Slovníček pojmů

A - B - C - D - E - F - G - H - Ch - I - J - K - L - M - N - O - P - Q  - R - S - T - U - V - W - X - Y - Z 

Chcete náš slovíček doplnit? Pošlete další hesla na adresu: vit . beran (zavináč) zskunratice . cz - díky.

A

absolutní výška Měsíční těleso má nepravidelný tvar, který nahrazujeme tzv. referenční koulí o poloměru 1738 km. Svislá vzdálenost určitého bodu na povrchu Měsíce od povrchu referenční koule je absolutní výška tohoto bodu.
adheze
přilnavost vody ke stěnám cév 
aeroplankton drobné organismy vzplývající ve vzduchu a odnášené vzdušnými proudy 
akineta nepohyblivá spora sinic schopná přetrvat nepříznivé podmínky prostředí 
aktivační energie energie, kterou je třeba dodat molekulám výchozích látek, aby mezi nimi došlo k chemické reakci 
albedo Míra schopnosti povrchu rozptylovat světlo. Vyjadřuje poměr mezi dopadajícím a rozptýleným záření. Objekt s albedem 1 odráží 100 % záření, objekt s albedem 0 neodráží žádné záření. Příklady povrchů dobře: křída – 0,85, mraky – 0,70; povrchů špatně odrážejících světlo: žula – 0,31, Měsíc – 0,12, láva – 0,04.
anabolismus (asimilace) skladné procesy, syntéza složitých organických molekul, z jednoduchých látek se vytvářejí látky složitější, děje endergonické (energie se spotřebovává), např. fotosyntéza 
anafáze třetí ze čtyř fází buněčného dělení mitózy 
anomalistický měsíc Doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce perigeem. Trvá 27 dní 13 hodin 18 minut a 33,1 sekund. Protože se perigeum posouvá ve směru měsíčního pohybu, opíše Měsíc za dobu anomalistického měsíce úhel o něco větší než 360°. Proto je anomalistický měsíc delší než siderický měsíc.
antheridium (pelatka)
samčí pohlavní orgány u vyšších rostlin 
antibiotika ltky produkované různými druhy bakterií a hub, schopné potlačit růst jiných mikroorganismů 
antigenní proměnlivost virus mění povrchové molekuly, díky tomu je imunitní systém schopen zničit jen část virové populace, viry s jiným typem molekul přežívají - imunitní systém není schopen infekci potlačit 
antikodón trojice nukleotidů na tRNA, pomocí komplementarity bazí se napojují na mRNA - syntéza bílkovin 
apogeum bod na eliptické dráze Měsíce nebo umělé družice, v němž je Měsíc nebo družice od Země nejdále
asimilace
přeměna jednoduchých látek v látky složitější; viz také fotosyntéza 
astronomické souřadnice (na obloze, na planetách) Dvojice sférických souřadnic (úhlů) udávajících polohu bodu. Udávají se v úhlové míře (°, ´, ˝) nebo v časové můře úhlu (h, m, v). Jde vždy o obdobu známých zeměpisných souřadnic šířky a délky. Liší se zavedením základní roviny (například rovníku), základního směru (základního poledníku) a pojmenováním. Na Měsíci jsou to selénografické souřadnice: selénografická délka ? a selénografická šířka ß.
autogamie
samooplození – znovuspojení dvou jader vzniklých dělením z jednoho výchozího jádra (např. u některých výtrusovců)s 
autoregulace schopnost živých systémů přizpůsobovat se změněným podmínkám prostředí 
autospora nepohlavní výtrus jednobuněčných řas ve tvaru dospělé buňky, vytvořený uvnitř blány mateřské buňky 
autotomie odvrhování částí těla, které se poté ještě hýbou za účelem odlákání nepřítele 
autotrofie schopnost organismu vytvářet organické složky těla z anorganických látek, u zelených rostlin a některých bakterií využitím sluneční energie (fotosyntéza) nebo energie anorganickou oxidací (tzv. chemosyntéza) 
azotobakter bakterie žijící samostatně a využívající vzdušný dusík nezávisle na jiných organismech 

B

bazalt (čedič) Vyvřelá hornina, vykrystalizovaná z taveniny (lávy). Obvykle je velmi tmavá, šedočerná nebo tmavě šedá. Různé druhy bazaltů jsou hojně zastoupeny na Měsíci a na planetách zemského typu (Merkur, Venuše, Mars) či na měsíci Io.
bičík
pohybový orgán některých prvoků (bičíkovců), bakterií, součást ocásku spermie 
bionomie nauka o způsobu života určitého druhu organismu. Zahrnuje jeho životní cyklus, výživu, rozmnožování, vývoj atd. 
biotop životní prostor organismu nebo společenstva, biotop daného druhu zahrnuje podnebí, půdní podmínky i vlivy ostatních organismů, shrnuje abiotické i biotické vlastnosti prostředí 
bivalent útvar vznikající v buněčném jádře podélným přiložením a vzájemným spojením odpovídajících si homologických chromozómů v průběhu meiózy 
blastula vývojové stadium mnohobuněčných živočichů, které vzniká rýhováním jejich vajíčka z moruly (vycestováním jejích vnitřních buněk k povrchu). Obvykle představuje kouli, která má na povrchu jednu nebo více vrstev buněk obklopujících dutinu zvanou blastocoel 
blizna součást květu krytosemenných rostlin; horní část pestíku, na kterou se při opylení přichytávají pylová zrnka. Bývá bradavičnatá, lepkavá, má rozmanitý tvar 
bobtnání (hydratace) navazování vody na koloidy (částice o velikosti 1-100 nm), tj. bílkoviny v cytoplazmě nebo polysacharidy v buněčných stěnách, uplatňuje se při příjmu vody kořenovými vlásky, u nižších rostlin, při klíčení semen atd. 
borka souvrství korku na obvodu kmene stromu 
brachyblast zkrácený stonek nebo větévka rostliny (např. u modřínu) 
buněčná stěna tuhá zevní vrstva rostlinných buněk tvořená hlavně celulózou; rostlinnému tělu dodává pevnost. Prostoupena jemnými kanálky, plazmodesmaty; vytvářejí cytoplazmatické spoje mezi sousedními buňkami 
buňka cellula – základní stavební jednotka všech živých organismů 
buňka vaječná oosféra – nepohyblivá pohlavní samičí buňka sloužící k rozmnožování řas a mechorostů 

