Historie kunratického školství

Vydáno u příležitosti 270. výročí
založení školy v Kunraticích

Městská část Praha-Kunratice
Praha 2006

Čtvrttisíciletí (1736-1986) plus dvacetiletí (1987-2006) kunratického školství

Zdeněk Zeman

Obsah
1. Úvod
2. Kronika kunratického školství v letech 1736-1986
3. Hlavní události kunratického školství v letech 1987-2006
4. 270 let kunratického školství v nejdůležitějších datech
5. Příjem učitele v roce 1791
6. Smlouva řídícího učitele s podučitelem sepsaná na kunratické faře v roce 1854
7. Slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy v Kunraticích u Prahy
8. Otevření nové mateřské školy
9. Kunratické školství po čtvrttisíciletí
10. Kunratické školství ve školním roce 1995-1996
11. Závěr
12. Přehled použitých zkratek
13. Použitá literatura

1. Úvod

V roce 2006 vzpomeneme 270. výročí založení školy v Kunraticích a 10. výročí otevření Základní umělecké školy na kunratickém katastru. V minulém roce (2005) bylo vzpomenuto 120. výročí výstavby nové jednopatrové školní budovy (čp. 57), 100. výročí přestavby stodoly na obecnou školu (čp. 7), 70. výročí zřízení Masarykovy měšťanské školy (čp. 470) a 25. výročí ukončení stavby druhé místní mateřské školy (čp. 880). Tato významná výročí kunratického školství byla podnětem k vypracování a vydání této publikace.

V publikaci je uveden vývoj kunratického školství za uplynulých 270 let, tj. od jedné třídy vrchnostenské školy až po vysokoškolská pracoviště (detašované pracoviště Vysoké školy ekonomické a vysokoškolské koleje). Avšak je nutno si uvědomit, že v roce 1736 měla obec Kunratice cca 200 obyvatel a v roce 2005 jich měla MČ Praha-Kunratice již přes 6000.

Již před dvaceti lety (tj. čtvrttisíciletí výročí) jsem soustředil značné množství informací a dokumentů o kunratickém školství, avšak publikace nebyla zpracována, neboť v tomto období probíhala intenzivní příprava na oslavu 700. výročí založení Kunratic (do této přípravy jsem byl rovněž zapojen). Podařilo se pouze hlavní myšlenky zahrnout do článku „250 let školství v Kunraticích“, která byla součástí publikace „700 let Kunratic (1287-1987)“.

Vzhledem k tomu, že byly připraveny podklady o kunratickém školství k 250. výročí založení školy, je těžiště této publikace zaměřeno na aktualizaci tohoto období a jako doplněk je přidáno dvacetileté období (pouze materiálně-technické podmínky).

Publikace si neklade nárok na úplnost ani vědeckost. Jsem si vědom toho, že některé informace by bylo vhodné rozšířit nebo upřesnit.

Ing. Zdeněk Zeman
autor je kronikářem ÚMČ Praha-Kunratice

Fotografie - archiv a kroniky MČ Praha Kunratice

2. Kronika kunratického školství v letech 1736-1986

1736: Když majitel kunratického panství postavil v Kunraticích kostel a koupil do něho varhany, získal roku 1736 též varhaníka, který mimo hru v kostele byl zároveň učitelem kunratických dětí.
Školu umístil Golč do vrchnostenského baráku čp. 14 (později přečíslovaného na čp. 15). Byla v něm několik desetiletí; malá nizounká místnost, v ní čtyři tabulová okna, stará kachlová kamna, 8 dlouhých lavic, měkká tabule, černá tabule. Učitel měl ještě k dispozici komoru a stáj.

1737: Stanovil majitel kunratického panství varhaníku (učiteli) za hraní (a vyučování) ročně deset zlatých, kromě příjmu za procesí o Božím Těle, křížových dnech a za zpívání pašijí, začež dostával po jedné zlaté a desetiti krejcarech. Od roku 1737 vyučuje ve škole duchovní náboženství.

1738: Řídícím učitelem obecné školy určen Samned Novák.

1745: Řídícím učitelem obecné školy určen Jan Kouřímský.

1749: Řídícím učitelem obecné školy určen Jakub Janda.

1753: Řídícím učitelem obecné školy určen Josef Maršíček.

1773: Řídícím učitelem obecné školy určen Antonín Hrubý.

1777: Řídícím učitelem obecné školy určen Václav Novák.

1789: Obecnou školu navštěvovalo 35 dětí.

1791: Obecnou školu navštěvovalo 60 dětí (z toho 37 chlapců, 23 děvčat; z toho z Libuše 4 chlapci a 6 dívek; z Paběnic 6 chlapců a 6 dívek).
Příjem učitele v penězích i naturáliích viz článek „Příjem učitele v roce 1791“.

1793: Podle záznamu ještě v roce 1793 bylo vyučováno v najatém domku čp. 15. Později byla škola přeložena do domku čp. 3 (ovčárna), kde byl též byt pro učitele.

1795: Řídícím učitelem obecné školy určen Tomáš Vojta (do r. 1848).

1811: Učitelem na obecné škole byl Josef Seifert.

1819: (v některých pramenech uváděn rok 1815): Do tohoto roku vyučováno v čp. 3 (bývalá ovčárna), kde byl též byt pro učitele. V tomto roce vrchností postavena nová přízemní budova obecní školy (čp. 57) nákladem 5874 zlatých a 52 krejcarů o jedné třídě, kde vyučovali dva učitelé.

1819: Učitelem obecné školy byl Josef Bolart (do 1837).

1837: Učitelem obecné školy byl Václav Svoboda (do roku 1842).

1839: Obecnou školu navštěvovalo 103 dětí.

1842: Učitelem obecné školy byl Josef Forejt (do roku 1848).

1844-45: Obecnou školu navštěvovalo 116 dětí.

1848: Řídícím učitelem obecné školy určen Václav Svoboda, učitelem byl František Holý (do 1851).

1848-49: Obecnou školu navštěvovalo 126 dětí.

1850: Přiznání k dani učitele, viz článek „Příjem učitele v roce 1791“.

1851: Učitelem obecné školy byl František Titlbach (do r. 1855).

1854: Od 8.12. měl řídící učitel zpravidla k ruce podučitele, kterého musel využívat ze svého příjmu. Aby se předešlo možným sporům, byl většinou na faře sepisován příslušný protokol. Jeden ze zápisů kunratické školy, viz článek nazvaný „Smlouva řídícího učitele s podučitelem“ sepsaný na kunratické faře v roce 1854.

1855: Řídícím učitelem obecné školy určen František Titelbach (do r. 1890), učitelem byl František Ruml (do 1862).

1862: Učitelem na obecné škole byl B. Neuter (do r. 1865).

1865: Učitelem na obecné škole byl František Urban (do r. 1867).

1867: Učitelem na obecné škole byl Jan Hamáček (do r. 1868).

1869-70: Obecnou školu navštěvovalo 196 dětí.

1872: Učitelem na obecné škole byl Hugo Levý.

1872: Byla jednotřídka rozšířena na dvoutřídku. Druhá třída najata v čp. 6 (dnes čp. 24).

1879-80: Obecnou školu navštěvovalo 201 dětí.

1880: Učitelem na obecné škole byl JUC Václav Vaněk a Josef Šauer (do 1884).

1881: Přípisem C. k. okresní školní rady v Karlíně prohlášen 10. květen za volný den díky sňatku Jeho Císařského veličenstva korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou.
Od 1. ledna bylo na škole zahájeno vyučování ženským pracím.

1884: Učitelem na obecné škole byl František Vrána (do r. 1886).

1885: Učitelem na obecné škole byl Jan Partl (do roku 1890).
Utvořena školní obec: Kunratice, Paběnice, Libuš, Jalový Dvůr a Nové Dvory se sídlem v Kunraticích.
Přízemní budova čp. 57 (dnes budova Soukromého gymnázia ALTIS) zbořena a vybudována nová dvoupodlažní budova, mající čtyři třídy (vyučovalo se ve třech) a byt pro učitele. Škola postavena nákladem 13 000 zlatých podle plánu Ing. Hattmanna z Vinohrad.
29.9. otevřena a vysvěcena nová školní budova (čp. 57) za velmi nepříznivého počasí, deštivého a studeného dne, za přítomnosti patrona školy, okresního hejtmana Hejdy a školního inspektora Procházky. Úvodní slavnostní řeč pronesla žákyně Marie Rudolfská z Libuše.

1886: Učitelem na obecné škole byl Josef Šauer (do roku 1890) Na základě C. k. okresního školního rady na Královských Vinohradech byly dne 15. dubna 1886 vyloučeny z žákovské knihovny dva spisy „Bára“ a „Dívka z hor“. C.k. okresní školní rada se též starala o rozmnožování školních sbírek – škola například obdržela dřevěně kružítko, tlakoměr, mapu polokoulí a spis „Jedlé a škodlivé houby“, „Návod ku poznání lidského těla“, „Škodlivé ptactvo“, atd.

1889-90: Obecnou školu navštěvovalo 257 dětí. V tomto školním roce byly děti postiženy epidemií záškrtu, který výrazně poznamenal hladký průběh vyučování.

1890: Řídícím učitelem obecné školy určen František Pártl (do roku 1923). Učitelem na obecné škole byl Karel Dvořáček a František Bauer (do roku 1893, odešel na novou školu do Vosnic za řídícího učitele).

1891: 14.9. trojtřídní obecná škola (od roku 1885) změněna na školu čtyřtřídní (ve 4. třídě vyučoval František Kolenatý, učitel z Popovic).

1892: Školní knihovna obohacena o další dvě knihy ¬„Jeho Veličenstvo Císař a král František Josef I. cestou a pobytem v království Českém r. 1891“ a „Návod k vyučování zpěvu“ od Františka Pivody.

1893: Učitelem na obecné škole byl Vilém Bukvička (do r. 1894).

1894: Učitelem na obecné škole byl Augustián Pták (do r. 1895). C. k. krajskou radou oznámeno, že na pochodech mládeže na místa veřejných her není dovoleno užívat praporů a bubínků.

1895: Učitelem na obecné škole byl L. Karas (do r. 1898) a Milada Skaličková.
1.2. zřízena při 4. třídě pobočka a rozdělena na dívčí a chlapeckou. Škola měla záhy nedostatek tříd, a proto byla pro pobočku nalezena místnost v čp. 110 (bývalá budova MNV na náměstí).
Učitelem na obecné škole byl Bohumír Jerman a Barbora Minaříková (do roku 1897).

1896-97: Obecnou školu navštěvovalo 371 dětí.

1897-98 (některé prameny uvádějí 1895-96): Od nového školního roku změněna čtyřtřídní obecná škola na pětitřídní obecnou školu. Obecnou školu navštěvovalo 358 dětí. Učitelkou na obecné škole byla Marie Ledvinková.

1898-99: Pro méně majetné obyvatele Kunratic a okolí s dětmi školou povinnými se tento školní rok stal radostným. Obecní výbor v Kunraticích zrušil školné (sobotales) a rozhodl se platit učitele ze svého (za jedno dítě se na rok platily dva zlaté a osm krejcarů).

1902: nastoupil funkce učitele místní obecné školy Cyril Merhout (působil v Kunraticích do roku 1906). Pozdější známý pracovník památkové péče. Napsal – mimo jiné – i dosud nejlepší publikaci o Kunraticích, vydanou v roce 1912 (vlastním nákladem autora).
Roku 1902 byly v zimních měsících zahájeny stravovací akce pro chudší mládež v tzv. „polívkovém ústavu“, který byl pro tento účel založen.

1903: 1.9. ustanoven učitelem v Kunraticích Václav Rataj (později řídící učitel obecné školy, první kronikář obce, starosta místního Sokola, funkcionář místní hasičské organizace). V roce 1903 bylo nařízeno konání požárnických zkoušek (žáci opustili školní budovu během dvou minut).

1904: Od 1. ledna dostávají učitelé obecné školy 200,- K (nově upravený příjem učitele dle vydaného zemského zákona).

1905: Ve staré „grutovní“ chalupě čp. 7 hospodařil koncem 17. století Vít Haba. Za následujícího držitele roku 1736 dům vyhořel. V roce 1874 koupil hospodářství za 400 zlatých František Souček, který později stavení prodal obci.
Roku 1905 přestavěla obec Kunratice stodolu (u čp. 7 – dnes Úřad MČ Praha-Kunratice) za dvorem na novou školní budovu, protože starší objekt z roku 1885 již nedostačoval.
Od 1.1. do 29.3. 1905 trvala činnost „polévkového ústavu“ – počet strávníků činil 135.

1905-06:V tomto školním roce zrušena polovina záchodu v 1. patře v čp. 57 a upravena na kabinet učebních pomůcek.
K šedesátiletému jubileu panování Františka Josefa I. sehrály děti hru „Učitel ve francouzském zajetí“.

1906: Václav Rataj ustanoven definitivním učitelem na obecné škole v Kunraticích.

1907: 1.11. ustanoven C. k. okresní školní radou na Královských Vinohradech (čj. 3667 z 29.10.1907) Jindřich Šťastný (výpomocný učitel na II. chlapecké škole v Královských Vinohradech) jako zatímní učitel na obecné škole v Kunraticích.

1910: Zřízena živnostenská škola pokračovací o dvou třídách; správu školy vedl František Pártl.

1911: Výnosem C. k. okresní školní rady z 20. 12. 1911 bylo schváleno do užívání několik učebnic: Biblický dějepis Podlahův, Liturgika Žákova, Čítanky Jursovy, Početnice Matolínovy a další.

1912: Složení učitelského sboru v Kunraticích:
Obecná škola: František Pártl – řídící učitel. Učitelé: Václav Rataj, Ignác Krpata, Jindřich Šťastný, František Pexidr, Marie Vrzalová, Marie Hálková.
Pokračovací škola živnostenská: František Pártl – správce.
23.5. zaslala Císařská královská zemská školní rada pro království České zatímnímu učiteli I. třídy při obecné škole v Kunraticích Jindřichu Šťastnému dopis, ve kterém jmenovaného ustanovuje definitivním učitelem prvé třídy na obecné škole v Kunraticích. S tímto místem je spojen nárok na základní roční služné ve výši 1600 Korun. Služební příjmy bude vyplácet C. k. berní úřad v Nuslích (viz přílohu).

1914-1918: V době války se v zimě dlouhý čas nevyučovalo následkem nedostatku paliva. Škola trpěla i nedostatkem místa, neboť v nové školní budově byly některé třídy zabrány v roce 1914 pro vojenský lazaret. Počet učitelů nebýval také úplný. V živnostenské škole pokračovací se za války vůbec nevyučovalo.
Děti byly postiženy úplavicí (7 dětí zemřelo), tyfem (též několik obětí), ke konci války se problémem staly vši, svrab a chřipka. Mimo jiné probíhala vojenská příprava mládeže a bylo zakázáno zpívat píseň „Hej, Slované!“.

1915: Nastoupil na místní obecnou školu učitel František Tichý (budoucí řídící učitel a funkcionář MNV).

1915-1916: Posloužila školní budova jako vojenský lazaret.

1917: Byla v jedné třídě staré školní budovy (čp. 57) umístěna škola uprchlíků z Haliče.

1919: Od 1. 10. 1919 ustanoven Okresní školní radou na Královských Vinohradech (čj. 4945 z 1. 10. 1919) Jindřich Šťastný (definitivní učitel I. třídy obecné školy v Kunraticích) zatímním učitelem II. třídy při V. obecné chlapecké škole na Královských Vinohradech (na jedné ze dvou nových poboček zřízených v roce 1919).

1920: 18 .9. Obecní úřad v Krči oznámil, že v příštím roce otevře měšťanskou školu. Žádá o informaci, kolik kunratických dětí by navštěvovalo tuto školu a jakou částkou by obec Kunratice k tomu přispívala. Místní úřad odpověděl, že Kunratice uvažují o zřízení vlastní měšťanské školy.

1921: 1. 1. zřízena při zdejší obecné škole zatímní pobočka
3. 2. zvolena místní školní rada ve složení: Bedřich Sechter, Josef Novotný, Václav Votýpka, František Kučera a F. Rudolský (náhradníci: F. Kaplánek, K. Špánek a V. Brychta).

1921-22: Obecnou školu navštěvovalo 383 dětí (z toho 185 chlapců, 198 dívek; řím. kat. církve 243, českobratrské církve 3, církve čs. 123, evangel. 2, židovského 4).

