16.11.2008 01:18

Vít Beran, Olga Králová, Renata Čermáková

ZŠ Kunratice > Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání > Čtenářská gramotnost

Čtenářská gramotnost

MOTTO: Čtenářství vyjadřuje aktivní vztah k četbě a literatuře vůbec. Je vnímáno jako důležitý faktor kultivace a socializace jedince, a proto se dá předpokládat, že jeho úroveň do jisté míry ovlivňuje i celkovou vzdělanost národa. Empirická šetření provedená v posledních letech naznačují, že rozvoj čtenářství (ale i čtenářské gramotnosti) vyžaduje výraznější podporu. (Viz výsledky mezinárodních výzkumů čtenářství 1994, 2001.) Tato podpora by kromě podstatné proměny výuky čtení a způsobu jeho využití ve škole měla zahrnovat spolupráci širší zainteresované veřejnosti – rodičů, knihovníků, nakladatelů, ale i médií atd.

Ve škole píšeme projekty a Vám rodiče děkujeme že i vy podporujete naše projektové záměry - seznamte se s projektem. Děkujeme Vám.

ŠVP „KUK“ vede žáky k porozumění sama sebe, ostatních lidí i světa kolem nich. Učitel používá strategie konstruktivistické pedagogiky, rozvíjí čtenářství a badatelství. Dětské čtenářství je důležité - čtení s porozuměním je klíčovým nástrojem pro učení i pro dospělý život. Čtení pro radost nám lépe pomáhá pochopit svět i sebe samé. Ve škole a ani v životě se nic neděje odděleně - učitel volí cestu umožňující dosažení cílů předmětových, průřezových témat i čtenářských. Cílem je vytvořit zázemí a nastartovat rozvoj čtenářství. Výstupy podají zpětnou vazbu o pokroku žáků a o používaných metodách.

KUNRATICKÝ ČTENÁŘ

• ČTENÁŘSKÉ ČTVRTHODINKY a rozvoj počátečního čtení:

Aktivita je určena pro všechny žáky na I. stupni školy. Jak jinak přivést žáky ke čtení než tak, že si každý udělá své „pohodlíčko“ vezme si knihu, kterou si sám vybere a čte si. Učitel vytváří podmínky pro čtení tak, aby žáci mohli číst prakticky každý den. Čtenář, který dočte knihu, dostává příležitost v hodinách literatury ostatní žáky na přečtenou knihu „nalákat“. Při prezentaci může používat svůj „čtenářský deník“, do kterého si vepisuje své prožitky z četby – mladší žáci doplní kresbou a starší žáci například kratičkým úryvkem – citací charakterizující uvedený prožitek z četby. S aktivitou souvisí vytvoření třídní knihovničky. Prezentace knížek je prima aktivita i pro společné setkání s rodiči.

• ČTENÁŘSKÁ HITPARÁDA:

Aktivita je určena pro žáky na II. stupni. Ke každé knize, kterou žáci dočtou, vytvoří anotaci. Anotaci webmaster zveřejní na vymezené části webu školy. U anotace bude umístěno hlasovací zařízení. Vždy bude určeno období, kdy mohou všichni spolužáci hlasovat a přidělit své preferenční hlasy zajímavým anotacím. Autoři nejlepších anotací získají knižní odměnu. V rámci aktivity se budeme snažit doplnit knižní fond školní knihovny.

• TVŮRČÍ PSANÍ - LITERÁRNÍ SOUTĚŽ:

Mohou se účastnit všichni žáci školy. Práce žáků budou rozděleny do jednotlivých kategorií. Soutěž probíhá na několika úrovních. V určený den ve škole všichni žáci píší ve třídách. Téma psaní bude vyhlášeno pro celou školu předem – žáci se na psaní svých textů mohou připravit – udělat poznámky, nesmí však přepisovat doma napsaný text. Práce žáků jsou posuzovány nejprve ve třídách. Nejlepší práce postoupí do posouzení v ročníku, případně ve skupině ročníků. Oceněnou práci ve třídě, popřípadě v ročníku bude autor, nebo jím pověřený žák číst spolužákům v hodinách výtvarné výchovy. Všichni žáci se účastní ilustrátorské soutěže. Po dohodě s učitelem výtvarné výchovy volí techniku a formát obrazu. Literární práce a ilustrace budou jednak vystaveny ve škole a současně z nich bude uspořádán almanach, který bude mít i svou webovou podobu. Další čtení a výběr bude v hodinách dramatické výchovy. Dětmi vybraná práce bude zdramatizovaná a na konci školního roku mohou žáci dramatizaci předvést na „divadelní“přehlídce. Žáci nejlepších prací, které budou zveřejněné v almanachu, získají knižní odměnu a budou prezentovat svá dílka na veřejném čtení v aule školy a v knihkupectví NEOLUXOR.

