2. Kronika - 1736-1986:

2. Kronika kunratického školství v letech 1736-1986

Když majitel kunratického panství postavil v Kunraticích kostel a koupil do něho varhany, získal roku 1736 též varhaníka, který mimo hru v kostele byl zároveň učitelem kunratických dětí.
Školu umístil Golč do vrchnostenského baráku čp. 14 (později přečíslovaného na čp. 15). Byla v něm několik desetiletí; malá nizounká místnost, v ní čtyři tabulová okna, stará kachlová kamna, 8 dlouhých lavic, měkká tabule, černá tabule. Učitel měl ještě k dispozici komoru a stáj.

1737: Stanovil majitel kunratického panství varhaníku (učiteli) za hraní (a vyučování) ročně deset zlatých, kromě příjmu za procesí o Božím Těle, křížových dnech a za zpívání pašijí, začež dostával po jedné zlaté a desetiti krejcarech. Od roku 1737 vyučuje ve škole duchovní náboženství.

1738: Řídícím učitelem obecné školy určen Samned Novák.

1745: Řídícím učitelem obecné školy určen Jan Kouřímský.

1749: Řídícím učitelem obecné školy určen Jakub Janda.

1753: Řídícím učitelem obecné školy určen Josef Maršíček.

1773: Řídícím učitelem obecné školy určen Antonín Hrubý.

1777: Řídícím učitelem obecné školy určen Václav Novák.

1789: Obecnou školu navštěvovalo 35 dětí.

1791: Obecnou školu navštěvovalo 60 dětí (z toho 37 chlapců, 23 děvčat; z toho z Libuše 4 chlapci a 6 dívek; z Paběnic 6 chlapců a 6 dívek).
Příjem učitele v penězích i naturáliích viz článek „Příjem učitele v roce 1791".

1793: Podle záznamu ještě v roce 1793 bylo vyučováno v najatém domku čp. 15. Později byla škola přeložena do domku čp. 3 (ovčárna), kde byl též byt pro učitele.

1795: Řídícím učitelem obecné školy určen Tomáš Vojta (do r. 1848).

1811: Učitelem na obecné škole byl Josef Seifert.

1819: (v některých pramenech uváděn rok 1815): Do tohoto roku vyučováno v čp. 3 (bývalá ovčárna), kde byl též byt pro učitele. V tomto roce vrchností postavena nová přízemní budova obecní školy (čp. 57) nákladem 5874 zlatých a 52 krejcarů o jedné třídě, kde vyučovali dva učitelé.

1819: Učitelem obecné školy byl Josef Bolart (do 1837).

1837: Učitelem obecné školy byl Václav Svoboda (do roku 1842).

1839: Obecnou školu navštěvovalo 103 dětí.

1842: Učitelem obecné školy byl Josef Forejt (do roku 1848).

1844-45: Obecnou školu navštěvovalo 116 dětí.

1848: Řídícím učitelem obecné školy určen Václav Svoboda, učitelem byl František Holý (do 1851).

1848-49: Obecnou školu navštěvovalo 126 dětí.

1850: Přiznání k dani učitele, viz článek „Příjem učitele v roce 1791".

1851: Učitelem obecné školy byl František Titlbach (do r. 1855).

1854: Od 8.12. měl řídící učitel zpravidla k ruce podučitele, kterého musel využívat ze svého příjmu. Aby se předešlo možným sporům, byl většinou na faře sepisován příslušný protokol. Jeden ze zápisů kunratické školy, viz článek nazvaný „Smlouva řídícího učitele s podučitelem" sepsaný na kunratické faře v roce 1854.

1855: Řídícím učitelem obecné školy určen František Titelbach (do r. 1890), učitelem byl František Ruml (do 1862).

1862: Učitelem na obecné škole byl B. Neuter (do r. 1865).

1865: Učitelem na obecné škole byl František Urban (do r. 1867).

1867: Učitelem na obecné škole byl Jan Hamáček (do r. 1868).

1869-70: Obecnou školu navštěvovalo 196 dětí.