C

Calvinův cyklus fotosyntetický cyklus – cyklicky uspořádaný sled na sebe navazujících enzymových reakcí při fotosyntéze rostlin, ve kterých se váže a redukuje ze vzduchu přijatý oxid uhličitý 
cenobium specifický typ kolonie jednobuněčných řas tvořený buňkami jedné generace v počtu 2n, charakteristicky uspořádanými 
centrioly párová buněčná tělíska, která se při buněčném dělení stávají póly dělicího vřeténka 
centromera oblast chromozómu mikroskopicky pozorovatelná jako nápadné zúžení jeho struktury (tzv. primární konstrikce); pohybové centrum chromozómu a zároveň místo spojení obou chromatid chromozómu 
centrozóm dělicí tělísko ležící v blízkosti jádra buňky; při buněčném dělení se dělí na dvě centrioly 
cévnaté rostliny vyšší rostliny s vyvinutými cévními svazky v pletivech 
cévice (tracheidy) část dřeva tvořená protáhlými na sebe navazujícími buňkami 
cévní soustava otevřená krev je pumpována srdcem do těla, rozlévá se mezi orgány, není vedena cévami 
cévní soustava uzavřená krev je uzavřena do systému cév, nevylévá se ven 
cévy (tracheje)část dřeva vzniklá rozpuštěním příčných přehrádek mezi buňkami 
cizosprašnost nutnost opylení rostliny pylem jiného jedince téhož druhu, aby došlo k vytvoření plodu 
coelom pravá tělní dutiny u kroužkovců je přepážkami rozdělena na jednotlivé váčky 
colongitudo Selénografická délka ranního terminátoru, počítaná od základního poledníku směrem k západu od 0° do 360°. Podle congituda poznáme, nad kterými místy povrchu Měsíce vychází nebo zapadá Slunce.
cytokineze dělení buňky 
cytoplazma živý obsah buňky obklopující buněčné jádro; obsahuje buněčné organely a inkluze 
cytoskelet soubor různých typů vláken vytvářejících podpůrnou buněčnou kostru, která umožňuje též pohyb buňky a změny jejího tvaru 
čeleď latinsky familia – základní taxonomická kategorie hierarchické klasifikace organismů tvořená příbuznými rody 
článkovní nepravé příčné zářezy v pokožce, nepravá segmentace neodpovídá vnitřnímu článkování, vyskytuje se např. u pijavek nebo drápkovců 

D

detrit organické zbytky těl rostlin a živočichů v podobě malých částeček 
difúze částice v roztoku, včetně vody se samovolně mísí, pronikají do míst s větší koncentrací dokud se koncentrace nevyrovnají, probíhá jsou-li roztoky od sebe neoddělené nebo oddělené propustnou membránou 
diploidie standardní přítomnost dvou indentických sad chromozómů v jádrech somatických (tělových) buněk eukaryontních organismů (rostliny, živočichové). Každý chromozóm je přítomen ve dvou identických kopiích 
deklinace Rovníková souřadnice, obdoba zeměpisné šířky. Je to úhlová vzdálenost nebeského tělesa od světového rovníku. Na rovníku je 0°, severní světový pól má deklinaci 90°, jižní světový pól má deklinaci –90°.
dormance
klid, odpočinek, stav výrazného snížení růstu a metabolické aktivity u rostlin 
DNA deoxiribonukleová kyselina, nachází se ve všech živých buňkách a v některých virech, nositelka dědičné informace 
druh skupina jedinců, která má společný evoluční původ, stejné vlastnosti a nároky na prostředí, je izolovaná svým rozmnožováním od ostatních druhů (reprodukční izolace) 
dřevo část vodivých pletiv rozvádí vodu a roztoky anorganických látek od kořenů vzhůru 
dvouděložné rostliny třída krytosemenných rostlin, jejichž zárodky mají dvě dělohy 
dvoudomé rostliny rostliny, které mají samčí rozmnožovací orgány umístěné na jednom jedinci a samičí na druhém 
dýchání respirace – příjem a spotřeba molekulárního kyslíku (O2) a výdej oxidu uhličitého (CO2) 
dýchání rostlin příjem kyslíku, který je nezbytný k aerobnímu dýchání rostlin; do rostlinného těla vniká průduchy (lenticelami) a pokožkou 