• KUNRATICKÁ JAHŮDKA A KUNRATICKÁ JAHODA:

Recitační soutěž má ve škole tradici, v níž chceme pokračovat a současně ji rozšířit i na II. stupeň. Účastnit se mohou všichni žáci školy. Přehlídka bude mít své třídní kolo. Recitátor v rámci třídního kola přednáší jednu „povinnou“ a jednu jím vybranou báseň. Úspěšní recitátoři třídních kol postupují do přehlídky rozdělené podle věkových kategorií. Pro toto kolo přehlídky si připraví jednu recitátorem vybranou báseň a jednu báseň, kterou se pokusí sám sestavit. Podobně jako u tvůrčího psaní – literární soutěže, budou nejlepší výkony oceněny a vlastní tvorba bude ilustrována a vyjde v almanachu, který bude mít i svou webovou podobu.

• OBOROVÉ DNY:

Co je cílem Oborových dnů? Žáci si mají prohloubit dovednosti a znalosti ve zvoleném oboru a zejména je naučit pracovat s informacemi. Do projektu se zapojují všichni žáci II. stupně a vybírají si z nabídky všech svých učitelů. Tři oborové dny jsou organizovány v duchu činnostního učení. Čtvrtý oborový den je dnem prezentací oborových prací, které žáci v průběhu roku vypracovávají. Konzultantem žákům jsou jejich učitelé, vedoucí oborových dnů. Po těchto oborových dnech při veřejné obhajobě obhajují deváťáci před komisí svojí malou »doktorskou« práci. Hodnotí se vše - od formální úpravy práce přes její věcný obsah, ústní prezentaci až po vystupování žáka. Je to velká příležitost pro zpětnou vazbu nejen pro žáky, ale i pro nás pro učitele. Oborové dny jsou příkladem toho, jak učit jinak. Již z titulu vyplývá, že se jedná o určité dny, kdy se učitel se svými žáky věnuje určitému oboru. Ten má vždy vazbu na několik vyučovacích předmětů, vzdělávacích oblastí, průřezových témat a rozvíjených klíčových kompetencí. Oborové dny mají spojitost s průřezovými tématy. Současně dochází v jednotlivých oborech k utváření a rozvíjení všech klíčových kompetencí. Projekt Oborových dnů se stane součást školního vzdělávacího programu jako vzdělávací strategie. Výstupy oborového budou sloužit jako evaluační nástroj. Učíme se porovnávat výsledky žákovských prací, jejich dovednost práci prezentovat – obhajovat. Výsledným výstupem oborových dnů je oborová práce a její prezentace u žáků šestého až osmého ročníku a obhajoba u žáků devátých tříd. Oborová práce se rodí postupně v průběhu roku. Učitel – konzultant žáka – jej vede tak, aby se práci naučil sestavit a i po formální stránce, aby práce deváťáka měla podobu malé „diplomky“. V průběhu května ji odevzdávají svému oborovému učiteli, který ji hodnotí. Práci žáků devátých tříd posuzuje komise při veřejné obhajobě.

• ŠKOLNÍ ČASOPIS „SOPTÍK“:

Školní časopis se postupně stává kvalitním podpůrným nástrojem pro rozvoj čtenářství. To, co ještě zcela neumíme, je zapojit výsledky práce redaktorů do autentického učení dětí – do předmětů. Časopis více plní svou školní informační a společenskou funkci – současně skupina redaktorů, která si zvolila nepovinný předmět školní časopis, se zaměřuje na průřezové téma Mediální výchova. Časopis je místem pro autorskou tvorbu žáků. Celkem připravují redaktoři pět čísel ročně pro I. stupeň a dalších pět čísel pro II. stupeň. Součástí aktivity bude návštěva profesionálního redaktorského a vydavatelského pracoviště.