1872: Učitelem na obecné škole byl Hugo Levý.

1872: Byla jednotřídka rozšířena na dvoutřídku. Druhá třída najata v čp. 6 (dnes čp. 24).

1879-80: Obecnou školu navštěvovalo 201 dětí.

1880: Učitelem na obecné škole byl JUC Václav Vaněk a Josef Šauer (do 1884).

1881: Přípisem C. k. okresní školní rady v Karlíně prohlášen 10. květen za volný den díky sňatku Jeho Císařského veličenstva korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou.
Od 1. ledna bylo na škole zahájeno vyučování ženským pracím.

1884: Učitelem na obecné škole byl František Vrána (do r. 1886).

1885: Učitelem na obecné škole byl Jan Partl (do roku 1890).
Utvořena školní obec: Kunratice, Paběnice, Libuš, Jalový Dvůr a Nové Dvory se sídlem v Kunraticích.
Přízemní budova čp. 57 (dnes budova Soukromého gymnázia ALTIS) zbořena a vybudována nová dvoupodlažní budova, mající čtyři třídy (vyučovalo se ve třech) a byt pro učitele. Škola postavena nákladem 13 000 zlatých podle plánu Ing. Hattmanna z Vinohrad.
29.9. otevřena a vysvěcena nová školní budova (čp. 57) za velmi nepříznivého počasí, deštivého a studeného dne, za přítomnosti patrona školy, okresního hejtmana Hejdy a školního inspektora Procházky. Úvodní slavnostní řeč pronesla žákyně Marie Rudolfská z Libuše.

1886: Učitelem na obecné škole byl Josef Šauer (do roku 1890) Na základě C. k. okresního školního rady na Královských Vinohradech byly dne 15. dubna 1886 vyloučeny z žákovské knihovny dva spisy „Bára" a „Dívka z hor". C.k. okresní školní rada se též starala o rozmnožování školních sbírek – škola například obdržela dřevěně kružítko, tlakoměr, mapu polokoulí a spis „Jedlé a škodlivé houby", „Návod ku poznání lidského těla", „Škodlivé ptactvo", atd.

1889-90: Obecnou školu navštěvovalo 257 dětí. V tomto školním roce byly děti postiženy epidemií záškrtu, který výrazně poznamenal hladký průběh vyučování.

1890: Řídícím učitelem obecné školy určen František Pártl (do roku 1923). Učitelem na obecné škole byl Karel Dvořáček a František Bauer (do roku 1893, odešel na novou školu do Vosnic za řídícího učitele).

1891: 14.9. trojtřídní obecná škola (od roku 1885) změněna na školu čtyřtřídní (ve 4. třídě vyučoval František Kolenatý, učitel z Popovic).

1892: Školní knihovna obohacena o další dvě knihy ¬„Jeho Veličenstvo Císař a král František Josef I. cestou a pobytem v království Českém r. 1891" a „Návod k vyučování zpěvu" od Františka Pivody.

1893: Učitelem na obecné škole byl Vilém Bukvička (do r. 1894).

1894: Učitelem na obecné škole byl Augustián Pták (do r. 1895). C. k. krajskou radou oznámeno, že na pochodech mládeže na místa veřejných her není dovoleno užívat praporů a bubínků.

1895: Učitelem na obecné škole byl L. Karas (do r. 1898) a Milada Skaličková.
1.2. zřízena při 4. třídě pobočka a rozdělena na dívčí a chlapeckou. Škola měla záhy nedostatek tříd, a proto byla pro pobočku nalezena místnost v čp. 110 (bývalá budova MNV na náměstí).
Učitelem na obecné škole byl Bohumír Jerman a Barbora Minaříková (do roku 1897).

1896-97: Obecnou školu navštěvovalo 371 dětí.

1897-98 (některé prameny uvádějí 1895-96): Od nového školního roku změněna čtyřtřídní obecná škola na pětitřídní obecnou školu. Obecnou školu navštěvovalo 358 dětí. Učitelkou na obecné škole byla Marie Ledvinková.