1922-23: Obecnou školu navštěvovalo 326 dětí (z toho 154 chlapců, 172 dívek, římsko-katolické církve 218, církve čs. 98, evangelické 1, židovské 2, bez vyznání 8).

1923: 5. 3. zvolen místní školní výbor pokračovací školy: za obec učitel Václav Rataj a za osadu Libuš Josef Hutter.

1923-24: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 306 dětí z Kunratic (z toho 150 chlapců, 157 dívek, řím. kat. církve 185, českobrat. církve 1, církve čs. 100, židovského 2, bez vyznání 8) a 88 dětí ze Šeberova (z toho 43 chlapců, 44 dívek, 83 katolíků, českobrat. 1, čs. 4, bez vyznání 2).

1924: 17. 2. zvolen školní výbor pokračovací školy: Václav Tuček a Josef Hutter.
13. 4. sehrálo žactvo místní obecné školy divadelní představení „Čtverák hastrman“ od V. Nejedlého a A. Šímy (hráno dvakrát).
4. 5. pořádala živnostenská škola pokračovací výstavu učňovských prací, z nichž byly některé později vystaveny i na Všeživnostenské výstavě v Praze.
22. 6. konána ve škole výstava ženských ručních prací dívek místní obecné školy.
28.12. zvolena místní školní rada ve složení: František Šimáček, Josef Kvítek, Josef Novotný, Bedřich Sechter, Václav Votýpka.

1924-25: Obecnou školu navštěvovalo 264 dětí z Kunratic (z toho 124 hochů, 140 dívek, katolíků 167, čs. 75, židů 1, bez vyznání 19) a 67 dětí z Šeberova (z toho 33 chlapců, 34 dívek, katolíků 65, českobratrské 1, čs. 1).

1925: 1.2. zdejší obecná škola vyřazena ze školního okresu Královské Vinohrady a přidělena ke školnímu okresu smíchovskému.
2.4. sehrálo žactvo místní obecné školy divadelní představení „O silném kovářovi“ od V. Svobody.
3.5. konána ve škole výstava živnostenské školy pokračovací.
1.9. ustanoven do funkce řídícího učitele Josef Kopic.
19.9. zvolen předsedou místní školní rady František Šimáček (starosta obce) a jeho náměstkem Václav Rataj.

1925-26: Obecnou školu navštěvovalo 252 dětí z Kunratic (z toho 122 hochů, 130 dívek, katolíků 158, čs. církve 80, židovské církve 1, bez vyznání 1, pravoslavné církve 1) a 68 dětí ze Šeberova (z toho 35 chlapců a 33 dívek, katolíků 64, českobratrské církve 1, církve čs. 3).

1926: 3. 5. konána ve škole výstava prací živnostenské školy pokračovací. Některé práce byly vystaveny v červenci na okresní výstavě ve Zbraslavi, za což škola obdržela dva diplomy a uměleckou plaketu.
20. 6. uspořádána ve škole výstava ženských a chlapeckých ručních prací.

1926-27: V tomto školním roce rozhodl Okresní úřad zabývající se péčí o mládež na Zbraslavi darovat škole 500,- Kč na zakoupení mléka pro žactvo. S dodávkami mléka bylo započato 2. května 1927 a bylo určeno 48 dětem.

1927: 1. 1. odškoleny Jalový Dvůr a Nové Dvory (jako části hlavního města Prahy) od Kunratic u Prahy. Mezi Prahou a místní školní radou sjednána smlouva, aby po dobu, než Praha vystaví novou školní budovu, žáci chodili do kunratické školy.
26. 6. konána ve škole výstava ženských ručních prací zhotovených žačkami místní obecné školy.
29. 7. odešel na nové působiště zdejší řídící učitel Josef Kopic. Správu obecné školy převzal Václav Rataj.

1927-28: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 263 dětí z Kunratic (z toho 129 chlapců, 134 dívek, katolíků 156, českobrat. 6, čs. 83, bez vyznání 17, pravoslavné církve 1) a 63 dětí ze Šeberova (z toho 36 chlapců, 26 dívek, katolíků 59, čs. 1, bez vyznání 2, pravoslav. 1).

1928: 29.4. konána v nové škole výstava prací učňů zdejší živnostenské školy pokračovací.
17.6. pořádal učitelský sbor místní obecné školy výstavu u příležitosti desetiletého trvání republiky. Výstava obsahovala práce žactva a žáci sehráli slavnostní scénu od E. Stehlíka, cvičili, přednášeli a zpívali.
1.9. otevřeny při místní obecné škole dvě nové zatímní pobočky.

1928-29: Obecnou školu navštěvovalo 300 dětí z Kunratic (z toho 144 chlapců, 156 dívek, katolíků 167, českobratrské církve 16, čs. církve 91, pravoslavné církve 2, bez vyznání 24) a 78 dětí z Šeberova (z toho 42 chlapců, 36 dívek, katolíků 75, českobrat. 1, bez vyznání).

1929: 7. 2. sehrálo žactvo místní školy v sále „U Zavadilů“ divadelní představení „Krakonošova medicína“ od J. Průchy.
17. 2. do výboru pokračovací školy zvoleni: František Jokeš (Libuš) a Karel Špánek (Kunratice).
28. 4. uspořádala živnostenská škola pokračovací výstavu školních a dílenských prací učňů
26. 5. obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy schválilo postavení měšťanské školy podle zákona o újezdních měšťanských školách. Podle tohoto zákona jsou přiškolené obce povinny přispět k vybudování a udržování školy. Místní školní rada (z 10. 4. 1929) a obecní rada (z 23. 5. 1929) doporučují, aby v případě, že zákon ustanoví sídlem újezdní měšťanské školy Kunratice u Prahy, se stavbou potřebné budovy bylo započato.
16. 6. sehráli žáci místní školy divadelní představení „Smrt Janíčkova“.
30. 6. uspořádána ve škole výstava ženských ručních prací, výkresů a žákovských písemných prací.
1. 8. převzal funkci řídícího učitele obecné školy Josef Strnad.
1. 9. zřízena další pobočka, takže obecná škola má celkem 5 tříd a 4 pobočky. Jelikož obě školní budovy mají pouze 7 vyučovacích místností, bylo nutno ve dvou třídách zavést střídavé vyučování.

1929-30: Obecnou školu navštěvovalo 335 dětí z Kunratic (z toho 154 chlapců, 181 dívek, katolíků 195, českobrat. 15, čs. církve 105, pravoslav. církve 1, bez vyznání 21) a 86 dětí ze Šeberova (z toho 48 chlapců, 40 dívek, katolíků 80, českobrat. 2, čs. 2, bez vyznání 2).

1930: 12. 1. zvoleni členové místní školní rady: MUDr. Jan Růžička, Josef Vágner, František Kaplánek, Bohumil Lešner, Bedřich Sechter, František Sobolák (náhradníci: Karel Musil, František Tylinger, František Vopěnka).
26. 1. zvolen předsedou nové místní školní rady Bedřich Sechter (rolník) a jeho náměstkem MUDr. Jan Růžička (státní obvodní lékař).
30. 1. schválilo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy žádost o zřízení obvodové měšťanské školy (žádost zaslána Zemské školní radě v Praze).

1930-31: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 362 dětí z Kunratic (z toho 159 chlapců, 169 dívek, katolíků 220, českobrat. 11, čs. 103, bez vyznání 17) a 104 ze Šeberova (z toho 55 chlapců a 49 dívek, katolíků 95, českobrat. 3, čs. církev 3, bez vyznání 3).

1931: Od 9. 1. do 21. 4. prováděna místní obecnou školou stravovací akce pro děti nezaměstnaných rodičů, a to 3x týdně. Za tu dobu vydáno 2543 porcí polévky nebo mléka. Stravování prováděno v kuchyni místní sokolovny.
12. 3. konáno komisionální šetření za účelem měření vzdálenosti z obce Libuš od školní budovy v Kunraticích. Šetření konáno na základě žádosti obce Libuš za odškolení od Kunratic. Měření od školní budovy čp. 7 k domu čp. 156 v Libuši bylo naměřeno 3 100m.
31. 5. konána veřejná schůze, na které byla schválena rezoluce o nutnosti bezodkladnosti jednat o vybudování místní měšťanské školy.
21. 6. konána v místní obecné škole výstava dívčích a chlapeckých ručních prací.
1. 9. odešel do výslužby řídící učitel Josef Strnad. Zatímním řídícím učitelem byl ustanoven Václav Rataj.
1. 9. zahájeno vyučování v deseti třídách místní obecné školy (přibyla 1 pobočka). Aby se alespoň částečně pomohlo od nedostatku učeben, najata pro školu veranda v zahradě hostince U Zavadilů (čp. 70).
13. 9. a 27. 9. zahájeno jednání o pozemku na stavbu měšťanské školy s Ing. Korb-Weidenheimem (nebylo jednoduché).
11. 10. nově zvolen předsedou místní školní rady MUDr. Jan Růžička a jeho náměstkem Václav Rataj. Místní školní rada volena nově, jelikož obec Libuš se v roce 1930 osamostatnila.
20. 12. schválila obecní rada ujednání ve věci pozemku na školu s Ing. Korb-Weidenheimem v ceně cca 170 tis. Kč.

1931-32: Obecnou školu navštěvovalo 408 dětí z Kunratic (z toho 195 chlapců, 213 dívek, 245 katolíků, 11 českobratrské církve, 131 čs. církve, bez vyznání ) a 123 dětí ze Šeberova (z toho 62 chlapců, 61 dívek, 100 katolíků, 4 českobrat., 9 čs. církve, 6 bez vyznání).

1932: 14. 2. sehrálo žactvo místní obecné školy veselohru „Frantíkovy trampoty“.
22. 3. konáno v Kunraticích komisionální šetření pozemku čís. katastrální 651 v katastru obce Kunratice u Prahy o celkové výměře 2492 čtverečních sáhů za panskou stodolou pro novou školní budovu. Jmenovaný pozemek schválen okresním školním výborem.
23. 3. schválil Okresní školní výbor Praha-venkov pozemek na stavbu nové školní budovy v Kunraticích na katastru čís. 651. Přitom bylo přihlíženo k příznivému výsledku komisionálního šetření, jež se konalo 22. 3. 1932 za přítomnosti zákonitých zájemců a příslušných úředních znalců.
24. 4. uspořádal místní obecní úřad výstavu návrhů pro stavbu nové školy v Kunraticích, které došly na základě vypsané veřejné soutěže.
1. 9. nastoupil do funkce řídícího učitele obecné školy Josef Tišer (z Obrataně u Pacova, v roce 1935 odešel do důchodu). Po jeho odchodu správa školy obecné spojena s ředitelstvím měšťanské školy.
14. 9. se usneslo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy zakoupit potřebný pozemek na stavbu nové školy od Ing. Karla Korb-Weidenheima, majitele velkostatku v Kunraticích (dle vzájemné dohody).
V listopadu se v noci z 27. na 28. vloupal neznámý zloděj do najaté třídy U Zavadilů a vypáčil stolek a školní skříňku. Bylo ukradeno 25 Kč na hotovosti a různé školní pomůcky.

1932-33: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 464 dětí z Kunratic (z toho 222 chlapců, 236 dívek, 287 katolíků, 12 českobratr., 149 čs. církve, 2 židovského náb., 16 bez vyznání) a 134 dětí ze Šeberova (z toho 70 chlapců, 64 dívek, 114 katolíků, 5 českobrat., 9 čs. církve, 6 bez vyznání).

1933: 10. 1. konáno komisionální šetření za účelem schválení náčrtu projektu budovy pro měšťanskou školu v Kunraticích. Byl schválen projekt arch. Rabiňáka z Ruzyně.
5. 2. zahájena výstavba ulice k projektované nové měšťanské škole.
25. 3. sehrálo žactvo místní obecné školy v sokolovně divadelní hru „Princezna Černovláska“ od J. Kruise.
30. 4. vypsána v „Národní Politice“ místní školní radou soutěž na provedení stavby měšťanské školy v Kunraticích.
28. 5. provedeno otvírání ofert na stavbu měšťanské školy. Celkem bylo 41 nabídek.
1. 9. zahájeno vyučování v nové školní budově, kterou si postavila politická obec Libuš. V ní bylo umístěno pět tříd obecné školy a přilehlého kunratického katastru (tj. Kunratice II, dnes součást Libuše).

1933-34: zřízeny na obecné škole další dvě zatímní třídy.

1934: 1. 1. vešel v platnost výnos Zemské školní rady v Praze ze dne 4. 12. 1933 o vyškolení politické obce Libuš ze školní obce Kunratice u Prahy a zřízení veřejné obecné školy umístěné v Libuši, a to o třech definitivních třídách postupových. Kunratická obecná škola zůstala pětitřídní s 3 pobočkami.
Mnozí rodičové kunratických dětí (z části Kunratice II, tzv. „Enkláva“) zahájili stávku a neposílali děti do kunratické školy. Stávka trvala jen několik dní.
na základě dohody mezi místní školní radou v Kunraticích a místní školní radou v Libuši přešly děti nejnižších školních roků, bydlících na kunratickém katastru (tzv. „Enkláva“) do libušské školy. Počet tříd se na kunratické škole nezměnil.
14. 1. žádala obec Libuš 110,- Kč/rok (bez školních pomůcek) za každé kunratické dítě, docházející do školy v Libuši.
8. 2. zvolen předsedou místní školní rady Ferdinand Šťastný (senátor) a jeho náměstkem Václav Rataj. Nová volba konána v souvislosti s vyškolením obce Libuš.
10. 3. sehrálo žactvo místní obecné školy v sokolovně divadelní hru „Kamenné srdce“ od H. Sedláčka, a to v rámci oslav 84. narozenin prezidenta T. G. Masaryka.
26. 8. usneslo se obecní zastupitelstvo učinit u Zemské banky v Praze 5 % komunální zápůjčku na stavbu měšťanské školy v Kunraticích ve výši 1 milion Kč.
26. 8. Obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis Okresního školního výboru Praha-venkov (čj.6706/34) z 10. 8. 1934 dle něhož Zemská školní rada výnosem z 3. 8. 1934 čj. I-816/2 a 1933 zřizuje v zásadě veřejnou měšťanskou školu smíšenou v Kunraticích u Prahy.
26. 8. povolil Okresní školní výbor Praha-venkov 3 třídy poboční na zdejší obecné škole.
1. 9. zahájeno vyučování na zdejší obecné škole v 9 třídách (5 kmenových a 4 pobočky). Děti z kunratického katastru (tzv. Enklávy) vrátily se z libušské školy do kunratické školy.
15.10. konalo se na Libuši úřední šetření za příčinou přeškolení 76 popisných čísel z tzv. Enklávy, do školní obce Libuše, jelikož někteří rodiče o to žádali. Bylo zjištěno, že od školní budovy čp. 7 (dnes ÚMČ) až k čp. 156 v Libuši vzdálenost činí 3100 m. Některé domky postavené sice na kunratickém katastru (dnes na katastru Libuše), dle vzdálenosti ke škole, měly lepší časový přístup k libušské škole. Občané Libuše zahájili stávku a několik dní neposílali děti do školy.
18. 10. zadala místní školní rada stavbu budovy pro měšťanskou školu staviteli V. Sukovi z Dejvic za 670 000 Kč. Se stavbou ihned započato na pozemku, který obec koupila od místního velkostatku za jeho stodolami.

