více času a péče učitelů i jejich rodičů, aby mohlo čtení zvládnout.
Hlavním úkolem, ať už pracujeme kteroukoliv metodou, je probudit v dětech
zájem o čtení a dovést je k hlavnímu cíli – čtenářská gramotnost t.j.čtení s
porozuměním vedoucí k potřebě celoživotního vzdělávání a v neposlední řadě zájmu
o literaturu.
Demokratická škola dává prostor rozvoji různých metod ve výuce prvopočátečního
čtení, a proto Vám chce dát i naše škola možnost rozhodnout se a vybrat metodu
vhodnou právě pro Vaše dítě.
Věříme, že nám jde o totéž – vybrat pro Vaše dítě metodu právě pro něj
vhodnější, aby mohlo být úspěšným školákem a proto si velmi ceníme toho, že jste
na tuto rodičovskou schůzku přišli.
Pro případné další dotazy kontaktujte do konce června jednotlivé vyučující na
těchto adresách:
Eva Jenšíková -
eva . jensikova (zavináč) zskunratice . cz
Jana Kopecká -
jana . kopecka (zavináč) zskunratice . cz
Kateřina Lacková -
katerina . lackova (zavináč) zskunratice . cz
![]()
EFEKTIVNÍ METODY UČENÍ prověřené při pilotáži
zavádění Školních vzdělávacích programů do škol:
Cesta jak efektivně učit vede přes metody kritického myšlení a genetickou
metodu čtení. Přečtěte si ukázky z Příručky dobré praxe. Tato příručka byla
výstupem několikaleté práce učitelů na šestnácti školách v České republice.
Jitka Vinklerová: Genetickou
metodou k rozvoji klíčových kompetencí aneb Od samého počátku na cestě za
poznáním +
příloha
1, příloha 2,
příloha 3 /soubory jsou ve formátu .pdf
cca 700 kB/ - Poznámka: autorka textu byla
koordinátorkou tvorby Školního vzdělávacího programu a zástupkyní ředitele školy
/nyní na mateřské dovolené/ a bude s naší školou spolupracovat při zavádění
genetické metody čtení.
Blanka Staňková:
Metody RWCT v 1. ročníku ZŠ +
příloha /soubory jsou ve formátu .pdf
cca 700 kB/ - Poznámka: Program RWCT – Reading and
Writing for Critical Thinking – Čtením a psaním ke kritickému myšlení byl
vyvinut konsorciem pro demokratické vzdělávání v USA. Více na
www.kritickemysleni.cz.
Autorka textu nyní pracuje na Univerzitě Karlově Pedagogické fakultě, Katedře
primární pedagogiky a s naší školou bude spolupracovat. V ZŠ Kunratice škole
kurzy RWCT absolvovali: Eva Jenšíková, Lenka Veisová, Kateřina Lacková,
Andrea Žáková, Olga Králová a Vít Beran. Všichni učitelé ZŠ Kunratice zahájili
ve školním roce 2007/2008 modulem 3xPRO /Typologie osobnosti/ a kurzem Květy
Krüger dlouhodobé studium metod RWCT.
Několik článků škol, kde mají s genetickou metodou čtení již dlouholeté
zkušenosti:
Jungmannova základní škola v Berouně -
http://www.skola.hu.cz/src/genetika.html
ZS Proboštov - souhrnné informace o tom, jak se učí genetickou metodou -
http://www.zsprobostov.cz/gmc.htm
ZŠ Hrdějovice - několik informací z vlastní zkušenosti -
http://www.zshrdejovice.cz/prvni_rocnik.html
ZŠ Hustopeče nad Bečvou :: Genetická metoda čtení v naší škole :: Spokojený žák
= spokojený učitel -
http://www.zshust.hranet.cz/index.php?name=News&file=article&sid=654
Metodický portál – Genetickou metodu čtení mohu doporučit - článek učitele
pracujícího v ZŠ Praktické (dříve Zvláštní ZŠ) -
http://www.rvp.cz/clanek/576/1521
Metodický portál - článek popisující a srovnávající obě metody čtení -
http://www.rvp.cz/autor/wildova_radka
Učebnice:
Učíme se číst - Wagnerová J. - Olympia : Knihkupectví Neoluxor -
http://www.neoluxor.cz/ucebnice/zakladni-skoly/1-trida/ucime-se-cist-d3t38146
Pracovní sešit:
Učíme se číst PS SPN a.s. - Wagnerová Jarmila - Olympia : Knihkupectví Neoluxor
-
http://www.neoluxor.cz/ucebnice/zakladni-skoly/1-trida/ucime-se-cist-ps-spn-a-s-d3t13089
Literatura:
Fabiánková, B., Havel, J., Novotná, M.: Výuka čtení a psaní na 1. stupni
základní školy.