1898-99: Pro méně majetné obyvatele Kunratic a okolí s dětmi školou povinnými se tento školní rok stal radostným. Obecní výbor v Kunraticích zrušil školné (sobotales) a rozhodl se platit učitele ze svého (za jedno dítě se na rok platily dva zlaté a osm krejcarů).

1902: nastoupil funkce učitele místní obecné školy Cyril Merhout (působil v Kunraticích do roku 1906). Pozdější známý pracovník památkové péče. Napsal – mimo jiné – i dosud nejlepší publikaci o Kunraticích, vydanou v roce 1912 (vlastním nákladem autora).
Roku 1902 byly v zimních měsících zahájeny stravovací akce pro chudší mládež v tzv. „polívkovém ústavu", který byl pro tento účel založen.

1903: 1.9. ustanoven učitelem v Kunraticích Václav Rataj (později řídící učitel obecné školy, první kronikář obce, starosta místního Sokola, funkcionář místní hasičské organizace). V roce 1903 bylo nařízeno konání požárnických zkoušek (žáci opustili školní budovu během dvou minut).

1904: Od 1. ledna dostávají učitelé obecné školy 200,- K (nově upravený příjem učitele dle vydaného zemského zákona).

1905: Ve staré „grutovní" chalupě čp. 7 hospodařil koncem 17. století Vít Haba. Za následujícího držitele roku 1736 dům vyhořel. V roce 1874 koupil hospodářství za 400 zlatých František Souček, který později stavení prodal obci.
Roku 1905 přestavěla obec Kunratice stodolu (u čp. 7 – dnes Úřad MČ Praha-Kunratice) za dvorem na novou školní budovu, protože starší objekt z roku 1885 již nedostačoval.
Od 1.1. do 29.3. 1905 trvala činnost „polévkového ústavu" – počet strávníků činil 135.

1905-06:V tomto školním roce zrušena polovina záchodu v 1. patře v čp. 57 a upravena na kabinet učebních pomůcek.
K šedesátiletému jubileu panování Františka Josefa I. sehrály děti hru „Učitel ve francouzském zajetí".

1906: Václav Rataj ustanoven definitivním učitelem na obecné škole v Kunraticích.

1907: 1.11. ustanoven C. k. okresní školní radou na Královských Vinohradech (čj. 3667 z 29.10.1907) Jindřich Šťastný (výpomocný učitel na II. chlapecké škole v Královských Vinohradech) jako zatímní učitel na obecné škole v Kunraticích.

1910: Zřízena živnostenská škola pokračovací o dvou třídách; správu školy vedl František Pártl.

1911: Výnosem C. k. okresní školní rady z 20. 12. 1911 bylo schváleno do užívání několik učebnic: Biblický dějepis Podlahův, Liturgika Žákova, Čítanky Jursovy, Početnice Matolínovy a další.

1912: Složení učitelského sboru v Kunraticích:
Obecná škola: František Pártl – řídící učitel. Učitelé: Václav Rataj, Ignác Krpata, Jindřich Šťastný, František Pexidr, Marie Vrzalová, Marie Hálková.
Pokračovací škola živnostenská: František Pártl – správce.
23.5. zaslala Císařská královská zemská školní rada pro království České zatímnímu učiteli I. třídy při obecné škole v Kunraticích Jindřichu Šťastnému dopis, ve kterém jmenovaného ustanovuje definitivním učitelem prvé třídy na obecné škole v Kunraticích. S tímto místem je spojen nárok na základní roční služné ve výši 1600 Korun. Služební příjmy bude vyplácet C. k. berní úřad v Nuslích (viz přílohu).

1914-1918: V době války se v zimě dlouhý čas nevyučovalo následkem nedostatku paliva. Škola trpěla i nedostatkem místa, neboť v nové školní budově byly některé třídy zabrány v roce 1914 pro vojenský lazaret. Počet učitelů nebýval také úplný. V živnostenské škole pokračovací se za války vůbec nevyučovalo.
Děti byly postiženy úplavicí (7 dětí zemřelo), tyfem (též několik obětí), ke konci války se problémem staly vši, svrab a chřipka. Mimo jiné probíhala vojenská příprava mládeže a bylo zakázáno zpívat píseň „Hej, Slované!".