E

edafon společenství půdních živočichů 
ekliptika Zdánlivá dráha Slunce mezi hvězdami na nebeské sféře. Slunce projde celou ekliptikou za 1 rok.
Dráha Země kolem Slunce.
ektoparaziti
paraziti žijící napovrchu hostitele (např. v srsti) 
embryo zárodek – počáteční stadium individuálního vývoje mnohobuněčných organismů, vznikající z oplozeného vajíčka 
endocytóza mechanismus přenosu látek a částic z vnějšího prostředí do buňky 
endokarp endocarpium – součást plodu, vnitřní část oplodí odlišné konzistence; bývá dužnaté nebo sklerenchymatické (např. pecka) 
endoparaziti paraziti žijící uvnitř hostitele (např. v trávicím ústrojí) 
endosperm zásobní pletivo uvnitř semena rostliny, zdroj výživy zárodku; vyskytuje se u nahosemenných a krytosemenných rostlin 
epitel vrstva buněk bez mezibuněčných prostor, vystýlá povrch organismů a jejich orgánů 
eroze (povrchu Měsíce, planety) Rozrušování povrchu přírodními činiteli (vodou, větrem apod.) Na tělesech bez atmosféry se projevuje erozní působení impaktů meteorických těles a mikrometeoritů.
excentricita (výstřednost)
Jeden z elementů dráhy kosmického tělesa. Číselná excentricita u eliptické dráhy je poměr vzdáleností ohniska od středu elipsy k velké poloose elipsy. Pro kružnici je excentricita 0, pro elipsu má hodnotu mezi 0 a 1, pro parabolu je excentricita rovná 1 a hyperbola má excentricitu větší než 1.
exocytóza
proces umožňující vyloučení látek z buňky do vnějšího prostředí 
exokarp součást plodu, vnější, obvykle blanitá vrstva oplodí 

F

fagocytóza pohlcování cizorodých částic buňkou za účelem výživy nebo obrany 
fakultativní paraziti neparazitují stále, jen když mají hlad 
fáze Slunce osvětluje vždy jen jednu polokouli tělesa, které samo nesvítí. Ze Země zpravidla vidíme jen část osvětlené polokoule. Vzhled osvětlené části tělesa (Měsíce, planety) se nazývá fáze. Hlavní fáze Měsíce jsou nov, první čtvrť, úplněk a poslední čtvrť
fázový úhel
Úhel mezi spojnicemi Měsíce (planety) se Zemí a se Sluncem. Určuje, jak velkou část osvětlené polokoule Měsíce (planety) uvidí pozorovatel ze Země.
feloderm
zelená kůra rostlinného stonku obsahující chlorofyl. Vzniká činností felogenu, druhotného dělivého korkového pletiva 
felogen druhotné dělivé korkotvorné pletivo, jehož činností vzniká druhotná kůra, felogen vzniká buď přímo z pokožky, nebo z hlubších vrstev 
fimbrie buněčná organela, krátké vlákno na povrchu bakterie uplatňující se při jejím pohybu 
fosfolipidy složené lipidy, kromě alkoholu a mastné kyseliny obsahují ještě zbytek kyseliny fosforečné - fosfát 
fototropismus pohyb orientovaný, způsobený reakcí na světlo, podráždění určuje směr pohybu (negativní - od podnětu, pozitivní - k podnětu) 
fyloid, lístek útvar podobný listu vyskytující se u nižších rostlin (některých řas a mechorostů) 
fytohormony přirozené metabolity rostlin, které v nízkých koncentracích (1 µm) regulují jejich růst a vývoj 

G

gametangium specializovaný pohlavní orgán rostlin, ve kterém se tvoří gamety. U cévnatých rostlin zvané pelatky (produkují samčí gamety) a archegonia (produkují samičí gamety) 
gametofyt haploidní generace životního cyklu rostliny tvořící pohlavní buňky (gamety) 
gamety zralé pohlavní buňky 
gastrovaskulární soustava soustava zajišťující trávení i rozvod živin 
gastrula vývojové stadium zárodku mnohobuněčných živočichů; vzniká z blastuly vchlípením určité její části dovnitř do dutiny zv. blastocoel. Tímto procesem (gastrulace) vznikají dva první zárodečné listy, vnější ektoderm a vnitřní entoderm 
gibereliny růstové látky rostlin, fytohormony 
Golgiho komplex soustava kanálků a váčků v cytoplazmě rostlinných i živočišných buněk, tvořená lipidickými membránami 
gonochoristi jedinci mající oddělené pohlaví 
gutace výdej vody rostlinou v podobě kapek na okrajích listů 
gutaperča vysokomolekulární uhlovodík podobný kaučuku, získávaný z mlékovitého výronu tropického stromu Palaguium gutta. Látka izomerní s kaučukem. Používá se k výrobě podmořských kabelů, jako izolant, ve stomatologii. 