1935: Od 1. 2. povoleno rozhodnutím Zemské školní rady v Praze ze dne 30. 1. 1935, aby 75 čísel popisných na kunratickém katastru (tzv. „Enkláva“) bylo přiškoleno k Libuši. Důvodem bylo, že cesta z uvedených čísel do školy v Libuši je kratší než do kunratické školy. Kunratická místní školní rada a obecné zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy podaly návrh Zemské školní radě v Praze, ale byly zamítnuty.
17. 2. jmenován Jan Troníček zástupcem do výboru pokračovací školy v Kunraticích u Prahy (pro nové tříleté období).
17. 2. schválilo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy příspěvek 2000,- Kč na stravování školních dítek.
6. 3. pořádala místní obecná škola oslavu 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka v sokolovně. Děti recitovaly a zpívaly.
6. 3. konána ve školní budově čp. 7 (dnes Úřad MČ Praha-Kunratice) slavnostní schůze obecního zastupitelstva, na které bylo jednomyslně usneseno, aby prezident T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem Kunratic a byl požádán o svolení k pojmenování právě budované měšťanské školy v Kunraticích jménem Masarykovým.
28. 4. pořádala místní živnostenská škola pokračovací výstavu prací učňovských školních i dílenských.
1. 7. vešlo v platnost usnesení Zemské školní rady ze dne 7.6.1935, jímž byla otevřena místní Masarykova měšťanská škola s I. a II. třídou. Do I. třídy zapsáno při prvním zápisu 159, do II. třídy 69 dětí z Kunratic a okolí. Zatímním ředitelem této školy ustanoven Karel Mikeš, učitel měšťanské školy v Řevnicích.
6. 8. konaly se kolaudační komise (obecní stavební a místní školní rady) za účelem převzetí dokončené stavby měšťanské školy.
20. 8. konala se kolaudační komise vyslaná Okresním školním výborem Praha-venkov ke schválení stavby měšťanské školy. Stavba schválena a dovoleno v ní vyučovat.
1. 9. byl pro Kunratice opravdovým svátkem, neboť se konalo slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy. Podrobnosti viz článek „Slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy v Kunraticích u Prahy“.
1. 9. odešel na odpočinek řídící učitel obecné školy Josef Tišer.
Od 1. 9. na základě výnosu Zemské školní rady v Praze ze dne 7. 6. 1935 správa obecné školy spojena s ředitelstvím Masarykovy měšťanské školy.
1. 9. také nastoupil na nově otevřenou Masarykovu měšťanskou školu učitel Jaromír Jindra (pozdější ředitel a známý malíř – krajinář).

1936: V lednu zahájena ve zdejších školách stravovací akce pro mládež. Ve 29 dnech vydáno 3696 dávek polévky nebo mléka se žemlí. Náklad činil 1637,05 Kč.
7. 3. sehrálo žactvo místních škol divadelní představení „Honzíček z malované chaloupky“ od Brandla. Režii měl ředitel Karel Mikeš.
22. 3. obdržela místní školní rada 10 tis. Kč (ze subvence zemského výboru) k vybavení nové měšťanské školy a úpravě školní zahrady
22. 3. navrhla místní rada a místní finanční komise přístavbu křídla Masarykovy měšťanské školy (obecní zastupitelstvo jednohlasně schválilo).
27. 5. usnesla se místní školní rada požádat, aby místní měšťanská škola byla újezdní na základě zákona o újezdních školách měšťanských.
1. 9. ve školním roce 1936-37 vyučovalo se na obecné škole v 5 postupných třídách a 3 pobočkách, na Masarykově měšťanské škole ve 3 třídách se 4 pobočkami.
6. 9. Obecní zastupitelstvo schválilo Oldřicha Maryška jako zástupce do kuratoria pokračovací školy (za zemřelého Karla Špánka).
6. 9. oznámeno (výměrem Okresního školního výboru Praha-venkov čj. 3900 ze dne 22. 6. 1936) otevření třetího ročníku Masarykovy měšťanské školy dnem 1. 7. 1936.
Od 1. 11. oddělena správa obecné školy od Masarykovy měšťanské školy. Zatímním řídícím učitelem byl určen Václav Rataj.

1937: Od 8. 1. do 18. 3. trvala stravovací akce pro děti místních škol. Bylo vydáno 3 142 porcí mléka, 1488 porcí polévky. Vydání činilo 1 868,15 Kč.
19. 6. sehrálo žactvo Masarykovy měšťanské školy na cvičišti u sokolovny Průchovu hru „Matčino srdce“.
24. 6. pořádala měšťanská škola „Dětský a sportovní den“ u školy.
Koncem června ukončila působnost místní živnostenská škola pokračovací, neboť byla Ministerstvem školství a národní osvěty zrušena.
25. 9. zahájilo Obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy jednání o zřízení IV. ročníku na místní Masarykově měšťanské škole. Na svém dalším jednání (25. 6.) schválilo zastupitelstvo zřídit IV. ročník se závazkem nésti veškeré výlohy věcné i osobní a opatření učebny. Senátor apeloval pro zřízení nové obecní školy.
22. 10. Obecní zastupitelstvo vzalo z programu bod „Stavba nové obecné školy“. Na své další schůzi (6. 11.) pro schválení stavby školy, 10 členů bylo proti a 3 členové nehlasovali.
6. 11. Obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis Okresního školního výboru Praha-venkov o zřízení pobočných tříd při měšťanské a obecné škole a o ustanovení obvodu újezdní měšťanské školy.

1938: 22. 2. schváleno uzavření komunální zápůjčky do výše 1,5 mil. Kč u Městské spořitelny na Královských Vinohradech na stavbu obecné školy.
3. 4. zvolen předsedou místní školní rady Ferdinand Šťastný (bývalý senátor) a jeho náměstkem Karel Mikeš (ředitel měšťanské školy).
23. 4. schváleny náčrty na stavbu nové obecné školy.
17. 6. na schůzi obecního zastupitelstva rozhodnuto, že stavba obecné školy se odkládá na pozdější dobu (r. 1939).
21. 6. pořádala Masarykova měšťanská škola na hřišti u školy „Dětský den“ (převážně tělocvičným pořadem).
6. 12. v místních školách z rozkazu úředního sňaty portréty prezidentů T. G. Masaryka a Ed. Beneše.

1938-39: 1. 9. v tomto školním roce vyučovalo se na obecné škole v 5 třídách s 3 pobočkami a v měšťanské škole ve 3 třídách se 4 pobočkami a s jednoročním učebním kursem (nazývaný IV. ročníkem).

1939: 1. 6. konala se ustanovující schůze Rodičovského sdružení při obecné škole. Prvním předsedou zvolen Jaroslav Vágner (autodopravce).
1. 7. odešel do výslužby řídící učitel obecné školy Václav Rataj, který zde působil 36 let. Správu školy převzal zástupce řídícího učitele František Tichý.
19. 8. výnosem Zemské školní rady v Praze a Okresního školního výboru Praha-venkov-jih ze dne 23. 8. 1939 byla zřízena v Kunraticích u Prahy mateřská škola (pod správou obecné školy).
Od září 1939 vyučovalo se na místní obecné škole v 5 třídách a 1 pobočce a na měšťanské škole ve 4 třídách s 5 pobočkami, mateřská škola měla 1 třídu.
16. 10. otevřena nově zřízená mateřská škola. První učitelkou byla Božena Cíglbauerová.
29. 10. při vydávání potravinových lístků ve školní budově čp. 7 byl stižen mrtvicovým záchvatem učitel a obecní knihovník Jaroslav Šauer. Na zdejší škole působil mnoho let. Byl synem zakladatele Šauerových sadů učitele Jaroslava Šauera.

1940: 12. 1. obecní zastupitelstvo schválilo na návrh místní školní rady: místo školníka po zemřelém Frant. Kotrbovi bude ponecháno jeho manželce Anně Kotrbové.
5. 7. na návrh obecní rady zřízena v Kunraticích pomocná škola.
2. 9. zahájen školní rok 1940-41 v 5 třídách obecné školy, ve 3 třídách měšťanské školy (s 3 pobočkami) a jednoročním učebním kursu.
2. 9. Řídícím učitelem obecné školy byl František Tichý a ředitelem měšťanské školy Karel Mikeš. Podle vládního nařízení ze dne 4.7.1940 stanoven nejvyšší počet dětí ve třídě na 45.
2. 9. měšťanská škola přeměněna na školu újezdní a její obvod obsahoval obce Kunratice u Prahy a Jesenice u Prahy (okres Jílové).
2. 9. zahájeno také vyučování v nově zřízené pomocné třídě při obecné škole. Bylo do ní zapsáno 16 dětí. Jejím prvním učitelem byl Stanislav Zelenka.
22. 9. rozhodlo Obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy (na návrh obecní rady z 30. 8. 1940 a finanční komise ze dne 20. 9. 1940) pronajmout pozemek čís. kat. 655/5 a 7 místní školní radě za roční nájemné 12 tis. K (31. 3. 1942 sníženo na 8 tis. K).
22. 9. obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis (čj. 10. 206/40 ze dne 23. 8. 1940) Okresního školního výboru Praha-venkov o zřízení veřejné mateřské školy v Kunraticích u Prahy.
26. 9. ustanoven na obecných školách s českým jazykem vyučovacím dalším povinným učebním předmětem jazyk německý.
19. 10. zvoleni do újezdní školní rady za újezdní hlavní školu učitelé Oldřich Štelclein a Josef Císař.
Od 28. 10. do 20. 12. střídaly se polodenně obecná a hlavní škola v budově čp. 57 a čp. 7 (důvod nedostatek uhlí).
Od 25. 11. přeložen počátek vyučování na všech školách na 8:30 hod, a to pro nedostatek elektrického proudu. Vyučovací hodiny kráceny z 45 na 40 minut.
Od 9. 12. posunut počátek školního vyučování na všech školách na 8:45 hod (vzhledem k potřebnému zatemnění).
22. 12. zvolilo obecní zastupitelstvo novou místní školní radu v tomto složení: Jindřich Fuka, Josef Roubíček, Antonín Šimáček, Josef Vyšinka, Stanislav Ráček, Oskar Sechter, Antonín Tichý a Jaroslav Vágner. Dále byla zvolena újezdní školní rada v tomto složení: Josef Mašita, František Škubal, Leopold Knechtl, Karel Musil a Jan Troníček.

1941: 20. 1. nastoupil na zdejší újezdní hlavní škole znovu odborný učitel František Hýbner, který se vrátil ze škol v zahraničí, kam odešel v r. 1938 (Jugoslávie, Belgie, Francie).
V lednu a únoru bylo pro nedostatek uhlí podstatně omezeno vyučování v místních školách.
15. 2. byl výnosem Ministerstva školství a osvěty posunut konec 1. pololetí na školách všeho druhu v důsledku uhelných prázdnin.
Od 10. 3. do 23. 3. byly zdejší školy uzavřeny opět pro nedostatek uhlí. Děti se scházely třikrát v týdnu pro domácí úkoly.
14. 3. zvolen na ustavující schůzi újezdní školní rady předsedou Jaroslav Vágner a místopředsedou Josef Dobřanský.
15. 3. nastoupil zdravotní dovolenou první ředitel zdejší hlavní (dříve měšťanské) školy Karel Mikeš (nar. 1885). V době nemoci byla vyřízena jeho žádost o pensionování k 31. 3. 1941. Agendu předal 29. 3. 1941 nejstaršímu učiteli Jaromíru Jindrovi.
1. 4. odešel do výslužby ředitel hlavní školy Karel Mikeš. Jeho nástupcem se stal Jaromír Jindra.
25. a 26. 4. musely školní děti se svými učiteli povinně navštívit výstavu „Deutsche Grosse“ v Praze.
30. 5. byli Ministerstvem školství pověřeni dozorem nad vyučováním dějepisu na českých školách němečtí inspektoři.
14. a 15. 6. sehrály děti obecné školy a hlavní školy divadelní představení „Pohádka o matce Zemi a jejích dětech“ v sále místní sokolovny. Čistého výtěžku bylo použito na promítací přístroj.
1. 7. ustanoven školním inspektorem Vladimír Vydra (místo Ferdinanda Černého, který odešel do výslužby).
16. 7. vzat do vazby zdejší odborný učitel František Hýbner.
14. 8. byla provedena vládním nařízením nová organizace hlavní (dříve měšťanské) školy s českým jazykem vyučovacím. Dosavadní trojtřídní školy hlavní se mění na čtyřtřídní. Do první třídy bude přijímáno nejvýše 35% žáků, kteří absolvují čtyři třídy školy obecné, a to podle průměrného prospěchu, přičemž nesmí být kvalifikován žák z jazyka vyučovacího, německého jazyka a z počtů horším než třetím stupněm. Jednoroční učební kurs, do kterého se přihlásili žáci při zápisu, je výjimečně pro školní rok 1941/42 ponechán jako samostatný.

1941-42: 1. 9. v tomto školním roce bylo vyučováno na obecné škole v 5 třídách se 2 pobočkami, na hlavní (měšťanské) škole ve 4 třídách s 3 pobočkami s 241 žáky. Na hlavní školu v Kunraticích nastoupil Bohuslav Kracík a do Libuše odešel Ludvík Stuchlík.
Od 27. 10. omezeno vyučování na místních školách, a to pro nedostatek uhlí. Docházelo ke střídavému vyučování obecné a hlavní školy.
V říjnu se vyskytl mezi školní mládeží záškrt.
22. 11. zastaveno vyučování na hlavní škole. Domácí úkoly vydávány dvakrát týdně. Normální vyučování zahájeno od 13 .12. 1941.
24. 11. schválilo obecní zastupitelstvo rozpočet na rok 1942:
a) obecná škola
- potřeba 59 901 K
- úhrada 2 143 K
- schodek 57 758 K
b) hlavní škola
- potřeba 129 549 K
- úhrada 10 000 K
- schodek 119 549 K

1942: 6. 2. oznámena nová úprava hodin jazyka německého v druhém pololetí. Hodiny českého jazyka a dějepisu byly zkráceny o jednu vyučovací jednotku ve prospěch německého jazyka.
Od 15. do 25. 5. pracovaly střídavě jednotlivé třídy hlavní školy na hubení plevele pro zdejší velkostatek.
19. 6. byl žactvu a učitelstvu škol povinně přečten vážný apel Ministerstva školství a lidové osvěty naléhavě vybízející ke kladnému poměru, smýšlení a práci pro Německou říši a Protektorát Čechy a Moravu.
24. 6. byly povinně předány vyřazené učebnice, knihy, mapy a obrazy ze školy ve váze 5 q okrasnímu úřadu Praha-venkov-jih.
10. 7. při ukončení školního roku nařízeno, že učitelé mají nárok na 21 dní dovolené, potom nastoupí do práce při žních a do různých kursů, o čemž museli přinést potvrzení.
Od 1. 9. podle Ministerského nařízení vypomáhali učitelé v době mimoškolní při pracích na obecních nebo školních úřadech denně 2 hodiny.
2. 9. zahájeno vyučování v 5 třídách obecné školy s 1 třídou pomocnou a mateřskou školou a na hlavní (měšťanské) škole bylo vyučováno ve 4 třídách s 2 pobočkami. Řídící obecné školy František Tichý, ředitel hlavní školy Jaromír Jindra. Okresním školním inspektorem byl Josef Loucký. Dětí na hlavní škole zapsáno 215 (z toho 123 hochů a z Kunratic 130).
17 .9. byli předvoláni všichni učitelé zdejších škol i školnice k všeobecným zkouškám z jazyka německého u okresního úřadu Praha-venkov-jih.
26. 9. úředně oznámeno, že odborný učitel František Hýbner ze zdejší hlavní školy byl 7. 7. 1942 odsouzen k trestu smrti a k trvalé ztrátě občanských práv. Vrátil se však domů po ukončení války.
1. 10. bylo přeřazeno 6 žáků jednoročního učebního kursu z Libuše do Kunratic, protože v Libuši byl kurs pro malý počet dětí zrušen. Tím stoupl počet dětí zdejší hlavní školy na 221.
23 .10. se přestěhovala opět hlavní škola do školy obecné pro nedostatek uhlí a od tohoto dne bylo vyučováno střídavě.
28. 10. zasadily školní děti 21 ovocných stromků na školní zahradě.
9. 11. vyšel ministerský výnos, na jehož základě bylo provedeno u všech školních dětí desetihodinové školení o protiletecké obraně.
11. až 13. 11. bylo všechno žactvo i učitelstvo zdejších škol vyšetřováno přenosným roentgenem Ligy proti tuberkulose ve Zbraslavi. Nebylo zjištěno žádných závažných případů.
7. 12. bylo zastaveno vyučování na zdejších školách pro nedostatek topiva. Dětem byly dávány dvakrát týdně domácí úkoly.
30. 12. vyšel ministerský výnos o učení se německému jazyku s výstrahou, že síly, které nejsou způsobilé vést německou agendu, budou propuštěny.