1915: Nastoupil na místní obecnou školu učitel František Tichý (budoucí řídící učitel a funkcionář MNV).

1915-1916: Posloužila školní budova jako vojenský lazaret.

1917: Byla v jedné třídě staré školní budovy (čp. 57) umístěna škola uprchlíků z Haliče.

1919: Od 1. 10. 1919 ustanoven Okresní školní radou na Královských Vinohradech (čj. 4945 z 1. 10. 1919) Jindřich Šťastný (definitivní učitel I. třídy obecné školy v Kunraticích) zatímním učitelem II. třídy při V. obecné chlapecké škole na Královských Vinohradech (na jedné ze dvou nových poboček zřízených v roce 1919).

1920: 18 .9. Obecní úřad v Krči oznámil, že v příštím roce otevře měšťanskou školu. Žádá o informaci, kolik kunratických dětí by navštěvovalo tuto školu a jakou částkou by obec Kunratice k tomu přispívala. Místní úřad odpověděl, že Kunratice uvažují o zřízení vlastní měšťanské školy.

1921: 1. 1. zřízena při zdejší obecné škole zatímní pobočka
3. 2. zvolena místní školní rada ve složení: Bedřich Sechter, Josef Novotný, Václav Votýpka, František Kučera a F. Rudolský (náhradníci: F. Kaplánek, K. Špánek a V. Brychta).

1921-22: Obecnou školu navštěvovalo 383 dětí (z toho 185 chlapců, 198 dívek; řím. kat. církve 243, českobratrské církve 3, církve čs. 123, evangel. 2, židovského 4).

1922-23: Obecnou školu navštěvovalo 326 dětí (z toho 154 chlapců, 172 dívek, římsko-katolické církve 218, církve čs. 98, evangelické 1, židovské 2, bez vyznání 8).

1923: 5. 3. zvolen místní školní výbor pokračovací školy: za obec učitel Václav Rataj a za osadu Libuš Josef Hutter.

1923-24: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 306 dětí z Kunratic (z toho 150 chlapců, 157 dívek, řím. kat. církve 185, českobrat. církve 1, církve čs. 100, židovského 2, bez vyznání 8) a 88 dětí ze Šeberova (z toho 43 chlapců, 44 dívek, 83 katolíků, českobrat. 1, čs. 4, bez vyznání 2).

1924: 17. 2. zvolen školní výbor pokračovací školy: Václav Tuček a Josef Hutter.
13. 4. sehrálo žactvo místní obecné školy divadelní představení „Čtverák hastrman" od V. Nejedlého a A. Šímy (hráno dvakrát).
4. 5. pořádala živnostenská škola pokračovací výstavu učňovských prací, z nichž byly některé později vystaveny i na Všeživnostenské výstavě v Praze.
22. 6. konána ve škole výstava ženských ručních prací dívek místní obecné školy.
28.12. zvolena místní školní rada ve složení: František Šimáček, Josef Kvítek, Josef Novotný, Bedřich Sechter, Václav Votýpka.

1924-25: Obecnou školu navštěvovalo 264 dětí z Kunratic (z toho 124 hochů, 140 dívek, katolíků 167, čs. 75, židů 1, bez vyznání 19) a 67 dětí z Šeberova (z toho 33 chlapců, 34 dívek, katolíků 65, českobratrské 1, čs. 1).

1925: 1.2. zdejší obecná škola vyřazena ze školního okresu Královské Vinohrady a přidělena ke školnímu okresu smíchovskému.
2.4. sehrálo žactvo místní obecné školy divadelní představení „O silném kovářovi" od V. Svobody.
3.5. konána ve škole výstava živnostenské školy pokračovací.
1.9. ustanoven do funkce řídícího učitele Josef Kopic.
19.9. zvolen předsedou místní školní rady František Šimáček (starosta obce) a jeho náměstkem Václav Rataj.