H

haploidie stav buněčného jádra, při kterém je přítomna pouze jediná (kompletní) sada chromozómů. Označuje se symbolem n 
haustorium přeměněný kořen parazitické rostliny 
hemicelulózy skupina polysacharidů s odlišným chemickým složením, často plní zásobní funkci 
hemolymfa krvomíza, tělní tekutina některých bezobratlých, zastupuje funkci krve i mízy 
hermafrodit jedinec mající vyvinuty samčí i samičí pohlavní orgány 
heterogonie střídání pohlavního a partenogenetického rozmnožování 
heterotrofie způsob výživy, kdy organismus přijímá uhlík v organické sloučenině 
hlízkové bakterie bakterie žijící v symbióze na kořenech bobovitých rostlin, využívají vzdušný dusík 
homologní chromozómy dvojice stejně vypadajících chromozómů 
hormony chemické látky sloužící k přenosu informací při koordinovaném řízení růstu, vývoje a vztahů organismu ke svému okolí 
hydrolýza obecně štěpení chemické vazby působením vody 

Ch

chaluhy hnědé řasy 
chemoautotrofní (chemolitotrofní) bakterie energii získávají oxidací anorganických látek molekulárním kyslíkem, některé bakterie žijící v půdě 
chitin dusíkatý polysacharid, látka zpevňující kutikulu členovců a buněčné stěny některých vyšších hub a plísní. Chemickým složením se podobá celulose 
chlorela rod mikroskopických jednobuněčných zelených řa 
chlorofyl zelené fotosyntetické pigmenty 
chloroplast plastid, tělísko v buňkách rostlin 
cholesterol organická látka, výhradně živočišný produkt, u člověka syntetizován téměř ve všech tkáních těla (zejm. v játrech); důležitá stavební součást buněčných membrán cholesterol (snižuje jejich propustnost pro malé molekuly) a výchozí látka pro syntézu důležitých sloučenin v těle (steroidní hormony, žlučové kyseliny). 
chromatidy dvě vlákna vznikající zdvojením chromozómu v mitotické interfázi 
chorda dorsalis struna hřbetní, chrupavčitá opor těla strunatců, u vývojově vyšších skupin je zatlačena do podoby meziobratlových plotének (obratlovci) 
chromozóm vláknitý či pentlicovitý útvar, v jehož DNA je obsažena genetická informace organismu 

I

inkrustace ukládání anorganických látek do buněčných stěn 
iontové kanály molekulární komplexy uložené v buněčných membránách, které umožňují selektivní prostup iontů 
izogamety gamety různého pohlaví, ale stejného tvaru a velikosti; vyskytují se u některých jednobuněčných organismů 

J

jadérko nucleolus, součást buněčného jádra viditelná v nedělící se buňce; místo, kde dochází k syntéze ribozómů, je tvořeno RNA a bílkovinami 
jádro jádrové dřevo – vnitřní část kmene starších stromů, která ztrácí fyziologickou funkci; je sušší než obvodové dřevo aktivních buněk 
jádro buněčné nucleus, karyon – kulovitý až oválný kompaktní útvar v buňkách eukaryontních organismů, uložený obvykle v centrální oblasti buňky 
jarní bod Průsečík ekliptiky se světovým rovníkem, jímž prochází Slunce při jarní rovnodennosti. Slouží jako počátek soustavy rovníkových souřadnic (rektascenze a deklinace).
jařmo
pár lístků ve složeném listu 
játrovky zelené výtrusné rostliny příbuzné mechům 
jazýček blanitý výrůstek vyvinutý na rozhraní čepele listové a pochvy u trav a ostřic 
jednobuněční organismy, jejichž tělo tvoří jediná buňka zajišťující všechny životně důležité funkce 
jednodomá rostlina rostlina, která má samčí i samičí rozmnožovací orgány umístěné na stejném jedinci 

K

kaldera Velký vulkanický kráter, vzniklý poklesem povrchu do podzemní dutiny, vytvořené po rychlé erupci velkého množství magmatu.
kambium
dělivé pletivo vytvářející směrem dovnitř stonku druhotné dřevo a směrem vně druhotné lýko 
karboxylové kyseliny kyseliny obsahující karboxylovou skupinu COOH, polární kapalné i pevné látky 
katabolismus odbourávání struktur a uvolňování energie. Typ metabolismu charakteristický složitějších látek na látky jednodušší 
kartografické zobrazení Matematická nebo geometrická metoda znázornění povrchu kulového tělesa (nebo elipsoidu) do roviny mapy. Při mapování Měsíce se často používá ortografické projekce, znázorňující Měsíc tak, jak se jeví ze Země, nebo tzv. zobrazení konformní, zachovávající bez zkreslení tvary (obrysy) povrchových útvarů. Konformní je např. stereografická projekce nebo Mercartovo zobrazení
katalepsie
předstírání mrtvého, ochrana před nepřítelem 
kauloid lodyze podobný útvar vyskytující se u řas, mechů a játrovek 
klíček embryo – základ budoucí rostliny uložený v semeni; složený z pupenu, jednoho nebo více děložních lístků, hypokotylu a kořínku 
klíčení obnovení metabolické aktivity a růstu u semen, spor nebo pylu 
kloaka společné vyústění trávicího, vylučovacího a pohlavního ústrojí, vyskytuje se např. u obojživelníků, plazů a ptáků 
kodón jednotka genetické informace; trojice (triplet) po sobě následujících nukloeotidů v řetězcovité molekule DNA nebo RNA 
koenzym nízkomolekulární disociovatelná aktivní skupina enzymu přenášející chemické skupiny, elektrony nebo protony. Koenzym je při katalytické reakci chemicky změněn a pro obnovení funkce enzymu musí být v dalším kroku jeho chemický charakter obnoven. 
koheze soudržnost molekul, voda se nasává v celém sloupci 
kořenové vlášení soubor kořenových vlásků, tj. absorpčních trichomů pomocí nichž rostliny vstřebávají živiny 
kožněsvalový vak hladká svalovina sroslá s pokožkou, slouží k pohybu, vyskytuje se např. u ploštěnců, hlístic, kroužkovců, drápkovců 
kutikula povrchová nebuněčná vrstva pokrývající tělo živočichů nebo rostlin, vylučovaná pokožkou 
kůra a) pletivo mezi pokožkou a cévními svazky ve stoncích a kořenech cévnatých rostlin, b) všechna pletiva oddělitelná od dřeva, tedy i lýko. 
kolce zkrácené, ostře špičaté, tuhé a ztrnovatělé větévky 
kráter Kruhovitá prohlubeň, obvykle se zdviženým okrajem (valem). Velmi hojný útvar na kosmických tělesech s pevným povrchem, zejména na měsících planet.
kráter impaktní  (též meteorický) vzniká dopadem (impaktem) meteorického tělesa, případně i dopadem vyvržených hmot (sekundární kráter) 
kráter vulkanický  vzniká sopečnou činností, tj. jako projev vnitřní aktivity kosmického tělesa. 
kvašení
přeměna organických látek bez přístupu kyslíku 