1943: 6. 4. zrušeny okresní školní výbory. Místo nich ustanoveny u okresního úřadu školské úřadovny. Bylo i zrušeno dosavadní právo správců škol a místních školních rad dáti prázdno na jednotlivé dny.
7. 4. na schůzi školní rady zvolen předsedou za Jaroslava Vágnera Karel Musil a za učitele Josefa Císaře Jan Hanzal.
20. 4. byla Ministerstvem školství od počátku školního roku 1943-44 změněna klasifikace žáků na českých školách. Chování klasifikováno podle 4 stupňů, výkony v jednotlivých předmětech podle 6 stupňů. Žáci 4. postupného ročníku z obecné školy konali do 1. třídy hlavní školy přijímací zkoušky.
24. 8. přípisem Ministerstva školství bylo nařízeno v českých zemích vyučování němčině místo dějepisu.
1. 9. zrušilo Ministerstvo školství jednoroční učební kursy při hlavních školách.
3. 9. zahájeno vyučování na obecné škole v 6 třídách s 1 třídou pomocnou a 1 oddělení mateřské školy a na hlavní (měšťanské) škole ve 4 třídách s 1 pobočkou. Na hlavní škole 165 žáků (z toho 95 hochů, 97 z Kunratic).
16. 11. zrušilo Ministerstvo školství místní ( obvodní a újezdní) školní rady.

1944: 15. a 16 .6. sehrálo žactvo místních škol v sokolovně divadelní hru „O zlatém klíči a živé vodě“.
10. a 11. 7. konány na hlavní škole přijímací zkoušky do prvního ročníku (ze čtvrté třídy obecné školy). Přijato celkem 20 dětí.
5. 9. zahájen školní rok 1944-45 v obecné škole v 5 třídách a pomocnou třídou a mateřskou školou. Újezdní hlavní (dříve měšťanská) škola učila 4 třídy. Hlavní školu navštěvovalo 134 žáků (z toho 75 hochů a 59 dívek; z toho 75 z Kunratic, 21 z Jesenice, 6 z Prahy, 16 z Vestce, 4 z Osnice, 10 z Jirčan, 1 ze Sulice a 1 z Písnice).
Učitelé hlavní školy:
Jaromír Jindra – ředitel
Jarmila Jůzová, Ludvík Stuchlík, Vilma Gebauerová, Jan Hanzal, Oldřich Štelclein, Josef Jan Vagner, Marie Smutná, Bohumil Muška (řím. kat.), Božena Hausmannová (č.-m. náb.), Ferdinand Škoda (církev č. br. evang.), Bohuslav Kracík přeložen na obecnou školu.
11. 9. byli povoláni z místních škol k pracovní povinnosti v Todtově organizaci v Roudnici učitelé Ludvík Stuchlík a Bohuslav Kracík. Později povoláni úřadem práce ještě Jan Hanzal a Oldřich Štelclein. Tak zůstali na hlavní škole jen tři učitelé, kteří vyučovali ve spojených třídách a odděleních a za zmenšeného počtu vyučovacích hodin.
25. 9. učitel Josef Jan Vágner přeložen na hlavní školu v Chodově.
Před Vánocemi uspořádala Okresní péče o mládež na Zbraslavi pro chudé děti ošacovací akci a přidělila větší množství poukázek na zakoupení textilií a obuvi.

1945: Od 9. 1. bylo upraveno vyučování tak, že se žáci scházeli ve škole jednou týdně (v sobotu) k přijímání úkolů.
17. 2. vydáno pololetní vysvědčení a pololetní prázdniny byly zrušeny.
8. 3. byla obsazena budova obecné školy německou brannou mocí. Obecná škola přesídlila do hlavní školy.
Od 30. 3. do 3. 4. velikonoční prázdniny.
4. 4. opět zahájeno pravidelné vyučování, a to opět nouzově, pokud to bude možné bez vytápění.
20. 4. zcela zastaveno vyučování ve všech školách.
20. 4. obecná škola v Kunraticích u Prahy byla zabrána pro pracovní kolonu zajatců, kteří pracovali na stavbě kolové zábrany mezi školou a zámkem, aby byl chráněn vstup do obce od západu. Další zábrana byla vybudována u sokolovny.
V revolučních dnech (květen) roku 1945 se stala budova obecné školy (čp. 57) prozatímním vězením 89 občanů Chodova, které zde zajistili němečtí okupanti (jako rukojmí). Na paměť těchto událostí byla na budově školy upevněna deska.
16. 5. zahájeno pravidelné vyučování v místní mateřské škole. Bylo v ní zapsáno 35 dětí (z toho 18 chlapců). Na škole působila učitelka mateřské školy Zdeňka Knoblochová, která však 30. 6.1945 odešla do pohraničí.
22. 5. slavnostně zahájeno vyučování v obecné a měšťanské (dříve hlavní) škole. Před zahájením výuky bylo však třeba školní budovy vyčistit a dát do pořádku. Podle ministerského nařízení mohly být přijaty do měšťanské školy všechny děti, kterým nebylo za okupace dovoleno normálně postoupit do této školy. Byl zrušen název hlavní škola a obnoveno pojmenování měšťanská škola. Tak vzrostl počet dětí na měšťanské škole o 85, tj. celkem 211 žáků. Obecná škola byla opět rozšířena na pětitřídní.
25. 5. nastoupil na měšťanské škole znovu odborný učitel František Hýbner, který se vrátil z káznice. Vyučil se tam obuvníkem. Téhož dne se vrátili z pracovního nasazení učitelé Oldřich Štelclein a Jan Hanzal.
12. 6. zvolen František Tichý členem rady MNV, který bude mít na starosti oblast školství (současně byl předsedou školské komise).
12. 6. učitel Boh. Kracík přidělen na měšťanskou školu od 5. 5. 1945.
28. 6. konána schůze nové prozatímní školní rady. Předsedal ředitel školy Jaromír Jindra, který ve svém projevu podal historický přehled okupace a revoluce.
Od 1. 7. byla na mateřské škole ustanovena učitelka Anastazie Havlíčková-Doubková, která ve školním roce 1940-41 a 1941-42 zde působila.
12. 7. byl na místní obecné, mateřské a měšťanské škole ukončen školní rok 1944-45.
10. 8. školská komise a učitelské sbory místních škol žádaly, aby bylo pamatováno při parcelaci zámeckých pozemků na budoucí rozvoj místního školství, neboť obec rychle vzrůstá a bude zapotřebí rozšiřovat a stavět školy. Žádaly dále, aby školy byly soustředěny na společném prostoru, aby měly společnou zahradu, společné hřiště a tělocvičnu a aby bylo pamatováno též na budovu pro svobodné učitele.
3. 9. zahájen v místních školách školní rok 1945-46. Obecná škola měla 5 tříd a měšťanská škola 7 tříd (bez prvního ročníku, 2. 3. a 4. ročník po dvou třídách a jednoroční učební kurs) s 202 žáky (z toho 111 z Kunratic a 91 přespolních). Na mateřské škole bylo zapsáno začátkem školního roku 27 žáků (z toho 15 dívek).
17. 10. na plenárním zasedání MNV bylo konstatováno:
- mateřská škola dosud nebyla přestěhována do zámku
- do mateřské školy dochází 30 dětí
- ve školách je velmi špatná zásobovací situace pokud se týká uhlí
- v obci je nedostatek učitelstva (nedostatek bytů, špatná stravovací situace).
26. 10. zvolena školská komise MNV ve složení: František Tichý, Jaromír Jindra, Bedřich Procházka, J. Volkán, Frant. Vavroch, Huňka, Ing. Havlíček, Rajdl, Cirman.
Od 3. 11. do 14. 12. bylo zastaveno vyučování v místních školách pro nedostatek uhlí.
5. 12. na místních školách se projevuje úbytek dětí z důvodu stěhování občanů do pohraničí. Z měšťanské školy byli přeloženi do pohraničí 3 učitelé a 1 z obecné školy.

1946: 20. 1. začalo v budově místní měšťanské školy střídavé vyučování s obecnou školou. Vyučování bylo předtím zastaveno pro nedostatek uhlí. V době od 15. 12. 1945 do 12. 1. 1946 byly prodloužené vánoční prázdniny.
15. 2. bylo ukončeno první pololetí školního roku na všech školách. Pololetní prázdniny trvaly od 16. do 18. února 1946, ale vyučování bylo opět zastaveno již 19. 2. pro nedostatek uhlí. Byly dvakrát týdně vydávány úkoly.
25. 3. zahájeno vyučování na místních školách. Obecná škola se vrátila do své budovy.
15.-22. 6. uspořádala mateřská škola výstavu výkresů a výtvarných prací dětí.
21. 6. uspořádala místní mateřská škola besídku s recitacemi, zpěvy a tanečky.
22. 6. byl slavnostně ukončen první školní rok v osvobozené republice. Na měšťanské škole ukončilo školní rok 194 dětí a na mateřské škole 30 dětí.
9. 7. zvolena (na ustavující schůzi MNV) školská komise ve složení: Jaromír Jindra, František Tichý, Oldřich Štelclein, Růžena Hamplová, Anna Simerská, Josef Hrášek, dr. Alexandr Jegorov, Jaroslav Miňovský, Josef Votýpka, dr. Michal Galant.
V červenci zakoupil Místní národní výbor (MNV) v Kunraticích u Prahy 30 nových lavic pro obecnou školu u firmy ADAM za 17 250,- Kčs.
Od 1. 8. byla mateřská škola osamostatněna a oddělena od správy obecné školy. Správkyní mateřské školy ustanovena dosavadní učitelka této školy Anastazia Havlíčková-Doubková. Správu školy převzala od dosavadního správce obecné školy – řídícího učitele Františka Tichého dne 28. 8. 1946.
Během prázdnin dodala firma ADAM škole 30 objednaných lavic za cenu 575,- Kč/kus.
V srpnu 1946 zúčastnily se školní děti (17 hochů a 21 děvčat) organizovaného zájezdu na sběr chmele společně s místním Sokolem.
2. 9. byl slavnostně zahájen nový školní rok 1946-47. Na obecné škole se sedmi třídami a jednou pomocnou třídou. Měšťanská škola měla sedm tříd (188 žáků, z toho 95 z Kunratic). Ředitel obecné školy: František Tichý. Ředitel měšťanské školy: Jaromír Jindra. Od začátku školního roku vařila učitelka Pavla Seidlová za pomoci žákyň vyšších ročníků pro školní děti dvakrát týdně polévku ve školní kuchyni měšťanské školy pro žactvo obou škol (150 porcí).
4. 9. byli při volbě do újezdní školní rady zvoleni z řad učitelstva Jaromír Jindra, Václav Hynek, Jan Hanzal a Pavla Seidlová.
4. 9. byl pověřen učitel Jan Hanzal zřízením osvětové komise v obci.
5. 9. dostala místní škola od Okresní péče o mládež větší množství tuku, který byl dětem ve škole rozdáván. Rovněž Ministerstvo zdravotnictví darovalo dětem šípkové dražé a marmeládu za sběr šípků.
Od 16. 9. prováděla Okresní péče o mládež hromadné prohlídky všeho žactva.
23. 9. na pracovní schůzi učitelstva ve velkém sále Lucerny v Praze bylo konstatováno, že ve škole je nedostatek učitelů. Tato situace nastala i na kunratické škole (odešel Bohuslav Kracík, Ludvík Stuchlík a Karel Mikeš).
8. 10. byla utvořena újezdní a místní školní rada. Bylo zvoleno 6 zástupců školní obce a 8 zástupců školního újezdu.
17. 10. bylo ustaveno Rodičovské sdružení (společné pro obecnou a mateřskou školu). Předsedou zvolen Josef Jech, jednatelem Václav Bezucha.
15. 12. uspořádalo Rodičovské sdružení mateřské a obecné školy v sokolovně vánoční besídku.
23. 12. zahájeny vánoční prázdniny. Pro nedostatek uhlí prodlouženy do 7. 1. 1947.

1947: 8. 1. Rodičovské sdružení darovalo 18 dětem nové boty a škola dostala nový radiopřijímač.
24. 1. bylo opět zastaveno vyučování pro nedostatek uhlí.
31. 1. ukončeno 1. pololetí školního roku 1946-47.
Od 5. 2. pro nedostatek uhlí bylo zařízeno jedenkrát rozdávání úkolů dětem v budově obecné školy, kde bylo možno alespoň na několik hodin zatopit.
Od 1. 3. bylo Zemskou školní radou povoleno zřídit druhé oddělení mateřské školy, avšak pro nedostatek učitelských sil bude toto oddělení otevřeno až v květnu 1947.
2. 3. přidělila Okresní péče o mládež v rámci ošacovací akce oběma školám různé textilie v hodnotě 7 000,- Kčs.
Od 18. 3. bylo opět pro nedostatek uhlí zavedeno střídavé vyučování obecné a měšťanské školy v budově měšťanské školy.
Od 9. 4. opět zavedeno normální vyučování na obou místních školách.
10. 4. nařídila Zemská školní rada v Praze svým oběžníkem náhradu zameškaného vyučování. Rozvrh hodin byl denně o 1-2 vyučovací hodiny rozšířen.
1. 5. nastoupila nová správkyně mateřské školy Blažena Grulichová z Modřan. Dosavadní správkyně Anastázie Havlíčková byla přeložena na vlastní žádost (okres Tábor).
12. 5. bylo otevřeno druhé oddělení místní mateřské školy, ve kterém dosáhl počet 39 dětí. Nastoupila učitelka Marie Kubelková ze Zlatník.
29. 5. konala se ustavující schůze nového Rodičovského sdružení při mateřské škole. První předsedkyní se stala E. Cirmanová, místopředsedkyní M. Knechtlová, jednatelkou M. Pešková a pokladní Helena Bezuchová.
14. - 22. 6. uspořádán na zdejších školách Týden dětské radosti. Byly podniknuty různé výlety, besídky. Dětem byly přiděleny mimořádným přídělem potraviny a cukrovinky.
28. 6. byl slavnostně zakončen školní rok 1946-47.
24. 7. požádal MNV v Kunraticích u Prahy Ministerstvo školství a osvěty, aby poskytlo subvenci v částce 7 996 500 Kč na výstavbu obecné školy (z výtěžku „UNRRA“ nebo z jiných prostředků). Nová školní budova měla být vybudována vedle stávající měšťanské školy – výstavba obecné školy však nebyla realizována.
1. 9. zahájen na místních školách školní rok 1947-48. Na mateřské škole zapsáno 58 dětí (z toho 34 do 5 let, 24 do 6 let). Nově nastoupila Libuše Jirátová z Kunratic. Na měšťanské škole zapsáno 145 žáků (z toho 73 hochů a 75 z Kunratic). Bylo vyučováno v pěti třídách. Ředitelem školy byl Jaromír Jindra.
Od 1. do 6. 9. bylo vyučováno střídavě. Až 8. 9. se obecná škola vrátila do své budovy.
18. 9. vykonal obvodní lékař MUDr. Michal Galant zdravotní prohlídku všech dětí mateřské školy a shledal dobrý zdravotní stav.
V listopadu konána na měšťanské škole výroční členská schůze Sdružení rodičů a přátel školy. Za předsedu zvolen J. Suda a členy výboru Chrudimská, Frouz, Procházková a Babická.
4. 12. k žádosti obce Libuš bylo usneseno vyplatit částečnou úhradu nákladů na vydržování mateřské školy v Libuši za děti z části Kunratice II (tzv. Enkláva), a to částkou 400 Kčs na 1 dítko ročně.
4. 12. sdělilo Ministerstvo školství, že nemůže udělit subvenci na stavbu nové obecné školy.
20. 12. uspořádala místní mateřská škola veřejnou vánoční besídku s pestrým programem dětí a štědrou nadílkou.

1948: V lednu udělilo Ministerstvo školství ČSR po dohodě s Ministerstvem financí ČSR subvenci 30 tis. Kčs na vnitřní vybavení místní mateřské školy (zakoupeno linoleum).
28. 1. věnoval MNV místní měšťanské škole klavír (z německého majetku).
V lednu a únoru uspořádána na místních školách péčí Ministerstva zemědělství ČSR vitaminová akce.
6. 3. konány na místních školách vzpomínky a oslavy narozenin T. G. Masaryka, bojů u Bachmače a Sokolova.
13. 3. Okresní péče o mládež ve Zbraslavi poukázala Rodičovskému sdružení při místních školách 1912 Kčs na úhradu schodku při vyvařování dětem a 2310 Kčs na ošacovací akci.
V březnu zakoupilo Rodičovské sdružení škole psací stroj v hodnotě 10 tis. Kčs.
23. 4. pořádána v sokolovně školní besídka.
8. 5. konána besídka mateřské školy, při níž rovněž účinkovali také žáci obecné a měšťanské školy.
15. - 19. 5. uspořádaly místní školy výlety do okolí obce, po Čechách, a vyšší ročníky až na Slovensko.
Od 19. 5. se rozšířily v obci mezi dětmi spalničky. Mateřská škola byla na 14 dní uzavřena. Současně provedeno povinné očkování proti neštovicím.
28. 6. zakončen školní rok 1947-48. Vystoupilo 36 dětí (15 žáků a 21 žákyň).
1. 7. výnosem Zemské školní rady z 26. 6. 1948 byla přeměněna dosavadní měšťanská škola v Kunraticích u Prahy (podle zákona z 21. 4. 1948) na střední školu s účinností od 1. září 1948.
19. 7. zřídil okresní školní výbor Praha-venkov-jih systematizované místo zvláštního učitele náboženství řím. katolického při měšťanské škole v Kunraticích u Prahy s povinností vyučovat náboženství na obecné škole v Kunraticích a obecné i měšťanské škole v Libuši.
30. 9. zahájeno vyučování ve školním roce 1948-49 podle nových učebních osnov. Začátek posunut vzhledem k rozšíření dětské obrny. Na střední škole vyučováno ve čtyřech třídách s 135 žáky (z toho 51 přespolních žáků).
17. 11. konána na střední škole vzpomínka na popravy studentů v době okupace.
1. 12. konána schůze Rodičovského sdružení při mateřské škole. Předsedkyní zvolena pí Mouchová.
16. 12. byla konána výroční členská schůze Rodičovského sdružení při obecné a střední škole. Předsedou opět zvolen Josef Suda.