1925-26: Obecnou školu navštěvovalo 252 dětí z Kunratic (z toho 122 hochů, 130 dívek, katolíků 158, čs. církve 80, židovské církve 1, bez vyznání 1, pravoslavné církve 1) a 68 dětí ze Šeberova (z toho 35 chlapců a 33 dívek, katolíků 64, českobratrské církve 1, církve čs. 3).

1926: 3. 5. konána ve škole výstava prací živnostenské školy pokračovací. Některé práce byly vystaveny v červenci na okresní výstavě ve Zbraslavi, za což škola obdržela dva diplomy a uměleckou plaketu.
20. 6. uspořádána ve škole výstava ženských a chlapeckých ručních prací.

1926-27: V tomto školním roce rozhodl Okresní úřad zabývající se péčí o mládež na Zbraslavi darovat škole 500,- Kč na zakoupení mléka pro žactvo. S dodávkami mléka bylo započato 2. května 1927 a bylo určeno 48 dětem.

1927: 1. 1. odškoleny Jalový Dvůr a Nové Dvory (jako části hlavního města Prahy) od Kunratic u Prahy. Mezi Prahou a místní školní radou sjednána smlouva, aby po dobu, než Praha vystaví novou školní budovu, žáci chodili do kunratické školy.
26. 6. konána ve škole výstava ženských ručních prací zhotovených žačkami místní obecné školy.
29. 7. odešel na nové působiště zdejší řídící učitel Josef Kopic. Správu obecné školy převzal Václav Rataj.

1927-28: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 263 dětí z Kunratic (z toho 129 chlapců, 134 dívek, katolíků 156, českobrat. 6, čs. 83, bez vyznání 17, pravoslavné církve 1) a 63 dětí ze Šeberova (z toho 36 chlapců, 26 dívek, katolíků 59, čs. 1, bez vyznání 2, pravoslav. 1).

1928: 29.4. konána v nové škole výstava prací učňů zdejší živnostenské školy pokračovací.
17.6. pořádal učitelský sbor místní obecné školy výstavu u příležitosti desetiletého trvání republiky. Výstava obsahovala práce žactva a žáci sehráli slavnostní scénu od E. Stehlíka, cvičili, přednášeli a zpívali.
1.9. otevřeny při místní obecné škole dvě nové zatímní pobočky.

1928-29: Obecnou školu navštěvovalo 300 dětí z Kunratic (z toho 144 chlapců, 156 dívek, katolíků 167, českobratrské církve 16, čs. církve 91, pravoslavné církve 2, bez vyznání 24) a 78 dětí z Šeberova (z toho 42 chlapců, 36 dívek, katolíků 75, českobrat. 1, bez vyznání).

1929: 7. 2. sehrálo žactvo místní školy v sále „U Zavadilů" divadelní představení „Krakonošova medicína" od J. Průchy.
17. 2. do výboru pokračovací školy zvoleni: František Jokeš (Libuš) a Karel Špánek (Kunratice).
28. 4. uspořádala živnostenská škola pokračovací výstavu školních a dílenských prací učňů
26. 5. obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy schválilo postavení měšťanské školy podle zákona o újezdních měšťanských školách. Podle tohoto zákona jsou přiškolené obce povinny přispět k vybudování a udržování školy. Místní školní rada (z 10. 4. 1929) a obecní rada (z 23. 5. 1929) doporučují, aby v případě, že zákon ustanoví sídlem újezdní měšťanské školy Kunratice u Prahy, se stavbou potřebné budovy bylo započato.
16. 6. sehráli žáci místní školy divadelní představení „Smrt Janíčkova".
30. 6. uspořádána ve škole výstava ženských ručních prací, výkresů a žákovských písemných prací.
1. 8. převzal funkci řídícího učitele obecné školy Josef Strnad.
1. 9. zřízena další pobočka, takže obecná škola má celkem 5 tříd a 4 pobočky. Jelikož obě školní budovy mají pouze 7 vyučovacích místností, bylo nutno ve dvou třídách zavést střídavé vyučování.