L

láčka útvar, ve který se přemění pylové zrno po opylení při klíčení na blizně 
latex koloidní roztok přírodního kaučuku vyskytující se v mnoha rostlinách 
lenticely čočinky – útvary na rostlinných stoncích, které druhotně tloustnou, sloužící k ventilaci vnitřních pletiv 
leukoplasty bezbarvé plastidy, organely vyskytující se v cytoplazmě rostlinných buněk 
librace (Měsíce) v šířce a v délce Kývavé pohyby měsíčního tělesa vzhledem k Zemi během oběžného pohybu Měsíce. Díky libracím můžeme postupně pozorovat ze Země více než 50 % povrchu Měsíce.
librační oblasti Části měsíčního povrchu, které v důsledku librací střídavě přecházejí z přivrácené (pozorovatelné) strany Měsíce na odvrácenou (nepozorovatelnou) polokouli. Přibližně středem librační oblasti procházejí poledníky 90E a 90W.
lignin
makromolekulární podíl dřevní hmoty vázaný na celulosu a hemicelulosy. Způsobuje tuhost stěn rostlinných buněk. Ve vodě je nerozpustný, nehydrolyzuje se. 
lístek lupenitá část složeného listu; při zpeření do dalšího stupně se lístek vyššího řádu nazývá lísteček 
listen list, i redukovaný, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo ramena květenství 
luciferin látky tukové povahy, substráty enzymu luciferázy 
lunace Doba, během níž Měsíc vystřídá všechny fáze od jednoho novu k následujícímu. Lunace odpovídá synodickému měsíci. Jednotlivé lunace se od roku 1923 číslují pořadovými čísly. Např. novem dne 8. září 1991 začíná lunace č. 850.
lýko
floem, část vodivých pletiv zajišťující transport asimilátů 

M

magma Roztavená hornina pod povrchem planety, Je-li vyvržena vulkanickou činností na povrch, nazývá se láva.
makrobiogenní prvky
biogenní prvky nezbytné pro životní pochody rostlin 
makroblast dlouhé výhony s dlouhotrvajícím růstem, dlouhými články, vytvářejí se hlavně z terminálních pupenů, téměř všechny mladé dřeviny a výjimečně i dospělé rostliny vytvářejí jen tento typ větévek 
malpighické trubice vylučovací soustava např. želvušek, členovců, trubice jsou umístěny na rozhraní střeva a konečníku, trávenina vytváří ve střevě podtlak, díky němuž jsu nasávány odpadní látky, které odcházejí ven z těla řití 
mascon Odvozeno od "mass concentration". Přebytky hmot v měsíčních pánvích, projevující se místními anomáliemi tíhového pole Měsíce. Pánve, jež vznikly impakty velkých těles před více než 4 miliardami let, byly zaplněny mocnými vrstvami lávových příkrovů, jež vytvořily mascon.
masíčko caruncula – olejnatý dužnatý výrůstek na semenech či plodech některých druhů rostlin, např. jaterníku (rod Hepatica) nebo violky (rod Viola). Je lákadlem (potravou) pro hmyz (např. mravence), který semena či drobné plody rostlin roznáší 
meióza redukční dělení – zvláštní typ dělení buněčného jádra, při němž se snižuje počet chromozómů u dceřiných jader na polovinu oproti jádru mateřskému a z jader diploidních tak vznikají jádra haploidní. 
membrána plazmatická biomembrána – polopropustná (semipermeabilní) membrána na povrchu buněk, tvořená dvojitou vrstvou molekul tuků a molekulami bílkovin. Ohraničuje buňku nebo ji rozděluje na kompartmenty. 
meristém dělivé pletivo nejmladších částí rostlinných orgánů, jehož buňky si trvale uchovaly schopnost dělení. 
metabolismus látková výměna; souhrnné označení pro všechny chemické a energetické změny probíhající v živém organismu, které jsou zdrojem energie pro životní pochody a zdrojem látek potřebných pro výstavbu a obnovu opotřebovaných částí těla, metabolismus aerobní potřebuje kyslík, metabolismus anaerobní probíhá bez přítomnosti kyslíku 
metafáze jedna z fází dělení buněčného jádra mitózy; v jejím průběhu se chromozómy zkracují, tloustnou a seskupují se v ekvatoriální rovině buňky. 
metageneze střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování 
metanefridie vylučovací soustava tvořená vývodnými kanálky a plaménkovými buňkami - nasávají odpadní látky, vyskytuje se např. u ploštěnců 
mezofyl základní pletivo nadzemních orgánů rostlin, zejména listů. Tvořené parenchymem; obsahuje četné chloroplasty, slouží k fotosyntetické asimilaci. 
mezokarp střední vrstva oplodí; vyskytuje se u dužnatých plodů rostlin (jedlá část malvice nebo peckovice). 
mezom střední nevětvená část prýtu ryniofyt 
MHC molekuly molekuly na povrchu buněk, podle nichž imunitní systém pozná buňku napadenou parazitem 
mikrofilamenty jemná vlákna v buněčné cytoplazmě tvořená bílkovinou aktinem. Spolu s mikrotubuly a intermediálními filamenty tvoří cytoskelet. 
mikropyle a) otvor v obalu vajíčka živočicha pro vstup spermie; vyskytuje se např. u ryb; b) klový otvor, jímž proniká pylová láčka do zárodečného vaku u rostlin. 
mikrospora a) samčí výtrus kapradinových rostlin; b) u kvetoucích rostlin pylové zrno. 
mikrotubuly druh cytoplazmatických vláken v podobě jemných trubiček, jejich hlavní složkou je bílkovina tubulin. Svým prodlužováním a zkracováním se uplatňují při změně tvaru buňky a při jejím pohybu. 
mixotrofie způsob výživy, kdy rostlina přijímá dusík z živočichů (masožravé rostliny) 
mixocoel tělní dutina vzniklá z coelomu rozpuštěním přepážek, jednolitá tělní dutina 
mléčnice kanálky v pletivech některých rostlin nebo u hub, které obsahují mléčně zbarvenou emulzi organických látek (obsahuje zpravidla latex, tuk, bílkoviny aj.) 
mykorhizza soužití kořenů rostliny s houbami 