1949: 3. 1. zemřel Václav Rataj, býv. řídící učitel místní obecné školy.
5. 1. darovala Okresní péče o mládež na stravovací akci místní školní mládeže 1.102 Kčs.
3. 2. věnoval býv. Okresní školní výbor Praha-jih střední škole na tělovýchovné zařízení 10 tis. Kčs.
22. 2. došlo ke sloučení Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ) národní a střední školy. Předsedou se stal Ladislav Kahoun, místopředsedou Josef Suda. Nové SRPŠ zahrnuje všechny rodiče školou povinných dětí.
22. 3. Ministerstvo školství věnovalo subvenci na pořízení nábytku do místní mateřské školy. Objednávka zadána místnímu truhláři Jar. Miňovskému.
9. 4. konána besídka hlavní školy v místní sokolovně. Besídka měla bohatý program a zdařila se. Čistý výnos 8 tis. Kčs věnován na zařízení školního rozhlasu.
25 .4. byla upravena za pomoci členů SRPŠ školní zahrada při střední škole.
28. 5. darovala Okresní péče o mládež 2 tis. Kčs na stravovací akci zdejší školní mládeže.
7. 6. se přihlásilo 6 žáků z místní střední školy ke studiu na III. stupni.
20. - 25. 6. probíhal na místních školách Týden dětské radosti (žákům promítány filmy).
23. 6. konán v Kunraticích sportovní den společně národních a středních škol z Kunratic a Libuše. Odpoledne pořádán veřejný žákovský koncert (účinkoval žákovský sbor střední školy).
30. 6. ukončen školní rok 1948-49. Nejlepší žáci byli odměněni Sdružením rodičů a přátel školy knihami.
1. 9. zahájen nový školní rok 1949-50. Slavnostního zahájení se zúčastnil předseda Okresního národního výboru (ONV) Praha-východ a zástupci MNV Kunratice u Prahy. Mateřská škola zahájena ve dvou odděleních s 63 dětmi. Ředitelka Blažena Grulichová. Střední škola pod vedením ředitele Jaromíra Jindry měla 5 tříd se 152 žáky (z toho 62 přespolních).
21. 9. rozpočet škol na rok 1949:
- národní škola 191.170,- Kčs
- střední škola 219.820,- Kčs
Od 1. 10. zavedena na zdejších školách stravovací akce: jednou týdně kakao, dvakrát týdně polévka. Náklad hrazen z dotace ONV, příspěvku MNV a SRPŠ.
3. 11. pro poruchu ústředního topení přeloženo vyučování do národní školy (střídavé vyučování). Normální vyučování započato až 5. 12. 1949.
20. 12. konána veřejná vánoční besídka mateřské školy.
22. 12. dostala místní národní a střední škola dárek od továrny Kotov částku 25 tis. Kčs (čistý výtěžek z Mikulášské zábavy).

1950: 12. 1. založena na místní střední škole pionýrská organizace.
17. 1. sdělil Ústřední národní výbor v Praze, že nebude napříště platit školné za děti docházející do kunratické školy.
1. 2. sjednalo SRPŠ pro školní kuchyni stálou pracovní sílu (Karlu Fišerovou).
10. 2. vykonal místní lékař MUDr. Michal Galant lékařské prohlídky všech školních dětí. Zdravotní stav byl velmi dobrý (nakažlivých nemocí nebylo).
19. 3. konána v Chodově soutěž školních pěveckých sborů okresu Praha-východ. Pěvecký sbor zdejší střední školy se umístil na prvním místě.
15. 4. byl na zdejší mateřské škole zahájen celodenní provoz se stravováním dětí. Kuchyně školy byla provizorně umístěna v málo vybavené kuchyni převzaté od býv. dětského útulku.
17. 5. byli všichni žáci místních škol očkováni proti tuberkulose.
6. 6. uspořádala místní mateřská škola dětskou besídku v rámci „Radostné dny mládeže“.
22. 6. povolil Krajský národní výbor (KNV) v Praze celodenní provoz na místní mateřské škole.
25. 6. uspořádala místní mateřská škola v místní sokolovně dětskou besídku v rámci „Radostné dny mládeže“ spojenou s výstavou dětských prací.
25. 7. obdržela místní střední škola dar ONV Praha-východ 408 tis. Kčs na zařízení školní stravovny. Byla vybudována školní jídelna (ze sborovny vybudována spíž). Stravovna zahájila činnost po prázdninách (doplňování zařízení trvalo do konce kalendářního roku).
1. 9. slavnostně zahájen školní rok 1950-51 za přítomnosti funkcionářů ONV, MNV a SRPŠ. Ředitelem národní školy byla Bohuslava Housová. Ředitelem střední školy byl Jaromír Jindra. Střední škola měla 6 tříd s 174 žáky, z toho 75 přespolních. Na mateřské škole bylo k celodennímu stravování přihlášeno 35 dětí.
22. 9. přijelo na místní školy zubní ambulatorium Ministerstva zdravotnictví ČSR a ošetřilo zuby všech dětí.
2. 11. bylo na obecné a střední škole zahájeno stravování dětí. Až dosud byly dětem vydávány jen přesnídávky a polévka.
22. 11. zahájena sportovní družba kunratické a libušské střední školy.
27. 12. zaslal KNV v Praze místní mateřské škole dotaci ve výši 30 000 Kčs k nákupu pomůcek a zařízení školní kuchyně.

1951: V březnu byly všechny děti v obci podrobeny rentgenologické prohlídce v Masarykových domovech (nebylo jediného nálezu TBC).
27. 4. umístěna jedna učebna národní školy v býv. restauraci „U Smolíků“.
Od 1. 5. byla v Kunraticích ustavena Družina školní mládeže – pro děti zaměstnaných matek (s prozatímním sídlem při střední škole). Družina byla umístěna „U Smolíků“.
Od 8. 6. do 16. 6. konány na střední škole první závěrečné zkoušky (písemné a ústní). Denně večer po zkouškách byly pohovory s rodiči o budoucím povolání jejich dětí.
30. 6. byl slavnostně (za přítomnosti veřejnosti) zakončen školní rok 1950-51. Průměrný prospěch žáků byl 2,18.
3. 8. byly v býv. restauraci „U Smolíků“ upraveny místnosti pro Družinu mládeže při školách. Na zařízení poukázal ONV 10 tis. Kčs.
1. 9. byl slavnostně zahájen školní rok 1951-52, tenkráte na náměstí obce (za účasti okresních a místních funkcionářů).
10. 9. školní stravovna vyvařuje obědy pro 250 dětí národní a střední školy. Je zaměstnáno 5 kuchařek.
5. 10. provedeny nutné stavební práce v mateřské škole (čp. 7), v ložnici dětí bylo izolováno zdivo.
8. 10. na výroční schůzi SRPŠ zvolen novým předsedou Bohumil Tonar (u mateřské školy zvolena předsedkyní Marie Skálová).
Koncem listopadu obdržela místní mateřská škola příspěvek KNV Praha 8 tis. Kčs na nákup ložního prádla a nádobí a 5 tis. Kčs na stravování dětí.
6. 12. uspořádána beseda s dětmi obou tříd mateřské školy, při níž byla dětem zahrána maňásková hra; děti předvedly tance, písně, recitace a hry.
16. 12. uspořádala národní škola žákovskou besídku.

1952: V lednu se zúčastnili žáci zdejší střední školy týdenního lyžařského zájezdu do Krkonoš.
11. 3. přednášel rodičům pracovník pedagogického ústavu Josef Bouše o nervozitě dětí a o výchově nervózních dětí.
27. 3. uspořádaly zdejší školy první den otevřených dveří. Této možnosti využilo málo rodičů.
V březnu uspořádala místní družina školní mládeže s Miladou Šaškovou kurzy plavání zdejších školních dětí v lázních AXA v Praze.
1. 4. zavedl Čs. státní film pro školní mládež průkazky na zlevněnou návštěvu v kinech.
24. 5. se zúčastnily děti místních škol Sportovních her mládeže a umístily se na předních místech v různých cvičeních i plavání.
31. 5. byla zahájena na zdejší střední škole výstava žákovských prací celého okresu pořádaná Okresním pedagogickým sborem Praha-východ (bylo vystaveno 6 000 prací).
9. 6. byly slavnostně zahájeny závěrečné zkoušky žáků IV. ročníku střední školy za účasti rodičů, žákovského shromáždění učitelstva, zástupců ONV a MNV. Na školy III. stupňů bylo přijato 13 žáků.
28. 6. slavnostně zakončen školní rok 1951-52 za účasti žactva, učitelů, zástupců úřadů, patrona školy a okresního školního inspektora. Současně slavnostně ukončen školní rok i v místní mateřské škole. V červnu rovněž upravena školní kuchyně mateřské školy.
V srpnu byly v mateřské škole upraveny ložnice, zřízeny umývárny a vymalováno. Přes prázdniny byla mateřská škola v nepřetržitém provozu.
1. 9. zahájen nový školní rok 1952-53 na náměstí za přítomnosti mnoha rodičů, veřejnosti a zástupců úřadů a závodů. V mateřské škole bylo celkem 63 dětí. Ředitelkou byla Božena Grulichová. Předsedkyní SRPŠ zvolena Marie Pencová.
V říjnu se objevily v mateřské škole dva případy infekční žloutenky. Škola byla uzavřena na jeden týden.
V prosinci se přestěhovala družina školní mládeže do nově upravených místností staré budovy ve mlýně „U Bartůňků“. Do místností po družině byla umístěna jedna třída národní (obecné) školy.

1953: 12. 1. oficiálně zahájen provoz družiny mládeže při národní a střední škole v nově upravených místnostech ve starém mlýně (za účasti funkcionáře ONV a MNV).
6. 5. odjelo 30 dětí mateřské školy na čtyřtýdenní pobyt do Příchovic u Tanvaldu.
25. 8. návštěva mateřské školy byla od začátku školního roku 1953-54 povinná pro děti, které dosáhly 5 let. V době školních prázdnin byla mateřská škola v provozu.
1. 9. slavnostně zahájen školní rok 1953-54 za účasti mateřské, národní a střední školy, dále zástupců ONV, MNV, zástupců místních závodů a patronů.
1. 9. zřízena v obci (podle oznámení KNV Praha) Osmiletá střední škola. Ředitelkou ustanovena Marie Hechtová.
29. 9. zvolen předsedou SRPŠ Ing. Josef Havlíček. Na mateřské škole zvolena předsedkyní SRPŠ Božena Šolcová.
13 .12. uspořádala místní mateřská škola veřejnou besídku, na níž byly rodičům předvedeny ukázky práce školy.

1954: 28. 5. zvolen na schůzi rady MNV předsedou školské, kulturní a tělovýchovné komise Bohuslav Kracík.
30. 5. konala místní mateřská škola besídku, na které vystoupily děti této školy.
28. 6. byl slavnostně ukončen školní rok 1953-54 na zahradě střední školy. Při té příležitosti byli odměněni nejlepší žáci osmileté střední školy za prospěch – knihami.
1. 9. byl slavnostně zahájen nový školní rok 1954-55 na školním hřišti. V novém školním roce nastávají změny v učitelském sboru. Ředitelka osmileté střední školy Marie Hechtová odešla na KNV Praha. Ředitelem školy byl ustanoven Václav Smolík (dosavadní zástupce) a jeho zástupcem Oldřich Nunvář.
15. 10. na plenárním zasedání MNV bylo konstatováno, že byla zahájena příprava na vybudování kuchyně při místní mateřské škole.

1955: 22. 2. oznámil předseda stálé komise školství, osvěty a tělovýchovy Bohuslav Kracík, že pro nemoc nemůže tuto funkci vykonávat. Po dobu nemoci zastupoval Ludvík Stuchlík.
28. 3. konáno slavnostní shromáždění všech učitelů okresu Praha-východ (v Jílovém u Prahy) u příležitosti Dne učitelů.
29. 3. odměnil MNV zasloužilé učitele na místní škole u příležitosti Dne učitelů. Byla provedena beseda s učiteli o jejich práci a o správné výchově dětí.
31. 3. Do školní kuchyně při mateřské škole zakoupena lednička a sporák.
17. 5. Do školní kuchyně střední školy přijata jako kuchařka Emilie Švarcová.
1. 9. slavnostně zahájen školní rok 1955-56. Škola byla nově vymalována a vyčištěna. Některým žákům - těm, kteří se zúčastnili sbírání chmele – začal nový školní rok o týden později.
13. 12. provedena generální oprava mateřské školy (veranda, umývárny a záchody). Celkový náklad cca 100 tis. Kčs.

1956: 16. 4. jednali zástupci MNV Kunratice u Prahy s ONV Praha-východ o zřízení jedenáctileté střední školy v Kunraticích.
7. 5. získáno dalších 80 tis. Kčs k dokončení přístavby mateřské školy.
18. - 21.6. konány na místní osmileté střední škole závěrečné zkoušky žáků.
10. 7. žádal MNV Kunratice u Prahy o zřízení jedenáctileté školy a současně o povolení přístavby školní budovy.
28. 8. ukončeny opravy místních škol (malování, mytí). Na opravách národní školy se pokračovalo.
3. 9. slavnostně zahájen nový školní rok 1956-57 na všech místních školách. Na střední škole bylo 15 tříd, 486 žáků a 19 učitelů.
16. 10. položena v budově národní školy nová dlažba na chodbách v přízemí a v 1. poschodí a na záchodech.
23. 11. přijal školský odbor ONV Praha-východ podmínky rady MNV Kunratice u Prahy o zřízení 9. třídy jedenáctileté střední školy. Dále byly zadány pokyny okresnímu stavebnímu podniku pro přístavbu školní budovy.
V prosinci bylo rozhodnuto, že ve školním roce 1957-58 bude otevřena na místní škole 9. třída nově zřízené jedenáctiletky v Kunraticích. Současně budou zřízeny nové kabinety, opraveno ústřední topení a je počítáno s přístavbou školní budovy.

1957: 29. 1. MNV a ONV Praha-východ jednají o možnosti zřízení jedenáctileté střední školy v Kunraticích. Děti ze Lhotky budou chodit do Prahy, čímž se získá devátá třída. Bylo konstatováno, že je výhodnější provést přístavbu stávající hlavní školní budovy (rychlejší, levnější), nežli nástavba budovy. Dokumentaci přístavby vypracoval Josef Pícha.
19. 2. učitelka Pavla Seidlová se vzdala funkce vedoucí školní stravovny; funkci převzala Stáňka Smolíková.
23. 2. pořádalo SRPŠ taneční zábavu v místní sokolovně.
V květnu zvolen předsedou komise pro školství, kulturu a tělovýchovu Jaroslav Brodský.
28. 6. v uplynulém školním roce 1956-57 bylo na zdejší osmileté střední škole 15 tříd, 486 žáků a vyučovalo celkem 19 učitelů. Podle závěrečného hodnocení na konci školního roku prospělo 97 % žáků, 62 žáků prospělo s vyznamenáním. V družině školní mládeže jsou 3 oddělení a zatím jen jedna vychovatelka. Družina byla otevřena během celých prázdnin.
2. 9. zahájen na školách nový školní rok 1957-58. Osmiletá střední škola přeměněna na jedenáctiletou; nově otevřena 9. třída, která měla 46 žáků, z toho bylo 18 z Kunratic. Slavnostní zahájení školního roku bylo v sokolovně za účasti zástupců ONV, MNV a žáků všech tříd i rodičů.
23. 10. vydal odbor pro výstavbu rady Okresního národního výboru Praha-východ souhlas k provedení přístavby jedenáctileté střední školy v Kunraticích u Prahy (plánovaná částka 340 512,89 Kčs.
29. 10. povolena (po dlouhém jednání) přístavba jedenáctileté střední školy. Byla podepsána smlouva s Okresním stavebním podnikem okresu Praha-východ (se sídlem Kunratice u Prahy).
5. 11 započato s přístavbou jedenáctileté střední školy v Kunraticích. Na stavbě pracovala stavební četa vězňů z Pankráce, k níž bylo nutno postavit stráž z místních občanů. Vydatně pomáhali členové SRPŠ (předsedou byl Karel Horák). Přístavba provedena směrem k benešovské silnici. Přístavbou byly vybudovány 3 nové učebny a kabinety. Současně bylo upraveno ústřední topení a rozšířena kotelna. Uvedené práce si vyžádaly nákladu 416 000. Kčs.
V roce 1957 se vařilo v místních školách cca 300 jídel denně (celková částka 162 000. Kčs).