Wildová,R.: Některé didaktické problémy výuky prvopočátečního čtení.
Wildová, R.:Vybrané didaktické problémy výuky prvopočátečního čtení.
Wildová, R., Wágnerová. J.: Aktuální problémy didaktiky prvopočátečního čtení a
psaní.
![]()
- Není žádnou nově objevenou metodou, ani není převzata odnikud ze
zahraničí a v žádném případě se nejedná o žádný experiment. Jedná se o efektivní
cestu rozvoje čtenářských dovedností. Touto metodou se učilo čtení do roku
1951, kdy bylo v ČSR vytvořeno tzv. jednotné školství, které povolovalo pouze
jednu metodu výuky čtení – analyticko-syntetickou (slabikovací), kdy se spojují
hlásky do slabik a pak se teprve přechází k samotnému čtení celých slov (Má-ma
má ma-so.). Ve školním roce 1995-96 se souhlasem MŠMT ČR paní PhDr. Jarmila
Wagnerová,CSc., koncipovala projekt, jehož cílem bylo využít myšlenek a
zkušeností s genetickou metodou českého elementaristy a básníka Josefa Kožíška.
V roce 1913 vyšla jeho čítanka Poupata, která stále zůstává vzorem pro tvorbu
českých slabikářů. /V současnosti si opět můžete koupit v knihkupectví tuto
učebnici našich babiček i vy./
- Tato metoda se dnes pojímá jako metoda přirozená vývoji dítěte, protože
děti, které se naučí číst samy (ještě před vstupem na ZŠ), postupují obdobným
způsobem. – Zpočátku je zaujmou velká tiskací písmena, ptají se, co písmena
představují, co znamenají. V další fázi se pokoušejí již známá písmena zapsat,
napodobit a nakonec „skládáním“ (tedy syntézou) sestavují ze známých písmen
slova a „čtou“ - rychleji čtou s porozuměním - například pohádky.
- Klade velký důraz na rozvoj sluchového vnímání. Tato metoda vůbec
nerozkládá slova na slabiky, ale rovnou na hlásky. Snaží se, aby si dítě každé
písmeno (obraz) zároveň propojilo s odpovídající hláskou (zvukem) a tím
urychluje proces čtení.
- Některým dětem více vyhovuje to, když se jejich oko nemusí „zastavovat“ na
každé slabice (která sama o sobě často nenese žádný význam, nemá smysl), ale
čte rovnou celé slovo.
- Snaží se od počátku pěstovat čtení s porozuměním. Díky tomu, že se děti
zpočátku soustřeďují jen na jeden typ písma („hůlkové písmo“) zvládnou celou
velkou tiskací abecedu velmi brzy a tak mohou číst kvalitnější texty.
- Výuka psacího písma se odsouvá až zhruba na druhé pololetí. Takže děti do té
doby píší pouze hůlkovým písmem. Mohou však zapisovat již téměř cokoli a navíc
je tak více času na uvolňovací cviky, které jsou nezbytné pro dětská
zápěstí, jež nejsou navyklá na tak jemné a dlouhé pohyby, které proces psaní
psacím písmem vyžaduje.
- Byla rozpracována a používána od roku 1864 J.V.Svobodou.
- Na začátku druhé poloviny minulého století (v roce 1951) byla zavedena
centrálně, povinně pro všechny školy, proto je u nás v dnešní době mnohem více
užívaná a známá.
- Vychází z mluveného slova, z faktu, že český jazyk je v podstatě
fonetický, kde písmenu odpovídá hláska, která se píše, tak, jak se vyslovuje.
Jak název napovídá kombinuje postup analytický – rozklad slova na slabiky a
hlásky a proces syntézy – spojování písmen do slabik a slov. Žák při čtení
slabikuje (no-sí-me).
- V této metodě je při nácviku nového písmene vyvozeno příslušné slovo z
mluvené řeči, dále je analyzováno na slabiky a hlásky, ke kterým jsou
následně přiřazována písmena. Proces syntézy pak znamená spojování písmen do
dalších slabik a slov a pozdější psaní těchto slov.
- Děti se současně se čtením učí i psát, seznamují se všemi písemnými
podobami hlásky – podstatným znakem této metody je vzájemný vztah čtení a
psaní (doporučoval už J.A.Komenský).
- Procvičuje myšlenkové operace analýzu a syntézu.
- Pro tuto metodu je k dispozici velký výběr učebnic a literatury –
výchova ke čtenářství.
- Pro některé děti je náročná – analýza a syntéza.
- V rukou nezkušeného učitele může vést k mechanickému procvičování slabik
![]()