N

neurony nervové buňky, zprostředkovávající přenos nervového vzruchu 

O

oběžná doba siderická U Měsíce je to siderický měsíc, tj. doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími návraty Měsíce k téže hvězdě.
oběžná doba synodická U Měsíce je to synodický měsíc, tj. doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími novy.
ohnisko Bod, do něhož soustřeďuje optický systém paprsky rovnoběžné s osou systému. Ohniskem prochází ohnisková rovina, která je kolmá na optickou osu systému.
oogonium jednobuněčné gametangium, ve kterém vzniká jedna nebo více vaječných buněk 
oogamie oplození nepohyblivé vaječné buňky spermatozoidem 
opacita Podíl dopadajícího a látkou prošlého zářivého toku charakterizující průhlednost tělesa. Má hodnotu 1 pro dokonale průhlednou látku a nekonečnou hodnotu pro dokonale neprůhlednou látku.
oplodí
pletiva tvořící stěnu plodu, obal semene 
osmoregulace udržování stálého osmotického tlaku (tlak způsobený pronikáním rozpouštědla do roztoku) 

P

parenchym rostlinné pletivo tvořené tenkostěnnými buňkami 
partenogeneze způsob rozmnožování, potomci se líhnou z neoplozených vajíček 
patogenita schopnost poškozovat zdraví hostitele, snižovat jeho životaschopnost, patogenní organismy způsobují onemocnění 
pedogeneze rozmnožování v larválním stadiu 
pektiny kyselé polysacharidy, které jsou součástí mezibuněčných prostor mladých pletiv vyšších rostlin, buněčné stěny a buněčné šŤávy vakuol. Hromadí se v dužnatých plodech (jablky, citron...), snadno bobtnají, poutají vodu, a tím ovlivňují hospodaření s vodou. Jejich schopnost tvořit gely se využívá v potravinářském průmyslu. 
pelikula útvar z cytoplazmatické membrány na povrchu některých jednobuněčných organismů 
pentóza sloučenina obsahující 5 uhlíků 
peptidy organické sloučeniny složené ze dvou nebo více aminokyselin spojených peptidovou vazbou. Počet aminokyselin v peptidu je označen latinskými předponami, (dipeptid, tripeptid atd.). Oligopeptidy obsahují deset a méně aminokyselin; polypeptidy obsahují více než deset aminokyselin. Peptidy s relativní atomovou hmotností nad 10 000 (makropeptidy) se považují již za bílkoviny. 
peptidová vazba – CO – NH – , nejdůležitější kovalentní vazba mezi zbytky aminokyselin v peptidech a bílkovinách. 
pericykl nachází se v kořeni, odděluje střední válec a prim. kůr, zakládají se v něm postranní kořeny. 
perigeum Bod na dráze Měsíce (nebo planeta či jiné těleso), v němž je Měsíc (družice Země) nejblíže k Zemi (případně planeta ke Slunci či jiné těleso k jinému objektu).
plastidy
organely vyskytující se v různém počtu v cytoplazmě rostlinných buněk. Obsahují barviva, popř. zásobní látky. Více. 
plazmodezma propojení protoplastu dvou vedle sebe stojících buněk 
podhoubí (mycelium) spleť větvených houbových vláken 
pohlavní dvojtvárnost (sexuální dimorfismus) samec se vzhledově odlišuje od samice 
populace soubor jedinců téhož druhu, kteří obývají společný areál, jsou vzájemně geneticky příbuzní (tj. pocházejí ze společného předka), jsou schopni se mezi sebou křížit a svými genotypy se tak podílejí na společném genofondu populace 
poutko spojuje vajíčko s placentou, jeho prostřednictvím je vajíčko vyživováno 
primární pohlavní znaky přítomnost pohlavních orgánů, určují pohlaví jedince 
programovaná buněčná smrt (apoptóza) lysozomy se vylijí do buňky a strávijí ji, např. mizení ocásku u pulců žab, mizení blan mezi prsty u lidského embrya 
protilátky (imunoglobuliny) bílkoviny přítomné v krevní plazmě (séru), produkované plazmatickými buňkami imunitního systému. Tvoří základ specifické imunity 
protonefridie vylučovací ústrojí, jehož součástí jsou vývodné kanálky a plaménkové buňky, vyskytuje se např. u ploštěnců a vířníků 
protoplast nahá buňka, tj. bez buněčné stěny. Termín se užívá pro rostlinnou buňku. 
pryskyřičné kanálky kanálky v pletivech některých rostlin, vylučují silice a pryskyřice a tím chrání před okusem zvěře a napadením houbami 
prýt nadzemní část rostliny (olistěný stonek s květy, plody) 
pučení způsob rozmnožování, kdy na mateřské buňce vyrůstá buňka dceřinná, která se po dosažení určité velikosti oddělí 
pulzující vakuola vakuola některých prvoků a řas sloužící k udržování stálého osmotického tlaku 
purinové báze adenin, guanin - báze navázané v molekulách nukleových kyselin 
pyrimidinové báze cytosin, thymin (pouze v DNA), uracyl (poue v RNA) 