1958: 1. 3. uspořádán v místní sokolovně Sdružením rodičů a přátel školy (SRPŠ) ples. Byl velmi četně navštíven.
10. 6. rada MNV v Kunraticích u Prahy se usnesla, aby od začátku škol. roku 1958-59 nebyly přijímány do zdejší školy děti z Prahy (pro velký nedostatek místa).
16. 6. začaly na zdejší jedenáctileté střední škole závěrečné zkoušky vystupujících žáků (z 8. třídy). Do 9. třídy nastoupilo 37 žáků. Z přihlášených bylo přijato 42 žáků, 3 odmítnuti a 2 žáci přešli na jinou školu.
Zvolen předsedou komise školství, kultury a tělovýchovy (současně členem místní rady MNV) Miroslav Křivánek.
1. 9. zahájen na místních školách nový školní rok 1958-59. Slavnostní zahájení provedeno na dvě směny na školní zahradě střední školy. Pro naprostý nedostatek učeben bylo nutno provádět střídavé vyučování, protože dostavba školní budovy nebyla zcela ukončena. Místní škola měla celkem 17 tříd, z toho 8 tříd na 1. stupni, 6 tříd na 2. stupni a 2 třídy na 3. stupni, zřízena byla 9. třída. Na škole působilo 23 učitelů.
3. 9. připravována výstavba přízemní budovy jako pedagogického střediska při jedenáctileté střední škole (JSŠ). V budově bude zřízena i dílna pro JSŠ.
24. 11. uspořádala místní JSŠ v kině přednášku a besedu „O výchově mládeže“.
24. 12. uspořádala místní mateřská škola v místní sokolovně dětskou besídku.

1959: 24. 1. uspořádalo SRPŠ v místní sokolovně společenský ples.
30. 1. provedeno na JSŠ zvláštní hodnocení vystupujících žáků, které bylo zavedeno místo závěrečných zkoušek.
10.2. projednávala místní rada MNV práci na místních školách. Bylo konstatováno, že do JSŠ dochází 533 žáků. Vyznamenání mělo 45 žáků, v pololetí prospělo 483 žáků.
28. 2. uspořádala místní mateřská škola slavnostní besídku.
28. 3. uspořádal ONV Jílové oslavu Dne učitelů v místní sokolovně, které se zúčastnili učitelé celého okresu za účasti předsedy ONV a předsedy MNV.
16. 6. rozhodnuto, že do 9. třídy JSŠ v Kunraticích bude přijato celkem 55 žáků (dvě 9. třídy). Z Prahy již nebudou přijímáni žáci do 6. a 9. tříd.
30. 6. započato s opravou školy (čp. 57) firmou Stavební podnik okresu Jílové (nová střecha).
1. 9. zahájen nový školní rok 1959-60 za účasti četných hostí. V tomto školním roce budou z místní JSŠ vycházet první maturanti – žáci s ukončeným jedenáctiletým vzděláním.
19. 11. bylo konstatováno, že stavba pedagogického střediska s polytechnickými dílnami při místní JSŠ bude dokončena v roce 1960. Pozemky u školy, které jsou dosud využívány jako záhumenky, přijdou od 1. 1. 1960 pro potřebu školy – budou oploceny. Rovněž je plánována přestavba školní kuchyně JSŠ, kterou provede během vánočních prázdnin místní hospodářství při MNV.

1960: 14. 1. na jednání rady MNV bylo konstatováno:
- nutno zabezpečit vchod do 1. třídy národní školy „U Smolíků“, neboť v zimním období za dveře zafukuje sníh,
- v JSŠ prosakuje kanalizace v kuchyni (závadu se dosud nepodařilo odstranit)
21. 1. bylo potvrzeno, že stavba školních dílen probíhá podle plánu (stavba je hotova pod římsu). Stavbu financuje ONV Jílové u Prahy.
18. 2. docházelo do místní mateřské školy 46 dětí.
20. 2. uspořádalo SRPŠ spolu s místní JSŠ v místní sokolovně první maturitní ples.
28. 3. uspořádal odbor školství a kultury okresu Jílové (v kavárně Belveder v Praze) i pro kunratické učitele slavnostní sezení, na kterém po programu byli vyhodnoceni a odměněni učitelé za vynikající práci.
24. 6. zvolena předsedkyní komise školství, kultury a tělovýchovy Marie Hlavinová.
1. 9. slavnostně zahájen školní rok 1960-61 v místní sokolovně. Na 1. stupni je 9 tříd a na 2. a 3. stupni je 12 tříd. Nedostatku učeben bude pomoženo hodinami tělesné výchovy a pracovním vyučování. Na škole (včetně družiny) bylo 33 učitelů (1 odešel, 5 přišlo).
1. 9. Mateřská škola měla ve školním roce 1960/61 zapsáno 56 dětí. Podnik Sportovní a technické potřeby vybavil mateřskou školu četným tělocvičným nářadím.
V říjnu byly ve stravovně JSŠ v Kunraticích provedeny stavební úpravy kuchyně (částka: 21 000 Kčs). Mezi školní mládeží se vyskytla infekční choroba – úplavice. Byl ihned zhotoven velký biologický septik a nová studna, jelikož stávající byla silně znečištěna. Zdravotní opatření byla zavedena i ve školní kuchyni.
V průběhu roku 1960 dokončena stavba školních dílen (přízemí) JSŠ a přístavba hlavní školní budovy (čp. 420).

1961: 21. 2. uspořádalo SRPŠ mateřské školy slavnostní schůzi spojenou s promítáním krátkého výchovného filmu. Schůze byla zahájena vystoupením dětí.
13. 5. konala místní JSŠ v místní sokolovně slavnostní akademii s kulturním pořadem a tělovýchovným programem.
V červnu konány na místní JSŠ druhé maturitní zkoušky. Zkoušky byly úspěšné, vědomosti byly dobré. Maturovalo 37 žáků, z toho 10 s vyznamenáním. Na vysoké školy odešlo 12 žáků.
30. 6. zakončen školní rok 1960-61. Ze školy vyšlo z 9. třídy 29 žáků. V 1. -9. postupném ročníku uspělo 450 žáků a v 9. -11. ročníku prospělo 133 žáků. Propadlo celkem 15 žáků, tj. 2,5 %. Mateřská škola měla zapsáno 56 dětí. MNV dal značné prostředky k zakoupení ložního prádla, knih a hraček. Ředitelka byla Hana Crhová.
28. 7. z doplňkového rozpočtu MNV byla zakoupena do školní kuchyně elektrická pec a robot (za 15 tis. Kčs).
V červenci byla hodnocena mimoškolní kulturní práce místní JSŠ. Vyvrcholením kulturní činnosti bylo nastudování Jiráskovy hry „Magdaléna Dobromila Rettigová“.
Prosinec – stav školství v obci podle „Pasportu obce s komentářem – podle sčítání v roce 1961“:
Mateřská škola měla 2 učebny a 1 místnost pro odpočinek.
Jedenáctiletá střední škola (JSŠ) měla 17 učeben, 21 tříd a celkový počet žáků 585. Učebny byly ve třech budovách. Dvě učebny pro žáky nejnižších ročníků byly zřízeny z výčepní místnosti a menšího sálu bývalého hostince. Jsou naprosto nevyhovující. Pět učeben bylo v budově bývalé obecné školy. Dalších 10 učeben bylo v budově střední školy. Škola neměla tělocvičnu (používala tělocvičnu TJ Slovan). Vzhledem k tomu, že ve škole bylo 21 tříd, prováděly 4 třídy střídavé vyučování. Tyto potíže budou odstraněny přístavbou školy, která je plánována na léta 1964-65. V důsledku závadnosti vody ve školní studni byla v roce 1960 zřízena u školy nová studna a současně byl ve výstavbě septik. V roce 1961 bude dokončena výstavba polytechnických dílen.

1962: 3. 3. uspořádala Střední všeobecně vzdělávací škola (SVVŠ) spolu se SRPŠ 3. maturitní ples (v místní sokolovně). Předtančení připravila V. Šimáková.
V květnu sehrál Dramatický kroužek při SVVŠ v Kunraticích komedii „Lhář“ od Carla Goldoniho.
25. 10. konáno společné zasedání komise školství, kultury a tělovýchovy s pedagogickou radou SVVŠ.
Zhodnocení činnosti komise školství a kultury v kalendářním roce 1962:
- komise má 7 volených členů a 4 aktivisty,
- komise se schází čtrnáctidenně (při mimořádných akcích i vícekrát),
- průměrná účast je devadesátiprocentní,
- za problematiku školství zodpovídají pánové Havlíček a Smolík,
- mimořádnou pozornost věnovala komise prospěchu a chování dětí, jakož i volbě povolání,
- značná pozornost byla věnována SRPŠ,
- několikrát projednána problematika lidové školy umění, a to v souvislosti se zrušením hudebních kurzů osvětové besedy.

1963: 19. 1. započaly na školách pololetní prázdniny a byly prodlouženy do 10. 2. 1963. Důvodem byl nedostatek uhlí, elektřiny a velké mrazy.
9. 2. uspořádali maturanti spolu se SRPŠ při SVVŠ v obou sálech sokolovny IV. maturitní ples. Předtančení nastudoval Petr Koch. Ples měl dobrou úroveň.
28. 3. uspořádala Základní devítiletá škola (ZDŠ) a SVVŠ oslavu Dne učitelů. Večer bylo ve zdejším kině filmové představení „Nezbedný bakalář“.
V březnu 1963 měla místní lidová škola umění 60 žáků. Dne 8. 5.1963 uspořádala tato škola v místní sokolovně koncert.
18. 5. sehrál divadelní kroužek SVVŠ v místní sokolovně komedii Vlasty Petrovičové „Děravá škorně“.
17. - 26. 6. skládali studenti SVVŠ maturity (3.B a 3.A).
Na konci školního roku 1962-63 měla místní škola 19 tříd, z toho 8 tříd na 1. stupni (1.-5. třída), 8 na 2. stupni (6. - 9. třída) a 3 na 3. stupni SVVŠ). Celkem bylo na škole 565 žáků, z toho 473 žáků na ZDŠ a 92 žáků na SVVŠ. Škola byla umístěna ve třech budovách. Ve staré budově byly učebny 1. - 5. postupných ročníků, z nichž 1. třída byla v provizorní učebně bývalého hostince. Třídy 6. - 9. postupných ročníků a SVVŠ byly umístěny v nové školní budově. Ve škole pracovalo 26 učitelů (v místě bydlí 9 učitelů). Zvýšená pozornost byla věnována rozmisťování patnáctileté mládeže. Dobře pracovala SRPŠ na místních školách.
7. 12. uspořádána v sokolovně školní akademie. Na programu byla recitace, zpěvy, tance, scénky a tělocvičné ukázky.

1964: 29. 2. uspořádalo SRPŠ při ZDŠ a SVVŠ v Kunraticích v obou sálech sokolovny V. ples. Program zahájen předtančením žákyň a žáků SVVŠ.
24. 5. uspořádala Lidová škola umění v Kunraticích žákovský koncert. Žáci školy předvedli výsledky své práce.
18. 12. na plenárním zasedání MNV bylo v oblasti školství konstatováno:
V prosinci 1964 byl upraven park před dílnami. Za pomoci rodičů bylo zakončeno postavení betonových sloupků a nutno ještě dokončit oplocení rozšířeného objektu školy. V rámci pracovní výuky se připravuje běžecká dráha a hřiště pro košíkovou. Dále nebyl dosud splněn úkol vyřešit nedostatečné hygienické podmínky a přívod pitné vody ve staré škole. Tento nedostatek byl kritizován občany v obci. Celoroční práce komise školství a kultury byla zaměřena na výuku v místních školách a jejích personální obsazení.

1965: 26. 2. projednána na schůzi místní rady MNV činnost kunratických škol:
- v celé škole neprospělo 6,2 % žáků (do páté třídy neprospělo 5 žáků),
- projednáno umístění žáků, kteří potřebují umístit v ústavech, protože jejich přítomnost ve třídě je rušivým elementem pro celou třídu,
- bylo konstatováno, že celkové chování žáků se nezhoršilo,
- ve staré škole zjistila okresní hygienička nedostatky,
- vznesen požadavek na 1 místnost pro ordinaci zubaře ve škole (ve škole však není žádné místo).
27. 2. uspořádala SVVŠ ve spolupráci se SRPŠ VI. maturitní ples. Předtančení nastudovali manželé Kotábovi. Ples byl tradičně nenucený, zábavný a studentsky vtipný.
15. 4. značného veřejného ohlasu doznala v některých novinách rubrika „Mohu do toho mluvit“. V této rubrice se také psalo o studentech III. ročníku SVVŠ v Kunraticích. To zavdalo příčinu k tomu, že skupina studentů tohoto ročníku zaslala do okresních novin OV KSČ a ONV Praha-západ „Průkopník“ odpověď jako „Otevřený dopis studentů z kunratické školy“. Studenti III. ročníku SVVŠ pozvali zástupce okresních novin a spolu projednali problémy.
K oslavě 20. výročí osvobození naší vlasti uspořádala ZDŠ a SVVŠ výstavu, kterou připravili žáci pod metodickým vedením svých učitelů.
16. 6. projednán stav prací na opravách školních budov během prázdnin (na schůzi rady MNV):
- práce jsou zajištěny u Okresního stavebního podniku Praha-západ,
- nepříznivá (kritická) situace je ve staré škole (nutno vybudovat nový septik a zlepšit hygienické zařízení),
- nutno řešit propadlou lávku u družiny,
- ONV dosud neschválil natření oken ve staré škole,
- na schůzi rady MNV rovněž byl hodnocen průběh maturit. Celkové hodnocení maturit vyznělo dobře (celkem prospělo 35 žáků, 1 neprospěl).
1. 9. Zahájen (na školní zahradě) nový školní rok 1965-66. Všechny třídy byly vymalovány a uklizeny. Komunální služby Modřany neprovedly nátěr oken a dveří ve školní budově. Vymlouvají se, že nemají dostatek dělníků a že je stanovena nízká odměna. Dosud nebylo zakoupeno čerpadlo pro čerpání vody z kotelny ve škole.