1929-30: Obecnou školu navštěvovalo 335 dětí z Kunratic (z toho 154 chlapců, 181 dívek, katolíků 195, českobrat. 15, čs. církve 105, pravoslav. církve 1, bez vyznání 21) a 86 dětí ze Šeberova (z toho 48 chlapců, 40 dívek, katolíků 80, českobrat. 2, čs. 2, bez vyznání 2).

1930: 12. 1. zvoleni členové místní školní rady: MUDr. Jan Růžička, Josef Vágner, František Kaplánek, Bohumil Lešner, Bedřich Sechter, František Sobolák (náhradníci: Karel Musil, František Tylinger, František Vopěnka).
26. 1. zvolen předsedou nové místní školní rady Bedřich Sechter (rolník) a jeho náměstkem MUDr. Jan Růžička (státní obvodní lékař).
30. 1. schválilo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy žádost o zřízení obvodové měšťanské školy (žádost zaslána Zemské školní radě v Praze).

1930-31: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 362 dětí z Kunratic (z toho 159 chlapců, 169 dívek, katolíků 220, českobrat. 11, čs. 103, bez vyznání 17) a 104 ze Šeberova (z toho 55 chlapců a 49 dívek, katolíků 95, českobrat. 3, čs. církev 3, bez vyznání 3).

1931: Od 9. 1. do 21. 4. prováděna místní obecnou školou stravovací akce pro děti nezaměstnaných rodičů, a to 3x týdně. Za tu dobu vydáno 2543 porcí polévky nebo mléka. Stravování prováděno v kuchyni místní sokolovny.
12. 3. konáno komisionální šetření za účelem měření vzdálenosti z obce Libuš od školní budovy v Kunraticích. Šetření konáno na základě žádosti obce Libuš za odškolení od Kunratic. Měření od školní budovy čp. 7 k domu čp. 156 v Libuši bylo naměřeno 3 100m.
31. 5. konána veřejná schůze, na které byla schválena rezoluce o nutnosti bezodkladnosti jednat o vybudování místní měšťanské školy.
21. 6. konána v místní obecné škole výstava dívčích a chlapeckých ručních prací.
1. 9. odešel do výslužby řídící učitel Josef Strnad. Zatímním řídícím učitelem byl ustanoven Václav Rataj.
1. 9. zahájeno vyučování v deseti třídách místní obecné školy (přibyla 1 pobočka). Aby se alespoň částečně pomohlo od nedostatku učeben, najata pro školu veranda v zahradě hostince U Zavadilů (čp. 70).
13. 9. a 27. 9. zahájeno jednání o pozemku na stavbu měšťanské školy s Ing. Korb-Weidenheimem (nebylo jednoduché).
11. 10. nově zvolen předsedou místní školní rady MUDr. Jan Růžička a jeho náměstkem Václav Rataj. Místní školní rada volena nově, jelikož obec Libuš se v roce 1930 osamostatnila.
20. 12. schválila obecní rada ujednání ve věci pozemku na školu s Ing. Korb-Weidenheimem v ceně cca 170 tis. Kč.

1931-32: Obecnou školu navštěvovalo 408 dětí z Kunratic (z toho 195 chlapců, 213 dívek, 245 katolíků, 11 českobratrské církve, 131 čs. církve, bez vyznání ) a 123 dětí ze Šeberova (z toho 62 chlapců, 61 dívek, 100 katolíků, 4 českobrat., 9 čs. církve, 6 bez vyznání).