Q

R

regenerace nahrazení poškozených nebo ztacených buněk, tkání či orgánů 
regolit Nesoudržná povrchová vrstva, směs rozdrcených hornin, vytvořená dlouhotrvajícími dopady meteorických těles. Regolit na Měsíci má hloubku 10 - 100 metrů. Regolit tvoří povrch i jiných těles bez atmosféry.
rektascenze Rovníková souřadnice, která spolu s deklinací jednoznačně udává polohu bodu na nebeské sféře. Rektascenze je obdobou zeměpisné délky. Měří se jako oblouk na nebeském rovníku mezi jarním bodem a deklinační kružnicí procházející daným bodem. Udává se většinou v časové míře úhlu od 0 hod do 24 hod.
relativní výška
Převýšení určitého bodu, např. vrcholu hory, nad okolním terénem (úpatím hory).
rezervoároví hostitelé (rezervoáry)
přirození hostitelé, napadení patogenem u nich nemá smrtelné důsledky 
ribozómy buněčné organely, na nichž probíhá syntéza bílkovin 
rodozměna (metageneze) střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování 
rypák část těla strunovců, vrtejšů, rypeček a hlavatců opatřená kutikulárními háčky, slouží především při získávání potravy, může být zatažitelný 

S

saprofytismus přijímání energie z těla mrtvých organismů jejich rozkladem 
sekundární pohlavní znaky znaky jimiž se samci vzhledově liší od samic, např. vnější pohlavní orgány, barevné i tvarové odlišnosti 
selénodézie Vědní obor zkoumající celkový tvar a rozměry měsíčního tělesa a jeho gravitační pole. Metodami selénodézie se určují přesné trojrozměrné souřadnice bodů měsíčního povrchu, jejich absolutní výšky, místní směry tíže apod.
selénografie
Vědní obor řešící praktické úkoly mapování Měsíce, popisu a zobrazování jeho povrchu, vývoje soustavy názvů útvarů (měsíční nomenklatura) apod.
schizocoel
neprává druhotná tělní dutina 
siderický měsíc
Doba, za níž se Měsíc vrátí na obloze k téže hvězdě, tj. 27 dní 7 hodin 43 minut a 11,5 sekundy.
slapy, slapové síly
Důsledkem vzájemného gravitačního působení dvou navzájem blízkých kosmických těles jsou i jejich deformace (změny tvaru) a v krajním případě i jejich rozpad. Příkladem slapových sil je příliv a odliv na Zemi, působené Měsícem a Sluncem.
spermatofor
schránka se spermiemi, které samec předává samici, takovýto způsob páření se vyskytuje např. u členovců 
sporofyt diploidní nepohlavní generace rostlin, vytváří spory 
statocysty buňky mající brvy, které vnímají pohyb statolytů (krystaly CaCo3) uvnitř buňky, slouží k prostorové orientaci, vyskytují se např. u medúzovců, korýšů a pod. 
stáří Měsíce Doba, která uplynula od předchozího novu.
stridulace vyluzování zvuků třením jedné části těla o druhou 
striktní paraziti parazitují po celý život, hostitele neopouštějí 
stroma vnitřní hmota chloroplastů, v níž se nacházejí thylakoidy 
stigma (světločivná skvrna) část plastidu nebo samostatná organela některých bičíkovců, obsahující červené pigmenty, díky ní organismus reaguje na světlo 
světový rovník (nebeský) Hlavní kružnice probíhající na nebeské sféře nad rovníkem zemským. Dělí nebeskou sféru na severní a jižní polokouli. Světový rovník má deklinaci 0°.
symbióza
soužití dvou organismů, z něhož mají oba prospěch 
synantropní organismy organismy vázané svým výskytem na lidská sídla, žijící s člověkem 
synodický měsíc Doba, během níž Měsíc vystřídá všechny své fáze (od novu k novu). Trvá 29 dní 12 hodin 44 minut a 2,8 s. Nazývá se též lunace.