1966: 18. 1. na schůzi rady MNV v Kunraticích u Prahy byla projednávána i problematika místního školství, kde bylo – mimo jiné – konstatováno:
Škola mimo svůj řádný rozpočet obdržela z ONV ještě 40 tis. Kčs na zakoupení školních pomůcek a vybavení školy. Střední škola si zakoupila nové stoly do fyzikálního kabinetu, 3 magnetofony. Mateřská škola si zakoupila nové povlaky a přikrývky a družina některé pomůcky. Neuspokojivá situace je ve staré škole, kde jsou velké závady v hygienickém i sociálním zařízení.
Od 1. 2. 1966 byla oddělena (osamostatněna) místní SVVŠ v Kunraticích. Na ZDŠ (1.-9. postupný ročník) zůstává dosavadní ředitel Václav Smolík (zást. ředitele Jaroslav Kříž). Novým ředitelem pro SVVŠ byl ustanoven Stanislav Hammer (dosavadní ředitel ZDŠ v Černošicích).
23. 2. Na schůzi rady MNV bylo konstatováno:
U školy se buduje hřiště. Je umístěno na pozemku školy a částečně na místě u parku školy. Sport u. p. se zavázal dodat 8 kusů tělocvičného nářadí (3 prolézačky, zeměkouli, skluzavku...). Celé hřiště bude oploceno.
V tomto roce uspořádala SRPŠ při SVVŠ spolu s maturujícími studenty tradiční již VII. maturitní ples (v sálech sokolovny). Předtančení nastudovala L. Kalašová. Tyto plesy se staly svou úrovní dobrou společenskou záležitostí. Výtěžku plesu je používáno ve prospěch všech studentů i jednotlivců.
18. 3. na plenárním zasedání MNV bylo v oblasti školství – mimo jiné – konstatováno:
Základní devítiletá škola (ZDŠ) má 12 učitelů a 4 pracovnice družiny. Prospěch za 1. pololetí se oproti loňskému roku zlepšil. Rozdělení školy vzhledem k nedostatku vyučovacího prostoru ve školních budovách nemůže nadále vyhovovat. Bylo by účelné stávající budovu ponechat pouze pro ZDŠ, aby měla pro svoje vyučování dostatek místa a pro SVVŠ (4 třídy) uplatňovat požadavek na přístavbu školní budovy.
V září zahájila ZDŠ školní rok 1966-67. Budova staré školy – kde byl umístěn 1.-5. postupný ročník – byla vzorně připravena k zahájení vyučování. V nové školní budově to bylo horší. SVVŠ nestačila dokončit stavební úpravy v II. poschodí školní budovy. Tím také docházelo k znečišťování spodních pater. Mateřská škola byla připravena k přijetí dětí (celkem 54). O prázdninách byly provedeny opravy školní budovy (střecha, okapy, štíty, komín, zasazena dvojitá okna, obnoveny olejové nátěry). Budova však již nevyhovuje a je nutné vystavět novou budovu.

1967: Tento rok vydal MNV v Kunraticích u Prahy 56 362,65 Kčs za stravné mateřské školy, 228 582,30 Kčs za stravné ZDŠ, 7 895,40 Kčs za družinu mládeže a 6 523,20 Kčs za hudební školu, 33 000 Kčs za septik v ZDŠ, 40 000 Kčs za podlahovou krytinu a hromosvody v budově ZDŠ a 19 884,8 Kčs za izolaci stěn v mateřské škole.

1968: K oslavě 23. výročí osvobození naší vlasti uspořádala základní devítiletá škola a střední všeobecně vzdělávací škola výstavu, kterou připravili žáci pod metodickým vedením svých učitelů.
24. - 31.5. konány maturitní zkoušky na místní SVVŠ III a přírodovědná větev:
- celkem maturovalo 29 studentů (z toho 17 chlapců a 12 dívek),
- s vyznamenáním 5 studentů (z toho 3 chlapci, 2 dívky),
- s velmi dobrým prospěchem 1 student (chlapec),
- prospělo 22 studentů (z toho 12 chlapců a 10 dívek),
- neprospěl 1 student (chlapec).
III b humanitní větev:
- celkem maturovalo 21 studentů (z toho 3 chlapci, 18 dívek),
- s vyznamenáním 1 student (chlapec),
- s velmi dobrým prospěchem 2 studenti (dívky),
- prospělo 12 studentů (z toho 2 chlapci a 10 dívek),
- neprospělo 6 studentů (dívky).
Maturovalo 50 studentů a z toho 3 nepřipuštěni ke zkouškám (pro delší dobu nepřítomnosti).

V červnu ukončen školní rok 1967-68 na ZDŠ v Praze 4-Kunraticích – v 1.-5. roč. bylo 121 žáků (z toho 57 chlapců a 64 dívek):
- 6. roč. 70 žáků (z toho 40 chlapců),
- 7. roč. 59 žáků (z toho 29 chlapců),
- 8. roč. 65 žáků (z toho 34 chlapců),
- 9. roč. 66 žáků (z toho 29 chlapců),
- celkem 381 žáků (z toho 189 chlapců).
V tomto školním roce vystoupilo 34 chlapců (z toho 4 z 8. třídy a 1 ze 7. třídy) a 39 dívek (z toho 1 z 8 třídy a 1 ze 7. tř.). Na další studium bylo přijato 25 žáků (z toho 11 na SVVŠ).
V listopadu 1968 došlo k třídenní stávce studentů všech tříd gymnázia na podporu pražských vysokoškoláků, kteří s cílem ovlivnit listopadové zasedání ÚV KSČ a podpořit pravicové síly v ÚV KSČ, předložili své požadavky shrnuté do deseti bodů.

1969: 24. 2. požádal František Procházka o uvolnění z funkce předsedy školské a kulturní komise.
4. 3. rada MNV souhlasila s odvoláním Františka Procházky z funkce předsedy školské a kulturní komise a předsedou této komise jmenovala V. Javůrka.
27. 5. trvala rada MNV na požadavku, aby SVVŠ byla přesunuta k některé z pražských větších škol, aby se zlepšily podmínky pro práci ZDŠ.
Práce mateřské školy v Praze 4-Kunraticích ve školním roce 1969-70:
Kapacita školy byla 60 dětí, do základní školy odešlo 19 dětí a přišlo 12 dětí z jeslí. Byly přijímány jen děti zaměstnaných matek. Budou-li do základní školy přijaty děti narozené v prvních dnech měsíce září, bude v příštím školním roce 1970-71 celkem 30 volných míst a tolik je také tříletých dětí v Kunraticích. Rada MNV doporučila otevřít na přechodnou dobu třetí třídu mateřské školy v místnosti ložnice, která bude uvolněna.
Práce základní devítileté školy (ZDŠ) v Praze 4-Kunraticích ve školním roce 1969-70:
Škola měla 5 tříd I.-V. postupného ročníku a 8 tříd VI.-IX. postupného ročníku, s celkovým počtem 360 žáků. Na vyšším stupni chyběla jedna učebna, takže bylo třeba provádět střídavé vyučování. Velmi nevyhovující byla vzdálenost tělocvičny od školy (byla využívána sokolovna). Nevyhovující bylo rovněž i stravování. ONV Praha 4 vypracoval generel stavebních prací a je nutné dosáhnout urychlenou přístavbu školy v hodnotě 6 milionů Kčs.
Škola je ve třech nevyhovujících budovách, ve staré budově nejsou kabinety a tělocvična. Musí být střídavé vyučování. V nové budově je SVVŠ (gymnázium), která zabírá 2. poschodí a přesto by potřebovala další rozšíření. Kapacita budovy nestačí pro činnost těchto škol. Do SVVŠ dochází z Kunratic jen malé procento, převážná část byla z Prahy a okolních obcí. Proto rada MNV žádala o přemístění SVVŠ (gymnázia) do jiné školy v Praze 4.
V tomto školním roce odešlo 65 žáků (z toho 32 dívek). Na studium se hlásilo 31 žáků, do učebního poměru odešlo 30 žáků.

1970: 3. 2. projednala rada MNV možnost převzetí sokolovny do státního zařízení, aby škola měla slušné zařízení pro tělovýchovu.
9. 2. uložilo plenární zasedání MNV komisi školství a kultury:
- aby se zabývala náborem žáků do hudební školy,
- aby projednala se Školskou správou Obvodního národního výboru Praha 4 převedení škol pod správu ObNV.
7. 9. souhlasilo plenární zasedání MNV s přístavbou mateřské školy podle posledně zpracované dokumentace s tím, že se oznámí projektovému ústavu, že další požadavky na projekt nejsou.
V roce 1970 bylo otevřeno třetí oddělení mateřské školy, tj. byl zvýšen počet dětí o 20 (celkový stav 80 dětí). Na stravné bylo vydáno v mateřské škole 54 359,20 Kčs a v ZDŠ 212 068,50 Kčs. V roce 1970 bylo v oblasti školství celkem vydáno 494 939,80 Kčs. V gymnáziu nastoupil v roce 1970 nový ředitel Komm. V ZDŠ převzala funkci ředitelky v roce 1970 Knopfová.

1971: 18. 1. konáno plenární zasedání poslanců MNV v Praze 4-Kunraticích, na kterém byl projednán „návrh programu výstavby pro projektování podrobného územního plánu Kunratice – Šeberov“. Pokud se týká místního školství bylo konstatováno, že je zde nevyhovující mateřská škola, ZDŠ ve dvou budovách, gymnázium a škola lidového umění.
1. 6. uložila rada MNV komisi školství a kultury pomoci vedení školy zajistit provedení objednaných oprav u Okresního stavebního podniku Praha-západ. Jednalo se hlavně o opravy střech a vymalování školních objektů.
10. 8. rada MNV se zavázala získat další pracovníky pro přístavbu mateřské školy (jednalo se o zedníky a přidavače).
10. 9. konána schůzka ředitele školské správy ObNV Praha 4, ředitelky ZDŠ, zástupkyně ředitelky ZDŠ, na které byly řešeny stížnosti rodičů.
3. 11. se sešla komise školství a kultury v mateřské škole a projednala práce na přístavbě budovy a způsob řešení provozu mateřské školy.

1972: 31. 3. Stav výstavby a stavební údržby v Praze 4-Kunraticích:
Dokončení přístavby budovy a úpravy mateřské školy. S prací bylo započato v dubnu 1971, bude ukončena 31. 7. 1972. Práce prováděl Okresní stavební podnik Praha-západ, nákladem 900 tis. Kčs. Úprava okolí a oplocení budou provedeny v hodnotě cca 120 tis. Kčs.
Nástavba školních dílen. Byla zpracována dokumentace s rozpočtem cca 1,3 mil. Kčs. S prací má být započato v II. pololetí 1972.
Úprava školních budov. Instalace ústředního topení (včetně rozvodu vody) do učeben staré budovy ZDŠ. Práci prováděla Pražská stavební obnova, celkovým nákladem 130 tis. Kčs (ukončeno v dubnu 1972). Ve staré školní budově naprosto nevyhovovalo staré lokální topení. Vybudováním ústředního topení došlo k podstatnému zlepšení podmínek pro vyučování. V roce 1973 bude vypracována projektová dokumentace na nové ústřední topení vodního systému v budově ZDŠ v Předškolní ulici.
Lidová škola umění se v červnu 1972 přestěhovala do budovy čp. 5 (dnešní notářství).
Školy v prvním pololetí:
V mateřské škole je v 1. třídě 21 dětí, ve 2. třídě 26 dětí a ve 3. třídě 28 dětí (celkem 75 dětí). Průměrná docházka je 56,8 %. Po dokončení stavebních prací bude kapacita školy zvýšena na 88 dětí.
V ZDŠ je 1. - 5. ročník se 160 žáky (160 prospělo, 9 s vyznamenáním) a 6.-9. ročník se 185 žáky (173 prospělo, 29 s vyznamenáním, 12 propadlo). Nový školní rok byl zahájen již v učebnách po gymnáziu, které bylo sloučeno s gymnáziem na Budějovické ulici. Tím po dlouhé době odpadlo střídavé vyučování.

1973: 20. 6. zemřel František Tichý, býv. řídící učitel a funkcionář MNV.
30. 6. Byly provedeny nátěry oken a dveří, práce klempířské a pokrývačské v místních školách (v honotě 150 000 Kčs).
31. 12. V roce 1973 bylo vydáno do oblasti místního školství 905 153,20 Kčs (z toho ZDŠ 361 599,- Kčs, stravné ZDŠ 193 689,60 Kčs, mateřská škola 64 886,60 Kčs, stravné mateřské školy 71 673,80 Kčs).

1974: K 1. lednu 1974 převzala Školská správa Obvodního národního výboru (ObNV) v Praze 4 veškeré školní zařízení do své působnosti.
Ve školním roce 1973/74 vycházelo 39 žáků (z toho 1 žák z 8. třídy). Do škol 2. cyklu bylo přijato 13 žáků. Kapacita mateřské školy byla 85 dětí, 28 dětí odcházelo na ZDŠ, zůstávalo 57 dětí a nově zapsaných bylo 39 dětí, nepřijatých zůstalo 11 dětí. Na základě souhlasu dětských lékařů bylo k 1.9.1974 zapsáno 95 dětí.

1975: Ve školním roce 1974-75 koncem června bylo v mateřské škole zapsáno 91 dětí (do 1. třídy ZDŠ odešlo 36 dětí, ve škole zůstalo 55 dětí). K zápisu přišlo 53 dětí a neumístěno zůstalo 23 dětí. Ze ZDŠ odcházelo 42 žáků (z toho na školy II. cyklu 13 žáků a do učebních oborů 23 žáků, 6 se ještě nerozhodlo). 1.-5. třídu navštěvovalo 205 žáků, 6.-9. třídu navštěvovalo 187 žáků.
30. 6. plenární zasedání MNV schválilo návrh na zařazení výstavby nové mateřské školy (se zahájením výstavby v roce 1977).
5. 8. začala rada MNV projednávat přípravu na výstavbu nové mateřské školy. Budova bude umístěna na pozemcích areálu ZDŠ s příchodem z ulice Za Parkem. Škola bude mít kapacitu 120 míst. Stavba bude zahájena v roce 1977 a bude ukončena v roce 1980.
Ve školním roce 1975-76 navštěvovalo mateřskou školu 91 dětí (z toho 1. a 2. třídu po 30 dětech a 3. třídu 31 dětí). Více dětí nebylo možno přijmout.
V novém školním roce měla ZDŠ 15 tříd, z toho 2 první třídy, 2 druhé, 2 třetí, 1 čtvrtá, 1 pátá, 2 šesté, 2 sedmé, 2 osmé a 1 devátá třída. Již nebylo směnné vyučování. Obě školní budovy (ZDŠ) byly dobře na zahájení školního roku připraveny.
1. 10. po dokončení nástavby polytechnických dílen byly do této budovy umístěny: školní kuchyně, jídelna, školní dílny a místnosti pro družinu.
Lidová škola umění bude přemístěna do místností v přízemí budovy fary. Do takto uvolněných místností v čp. 5 bude od 1. 9. 1976 umístěna jedna třída mateřské školy, jako provizorní řešení do výstavby nové budovy.
12. 11. na plenárním zasedání MNV byl zvolen předsedou komise školství a kultury Václav Smolík.

1977: Červen
V družině mládeže je 102 dětí ve 4 odděleních a v klubech je 37 žáků. Zájmová činnost, kterou vedou učitelky, se vyvíjí v 7 kroužcích (tělovýchovný, výtvarný, recitační, pěvecký apod.). Soutěže a olympiády jsou organizovány jak v rámci školy tak i v obvodním měřítku. Soutěží se v matematice, fyzice, biologii, ale také „Praha naše město“, „Puškinův památník“ apod. Celkem bylo 10 různých soutěží, ve kterých bylo zapojeno 282 žáků, tj. 67 %.

1978: Červen
Stav na školách ve školním roce 1977-78
Kapacita mateřské školy byla zvýšena na 134 dětí (z toho je 30 dětí v 1. oddělení, 35 v 2. oddělení a 34 v 3. oddělení v budově školy a 4. oddělení 35 dětí je umístěno ve dvou místnostech po lidové škole umění).
V ZDŠ je celkem 17 tříd, z toho 9 tříd 1.-5. ročníku (221 žáků) a 8 tříd 6.-9. ročník (209 žáků). Na škole pracuje celkem 24 pedagogických pracovníků, z toho 5 vychovatelek školní družiny a školního klubu. Z 8. třídy bylo přijato 13 žáků na střední školy z celkového počtu 28 a z 9. třídy 16 žáků z celkového počtu 23.
22. 11. hodnotila komise školství a kultury činnost SRPŠ při místní mateřské škole a ZDŠ. Komise pozitivně hodnotila aktivní činnost obou SRPŠ. Rovněž kladně hodnotila činnost rozmisťovací komise žáků, kteří ukončili povinnou docházku do ZDŠ.

1979: 10. 1. zahájeno rozmisťovací řízení žáků vycházejících z místní ZDŠ.
Třída Vychází žáků Hlásí se do vyššího stupně
9A 25 12
9B 23 11
celkem 48 23
8A 28 8
8B 27 11
celkem 55 19

Nejvíce se hlásí do gymnázií, značná část se rovněž hlásí i na stavební školy.
31. 1. hodnotila komise školství a kultury činnost místní mateřské školy (za účasti ředitelky Hezinové). Bylo zapsáno 134 dětí (tj. plné obsazení). Je dobrá spolupráce se SRPŠ, avšak horší je spolupráce s rodiči (malý zájem). Rovněž dobrá spolupráce je s místní ZDŠ. Provozní doba školy byla prodloužena o hodinu (do 18 hod – dříve byla do 17 hod).
26. 5. konán Mezinárodní den dětí, na kterém vystoupila místní mateřská škola a ZDŠ (vystoupila každá třída v tělocvičné soutěži).