1932: 14. 2. sehrálo žactvo místní obecné školy veselohru „Frantíkovy trampoty".
22. 3. konáno v Kunraticích komisionální šetření pozemku čís. katastrální 651 v katastru obce Kunratice u Prahy o celkové výměře 2492 čtverečních sáhů za panskou stodolou pro novou školní budovu. Jmenovaný pozemek schválen okresním školním výborem.
23. 3. schválil Okresní školní výbor Praha-venkov pozemek na stavbu nové školní budovy v Kunraticích na katastru čís. 651. Přitom bylo přihlíženo k příznivému výsledku komisionálního šetření, jež se konalo 22. 3. 1932 za přítomnosti zákonitých zájemců a příslušných úředních znalců.
24. 4. uspořádal místní obecní úřad výstavu návrhů pro stavbu nové školy v Kunraticích, které došly na základě vypsané veřejné soutěže.
1. 9. nastoupil do funkce řídícího učitele obecné školy Josef Tišer (z Obrataně u Pacova, v roce 1935 odešel do důchodu). Po jeho odchodu správa školy obecné spojena s ředitelstvím měšťanské školy.
14. 9. se usneslo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy zakoupit potřebný pozemek na stavbu nové školy od Ing. Karla Korb-Weidenheima, majitele velkostatku v Kunraticích (dle vzájemné dohody).
V listopadu se v noci z 27. na 28. vloupal neznámý zloděj do najaté třídy U Zavadilů a vypáčil stolek a školní skříňku. Bylo ukradeno 25 Kč na hotovosti a různé školní pomůcky.

1932-33: Obecnou školu v Kunraticích u Prahy navštěvovalo 464 dětí z Kunratic (z toho 222 chlapců, 236 dívek, 287 katolíků, 12 českobratr., 149 čs. církve, 2 židovského náb., 16 bez vyznání) a 134 dětí ze Šeberova (z toho 70 chlapců, 64 dívek, 114 katolíků, 5 českobrat., 9 čs. církve, 6 bez vyznání).

1933: 10. 1. konáno komisionální šetření za účelem schválení náčrtu projektu budovy pro měšťanskou školu v Kunraticích. Byl schválen projekt arch. Rabiňáka z Ruzyně.
5. 2. zahájena výstavba ulice k projektované nové měšťanské škole.
25. 3. sehrálo žactvo místní obecné školy v sokolovně divadelní hru „Princezna Černovláska" od J. Kruise.
30. 4. vypsána v „Národní Politice" místní školní radou soutěž na provedení stavby měšťanské školy v Kunraticích.
28. 5. provedeno otvírání ofert na stavbu měšťanské školy. Celkem bylo 41 nabídek.
1. 9. zahájeno vyučování v nové školní budově, kterou si postavila politická obec Libuš. V ní bylo umístěno pět tříd obecné školy a přilehlého kunratického katastru (tj. Kunratice II, dnes součást Libuše).

1933-34: zřízeny na obecné škole další dvě zatímní třídy.