T

telom větve prýtu ryniofyt 
teplotní stupnice V astronomii se teplota udává nejčastěji v kelvinech (K), v občanském životě ve stupních Celsia (° C) nebo Fahrenheita (° F). Nejnižší možná teplota je 0 K = -273,15° C

H2O ° C ° F K
Bod mrazu 0 32 273,15
Bod varu 100 212 373,15

terminátor Rozhraní světla a stínu, hranice mezi dnem a nocí na tělese, jež nesvítí vlastním světlem. Na ranním terminátoru Slunce vychází, na večerním terminátoru Slunce zapadá.
termofilní organismy
organismy, jimž se nejlépe daří ve velmi teplém prostředí 
termoregulace řízení tělesné teploty 
tkáň soubor buněk jednoho či více typů zajišťujících vykonávání stejné funkce 
transpirační sání ovzduší je vodními parami nasyceno méně než mezibuněčné prostory rostliny, v důsledku toho voda uniká průduchy a tyto molekuly "táhnou" molekuly vody cévami díky kohezi (soudržnosti) molekul vody 
thylakoidy členité měchýřkovité útvary uvnitř chloroplastů rostlin, ohraničené membránami. Vnitřek thylakoidů se nazývá lumen. V thylakoidech jsou zakotveny dva typy fotosystémů a probíhá v nich světelná fáze fotosyntézy. U prokaryotních organismů jsou volné - nejsou vyvinuty chloroplasty. 

U

uzel (měsíční dráhy, planety) Průsečík měsíční dráhy (na nebeské sféře) s ekliptikou, v němž Měsíc přechází na sever od ekliptiky, je uzel výstupný, druhý průsečík je uzel sestupný. Obdobně je tomu i u planet.
uzlová přímka Spojnice výstupného a sestupného uzlu dráhy tělesa. U Měsíce je to průsečnice roviny měsíční dráhy s rovinou ekliptiky. Uzlová přímka se stáčí směrem od východu k západu, jeden oběh trvá 18,61 let.
úhlová míra Celý kruh je rozdělen na 360°, každý stupeň na 60´ (minut) a každá minuta na 60˝ (vteřin). V úhlové míře můžeme např. vyjádřit úhlový průměr kotoučku Měsíce, planety, kráteru na Měsíci apod.
úniková rychlost Nejmenší rychlost, jíž se může těleso (např. kosmická loď) vzdálit od daného tělesa do nekonečna. Nazývá se též parabolická rychlost nebo druhá kosmická rychlost.

V

vázaná rotace Většina měsíců (včetně zemského Měsíce) obíhá kolem svých planet tak, že jedna polokoule měsíce zůstává k planetě trvale přivrácená a druhá stále odvrácená. Vázaná rotace je důsledkem působení slapových sil mezi planetou a jejím měsícem.
vnější oplození
spermie a vajíčka jsou vypuštěny do vody, kde splynou, vyskytuje se převážně u vodních živočichů 
vývoj nepřímý z vajíčka se líhne larva, z ní vyroste dospělec, vajíčka živočichů s nepřímým vývojem obsahují malé množství žloutku 
vývoj přímý z vajíčka se líhne rovnou dospělý jedinec, vajíčko obsahuje hodně žloutku 
vzdušnice dýchací ústrojí většiny členovců, vznikly vnitřní vychlípeninami ektodermu, které v podobě postupně se větvících a úžících trubic prostupují celé tělo živočicha 

W

X

xanthofyly přirozená žlutá barviva ,obsažená v živočišných a rostliných bunkách tak nashledanou - více také na http://sweb.cz/HPLC1/Carotenoids/ch_karotenoids.htm

Y

Z

zygota první buňka vzniklá splynutím samčí a samičí pohlavní buňky, tj. oplozené vajíčko 
žábry slouží k dýchání vodním živočichů, vznikají jako vychlípeniny pokožky

Zdroj:  
Základní část slovníčku převzata - http://mujweb.atlas.cz/veda/biologie/index.htm a  http://planety.astro.cz/ruzne.html

Stránka

Publikována: 10.1.2011

Vytvořil(a): Vít Beran

Kalendář akcí

Ne
21.10.
NÁJEM - šperkařský kurz
09:00 - 19:00

www.tepanakrajka.cz - Šperkařské triky a fígle - Bohdana Goliášová.

Florbal
09:00 - 15:00

Elévové Táborská 3+1

Florbal
15:00 - 18:00

Start98 ženy, Český pohár

Florbal
18:00 - 20:00

RK STAN (SK ŽIŽKOV)

Florbal
20:00 - 21:30

Emco Cholerics





Čt
25.10.
Pedagogický den a odpoledne s Květou Krüger a s Badatelským cyklem profesního učení
08:00 - 16:30

Dopoledne - návštěvy v hodinách podle domluvených kritérií, individuální podpora... Odpoledne - skupinový koučink pro 6 - 16 pedagogů rozdělených do dvou skupin - spolufinancováno projektu Šablony OPVVV II - CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_064/0009211, 1.9.2018 - 31.8.2020 a projektu Pomáháme školám k úspěchu

Strukturované drama Iva Procházková "Soví zpěv"
08:55 - 12:35

Dílna studentky DAME katedry Výchovné dramatiky v Městské knihovně

Praxe DV Pedf UK Praha, Irena Holemá
08:55 - 10:45

2.VH 5.C Králová Olga

Pedagogické odpoledne
14:00 - 16:30

Společné ročníkové a oborové plánování, sdílení a vyhodnocování.



So
27.10.
Florbal
08:00 - 16:00

Kemp regionálních výběrů CFBU, starší žáci

Florbal
16:00 - 19:00

Start98 muži B

Florbal
19:00 - 22:00

Wizards DDM P-10