1980: 30. 6. projednalo plenární zasedání MNV průběh a ukončení školního roku 1979-80. V mateřské škole byly uskutečněny 4 třídní schůzky SRPŠ, spojené s ukázkami přímé práce s dětmi. ZDŠ byla umístěna ve třech budovách. Vzhledem k nedostatku učeben bylo směnné vyučování ve dvou druhých a třetích třídách. Na začátku kalendářního roku byla stará školní budova (čp. 57) bez vody a vyučování v tomto období bylo soustředěno do hlavní budovy (závada odstraněna koncem ledna).
Žáci 1.-5. ročníku měli z tohoto důvodu většinou odpolední vyučování. Škola nadále využívala tělocvičny místní tělovýchovné jednoty za roční pronájem přes 35 tis. Kčs. Z celkového počtu 27 pedagogických pracovníků bylo 5 vychovatelek a 22 učitelů (z toho 2 muži a 20 žen). Ve školním roce 1979-80 ukončilo povinnou školní docházku 37 žáků devátých tříd. SRPŠ při ZDŠ je i po výměně předsedy dobrým pomocníkem školy. Předsedou SRPŠ je Vilém Vaníček. V tomto roce bylo vyučováno těmto nepovinným předmětům: pohybové hry, sborový zpěv, sportovní hry, fyzická praktika, cvičení z českého jazyka.
12. 8. Rada MNV konstatovala, že v srpnu 1980 byla zahájena výstavba největšího ubytovacího objektu vysokoškolských kolejí VOLHA na katastru Kunratic. Stavební část této výstavby prováděl podnik EMEXPORT z Maďarska.
29. 8. slavnostně otevřena nová mateřská škola pro 120 dětí. Výstavba školy byla vynucena potřebou umístit 90 kunratických dětí do předškolního zařízení. V době před výstavbou nové (v pořadí již druhé) mateřské školy bylo ve staré (první – dnes Úřad MČ Praha-Kunratice) mateřské škole umístěno 90 dětí a dalších 90 žádostí bylo předloženo MNV o umístění do mateřské školy. Již během výstavby nové mateřské školy byla zřízena jedna třída v provizoriu.
Podrobnosti viz článek „Otevření mateřské školy“.

1981: 26. 6. na ustavujícím plenárním zasedání MNV byl zvolen předsedou školství a kultury Václav Smolík.
Listopad
Do provozu předány dvě budovy kolejí (I. etapa) s názvy řek SÁZAVA (800 lůžek) a VLTAVA (1000 lůžek). Mimo to zahájila provoz menza, schopná vyprodukovat 4000 hlavních jídel.
Velký areál vysokoškolských objektů v Jižním Městě II bude patřit pražské Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT), která je školou s celostátní působností.

1982: 1. 7. zahájeny práce na výstavbě šestitřídního pavilonu pro základní školu s tělocvičnou (na zahradě hlavní školní budovy v Předškolní ulici).
22. 11. odevzdána do užívání další budova vysokoškolských kolejí VOLHA (hotelový typ pro 1000 vysokoškoláků). Kolej VOLHA je vybavena třílůžkovými pokoji, kde každé lůžko znamená též vlastní psací stůl. Budova má rovněž zasedací sál pro 140 lidí. Kolej VOLHA postavila za 11 měsíců maďarská firma EMEXPORT Budapešť a další maďarský podnik GYAÉV z Rábu, spolu s Pozemními stavbami z Nitry. Slavnostního otevření jedenáctiposchoďové budovy se zúčastnil i ministr školství a maďarský velvyslanec. Tím byla ukončena II. etapa výstavby kolejí.

1983: 11. 5. vznesen požadavek (na schůzi komise školství a kultury) o podporu při odmítnutí žáků z okolních obcí do místní školy, aby nemuselo docházet ke směnnému vyučování (hlavně ve 4. třídách). Komise tuto žádost podpořila a zaslala dopis v tomto smyslu na odbor školství a kultury ObNV Praha 4.
22. 6. (na schůzi školství a kultury) oznámeno, že odbor školství a kultury ObNV Praha 4 vyhověl místní komisi a přeřadil děti z Jesenice do jiné školy obvodu Praha 4.
27. 6. na plenárním zasedání MNV byla projednávána zpráva o činnosti komise školství a kultury. V oblasti školství bylo – mimo jiné – konstatováno:
Výstavbou nové mateřské školy bylo možno umístit v obou budovách všechny děti z Kunratic, jejichž rodiče projevovali o umístění zájem. V našich mateřských školách byly umístěny i děti z okolních sídlišť.
Délka docházky do základní školy byla upravena 8 let (4+4). V prvním pololetí školního roku 1982-83 87 žáků prospělo s vyznamenáním, tj. 32,95 % (z celkového počtu), naproti tomu 73 žáků mělo dostatečný prospěch, tj. 14 %, 4 žáci měli 2. stupeň z chování a 4 žáci měli nedostatečný prospěch, tj. 0,76 %. Školní družina má 4 oddělení a dochází do ní hlavně žáci nižších postupných ročníků, kteří zde mohou trávit volný čas, pokud nemají jiné zaměstnání.
27. 7. bylo konstatováno (na schůzi komise školství a kultury), že obě místní mateřské školy se střídají v provozu. V červenci 1983 byla v činnosti škola v Předškolní ulici (počet cca 40 dětí). V srpnu byla v provozu škola v ulici býv. Košického programu (čp. 7 dnes ul. K Libuši) asi se stejným počtem dětí.
1. 9. zahájen školní rok 1983-84. Bylo zjištěno, že obě mateřské školy jsou plně obsazeny a že všechny přihlášené děti byly v mateřských školách umístěny.
Na základní škole byl zajištěn plánovaný počet pedagogických pracovníků i správních zaměstnanců. Ve staré školní budově bylo položeno ve čtyřech učebnách nové PVC. Nesplněno bylo položení podlahové krytiny v nové budově, které probíhalo během měsíce září v průběhu vyučování.
14. 9. doporučila komise školství a kultury jako nového předsedu SRPŠ základní školy Ing. Adolfa Máslo.
V roce 1983 uvedena do provozu další vysokoškolská kolej OTAVA s 1000 lůžky (III. etapa).

1984: 8. 2. zhodnotila komise školství a kultury činnost místních škol:
- kladně byla hodnocena činnost při rozmisťovacím řízení žáků osmých tříd na místní střední škole,
- pozitivně hodnocena výchova a vzdělávací práce místních škol,
- podpořila vytvoření historického kroužku na místní ZŠ,
- poděkovala SRPŠ při ZŠ za úspěšnou práci v prvním pololetí školního roku 1983-84 a za pomoc při výstavbě nové školy z řad rodičů.
25. 6. na plenární zasedání MNV byla projednána zpráva o činnosti komise školství a kultury. V oblasti školství bylo – mimo jiné – konstatováno:
Ve školním roce 1983-84 byl ukončen osmým ročníkem základní školy (ZŠ), který ukončuje základní vzdělání a na něj navazuje další vzdělávací systém, který má žákům poskytnout střední vzdělání a v němž žáci dokončí povinnou desetiletou docházku. Zlepšila se činnost SRPŠ.
V obou mateřských školách jsou umístěny všechny děti, jejichž rodiče projevili zájem o předškolní výchovu a ještě jsou umístěny i děti z jiných míst Prahy (hlavně z Jižního Města). U obou škol jsou zorganizovány školy v přírodě ve zdravém prostředí v krkonošském rekreačním objektu Okresního stavebního podniku Praha-západ.
3. 9. konáno slavnostní zahájení nového školního roku 1984-85 v prvních třídách základní školy (ZŠ) a v obou mateřských školách. Na začátku školního roku 1984/85 byla dokončena generální oprava střechy na budovách čp. 420 a 57. V hlavní budově (čp. 420) byla za provozu provedena generální oprava ústředního topení.
1.10. zahájen provoz v nové kotelně, která vytápěla původní budovu (čp. 420), nový šestitřídní pavilón, školní jídelnu a další objekty tohoto školního areálu v Předškolní ulici.
23. 12. zemřel Jaromír Jindra, býv. ředitel místní měšťanské školy a známý malíř – krajinář.
V roce 1984 odevzdána do provozu poslední vysokoškolská kolej BLANICE s 1 200 lůžky. Touto IV. etapou ukončena výstavba vysokoškolských kolejí na Jižním Městě II. Investiční hodnota výstavby areálu byla 600 mil.Kčs. Celková kapacita ubytovacích bloků v roce 1984 činila 5 200 lůžek a menza s kapacitou 4000 hlavních jídel denně. V jednotlivých kolejích byli ubytováni (v roce 1984) především studenti VŠCHT (kolej SÁZAVA a VLTAVA), Českého vysokého učení technického (ČVUT – kolej BLANICE a VOLHA) a Vysoké školy ekonomické (VŠE – kolej OTAVA). Zbývající kapacita byla obsazena studenty jiných vysokých škol.
Vysokoškolský areál byl spravován Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) prostřednictvím Správy účelových zařízení. V období školních prázdnin je lůžková kapacita areálu využívaná především k ubytování hostů a studentů v rámci hospodářské činnosti.

1985: 9. 1. došlo v období silných mrazů k výpadku elektrického proudu v Kunraticích. Oběhové čerpadlo kotle přestalo topit. Havarijní situace trvala tři dny. V těchto dnech bylo zajištěno vyučování v náhradních prostorách (mateřská škola, sokolovna, MNV a dvě učebny poskytla základní škola Krč-sever). Dětem byla vydávána studená strava.
8. 5. uspořádala místní ZŠ ve velkém sále sokolovny slavnostní akademii žáků ZŠ.
15. 5. konal historický kroužek při ZŠ spolu s mladými požárníky vlastivědnou vycházku po Kunraticích.
30. 5. uspořádal SRPŠ při ZŠ a základní škola ve velkém sále sokolovny slavnostní akademii žáků ZŠ ke 40. výročí osvobození naší vlasti.
31. 5. uskutečnil místní kronikář pro VIII.A a VIII.B (tj. vycházející žáci) přednášku o minulosti a současnosti Kunratic.

Počet žáků základní školy k 15.6.1985

1. ročník 61 žáků (z toho 20 dívek), 2 třídy
2. ročník 61 žáků (z toho 25 dívek), 2 třídy
3. ročník 65 žáků (z toho 36 dívek), 2 třídy
4. ročník 59 žáků (z toho 26 dívek), 2 třídy
1.-4. ročník 246 žáků (z toho 107 dívek), 8 tříd
5. ročník 76 žáků (z toho 38 dívek), 2 třídy
6. ročník 66 žáků (z toho 30 dívek), 2 třídy
7. ročník 77 žáků (z toho 47 dívek), 2 třídy
8. ročník 67 žáků (z toho 37 dívek), 2 třídy
5.-8. ročník 286 žáků (z toho 152 dívek), 8 tříd
1.-8. ročník 532 žáků (z toho 259 dívek), 16 tříd

Z 67 žáků, kteří navštěvovali 8. ročník, bylo přijato 8 žáků na gymnáziu, 19 žáků na střední odborné školy, 5 žáků na čtyřleté učební obory.
Ve školním roce 1984-85 se objevil jeden případ infekční žloutenky. V důsledku extrémně nízkých teplot (leden 1985) došlo k velkému výskytu chřipkových onemocnění (v některých třídách až polovina).
Obě mateřské školy se pravidelně zúčastňovaly akcí místní osvětové besedy a děti z obou mateřských škol byly na čtrnáctidenním pobytu na horách.
15. 6. slavnostně ukončen školní rok 1984-85 v důsledku příprav na Čs. spartakiádu 1985 (na pražských školách ukončen školní rok o 2 týdny dříve).
29. 8. slavnostně otevřen nový šestitřídní školní pavilon s tělocvičnou a centrální kotelnou na tuhá paliva.
Projektant: Pražský projektový ústav.
Generální dodavatel: Okresní stavební podnik Praha-západ.
Subdodavatelé: - Vodní stavby, závod 05
- Pozemní stavby Plzeň
- Obvodní podnik služeb Praha 4
Investor stavby: Výstavba hl. m. Prahy
- Výstavba účelových staveb
Školní pavilón měl 6 tříd (po 60 m2), gymnastický salónek (117 m2), 5 kabinetů a sociální zařízení. Samostatný pavilón s tělocvičnou (34x18 m, 597 m2) s nářaďovnou, sprchami a sociálním zařízením. Tělocvičné nářadí dodal a instaloval závod 02 Sport Praha 4-Kunratice.
Stavba byla započata v druhém pololetí 1982 a ukončena v prvním pololetí 1985. Celkový stavební náklad činil 12,5 mil. Kčs. Tím byl vyřešen problém několikaletého směnného vyučování a vytvořily se podmínky pro základní tělovýchovu ve vlastní, tolik potřebné tělocvičně.
17. 9. na schůzi rady MNV informovala ředitelka místní ZŠ, že dosud není v provozu nově vybudovaná tělocvična (provádí se ošetření parket) a ve staré škole čp. 57 (dnes ALTIS) zůstávají dvě třídy ZŠ, lidová škola umění, herna pro družinu a šatna.
18. 9. uspořádala rada MNV a místní ZŠ v hlavní budově školy setkání pracovníků školy, konané u příležitosti 50. výročí otevření Masarykovy měšťanské školy (čp. 420) a 100. výročí otevření školní budovy u Ohrady (čp. 57). Místní kronikář přednesl přednášku „Historie školství v Kunraticích“; poté následovala prohlídka nového školního areálu a beseda učitelů.
8. a 9. 11. uspořádalo Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ) při základní škole (ZŠ) v Praze 4-Kunraticích ve školní jídelně „Burzu dětského oblečení a sportovních potřeb“.

1986: 7.1. na první schůzi rady MNV bylo projednáno, že v lednu 1986 budou ve staré škole (čp. 57) uvolněny místnosti pro lidovou školu umění, která následně uvolní učebnu v čp. 5.
13. 2. uspořádalo místní kulturní středisko v areálu ZŠ taneční diskotéku pro žáky ZŠ.
28. 4. proběhlo školní kolo branné soutěže „Partyzánský samopal“ (účast hlídek IV.-VIII. tříd).
11. 6. uspořádalo místní kulturní středisko ve spolupráci s místní základní školou a místní lidovou knihovnou besedu se spisovatelkou Ilonou Borskou a ilustrátorkou dětských knih Jolantou Lyskovou. Nejlepší čtenáři knihovny a ZŠ byli odměněni knihou.
27. 6. konáno rozloučení se žáky osmých tříd základní školy.
27. 6. na ustavujícím plenárním zasedání MNV byl zvolen předsedou komise školství a kultury Ing. Adolf Máslo.
26. 8. konána schůze rady MNV, na které bylo projednáno ukončení školního roku 1985-86 a zahájení nového školního roku 1986-87 na školách v Kunraticích. Podrobnosti viz samostatný článek „Kunratické školství po čtvrttisíciletí“.
5. 11. uspořádána beseda žáků VIII. tříd ZŠ s panem Mruzkem o 1. čs. samostatném armádním sboru.

	3. Hlavní události kunratického školství v letech 1987-2006
	4. 270 let kunratického školství v nejdůležitějších datech
	5. Příjem učitele v roce 1791
	6. Smlouva řídícího učitele s podučitelem sepsaná na kunratické faře v roce 1854
	7. Slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy v Kunraticích u Prahy
	8. Otevření nové mateřské školy
	9. Kunratické školství po čtvrttisíciletí
	10. Kunratické školství ve školním roce 1995-1996
	11. Závěr
	12. Přehled použitých zkratek
	13. Použitá literatura

Historie kunratického školství

Vydáno u příležitosti 270. výročí
založení školy v Kunraticích

Městská část Praha-Kunratice
Praha 2006

Zápatí - nemazat

(c) ZŠ Kunratice, 2007

Historie kunratického školství

Vydáno u příležitosti 270. výročí založení školy v Kunraticích Městská část Praha-Kunratice Praha 2006

Zápatí - nemazat

(c) ZŠ Kunratice, 2007

Vydáno u příležitosti 270. výročí
založení školy v Kunraticích

Městská část Praha-Kunratice
Praha 2006