1934: 1. 1. vešel v platnost výnos Zemské školní rady v Praze ze dne 4. 12. 1933 o vyškolení politické obce Libuš ze školní obce Kunratice u Prahy a zřízení veřejné obecné školy umístěné v Libuši, a to o třech definitivních třídách postupových. Kunratická obecná škola zůstala pětitřídní s 3 pobočkami.
Mnozí rodičové kunratických dětí (z části Kunratice II, tzv. „Enkláva") zahájili stávku a neposílali děti do kunratické školy. Stávka trvala jen několik dní.
na základě dohody mezi místní školní radou v Kunraticích a místní školní radou v Libuši přešly děti nejnižších školních roků, bydlících na kunratickém katastru (tzv. „Enkláva") do libušské školy. Počet tříd se na kunratické škole nezměnil.
14. 1. žádala obec Libuš 110,- Kč/rok (bez školních pomůcek) za každé kunratické dítě, docházející do školy v Libuši.
8. 2. zvolen předsedou místní školní rady Ferdinand Šťastný (senátor) a jeho náměstkem Václav Rataj. Nová volba konána v souvislosti s vyškolením obce Libuš.
10. 3. sehrálo žactvo místní obecné školy v sokolovně divadelní hru „Kamenné srdce" od H. Sedláčka, a to v rámci oslav 84. narozenin prezidenta T. G. Masaryka.
26. 8. usneslo se obecní zastupitelstvo učinit u Zemské banky v Praze 5 % komunální zápůjčku na stavbu měšťanské školy v Kunraticích ve výši 1 milion Kč.
26. 8. Obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis Okresního školního výboru Praha-venkov (čj.6706/34) z 10. 8. 1934 dle něhož Zemská školní rada výnosem z 3. 8. 1934 čj. I-816/2 a 1933 zřizuje v zásadě veřejnou měšťanskou školu smíšenou v Kunraticích u Prahy.
26. 8. povolil Okresní školní výbor Praha-venkov 3 třídy poboční na zdejší obecné škole.
1. 9. zahájeno vyučování na zdejší obecné škole v 9 třídách (5 kmenových a 4 pobočky). Děti z kunratického katastru (tzv. Enklávy) vrátily se z libušské školy do kunratické školy.
15.10. konalo se na Libuši úřední šetření za příčinou přeškolení 76 popisných čísel z tzv. Enklávy, do školní obce Libuše, jelikož někteří rodiče o to žádali. Bylo zjištěno, že od školní budovy čp. 7 (dnes ÚMČ) až k čp. 156 v Libuši vzdálenost činí 3100 m. Některé domky postavené sice na kunratickém katastru (dnes na katastru Libuše), dle vzdálenosti ke škole, měly lepší časový přístup k libušské škole. Občané Libuše zahájili stávku a několik dní neposílali děti do školy.
18. 10. zadala místní školní rada stavbu budovy pro měšťanskou školu staviteli V. Sukovi z Dejvic za 670 000 Kč. Se stavbou ihned započato na pozemku, který obec koupila od místního velkostatku za jeho stodolami.

1935: Od 1. 2. povoleno rozhodnutím Zemské školní rady v Praze ze dne 30. 1. 1935, aby 75 čísel popisných na kunratickém katastru (tzv. „Enkláva") bylo přiškoleno k Libuši. Důvodem bylo, že cesta z uvedených čísel do školy v Libuši je kratší než do kunratické školy. Kunratická místní školní rada a obecné zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy podaly návrh Zemské školní radě v Praze, ale byly zamítnuty.
17. 2. jmenován Jan Troníček zástupcem do výboru pokračovací školy v Kunraticích u Prahy (pro nové tříleté období).
17. 2. schválilo Obecní zastupitelstvo v Kunraticích u Prahy příspěvek 2000,- Kč na stravování školních dítek.
6. 3. pořádala místní obecná škola oslavu 85. narozenin prezidenta T. G. Masaryka v sokolovně. Děti recitovaly a zpívaly.
6. 3. konána ve školní budově čp. 7 (dnes Úřad MČ Praha-Kunratice) slavnostní schůze obecního zastupitelstva, na které bylo jednomyslně usneseno, aby prezident T. G. Masaryk byl jmenován čestným občanem Kunratic a byl požádán o svolení k pojmenování právě budované měšťanské školy v Kunraticích jménem Masarykovým.
28. 4. pořádala místní živnostenská škola pokračovací výstavu prací učňovských školních i dílenských.
1. 7. vešlo v platnost usnesení Zemské školní rady ze dne 7.6.1935, jímž byla otevřena místní Masarykova měšťanská škola s I. a II. třídou. Do I. třídy zapsáno při prvním zápisu 159, do II. třídy 69 dětí z Kunratic a okolí. Zatímním ředitelem této školy ustanoven Karel Mikeš, učitel měšťanské školy v Řevnicích.
6. 8. konaly se kolaudační komise (obecní stavební a místní školní rady) za účelem převzetí dokončené stavby měšťanské školy.
20. 8. konala se kolaudační komise vyslaná Okresním školním výborem Praha-venkov ke schválení stavby měšťanské školy. Stavba schválena a dovoleno v ní vyučovat.
1. 9. byl pro Kunratice opravdovým svátkem, neboť se konalo slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy. Podrobnosti viz článek „Slavnostní otevření Masarykovy měšťanské školy v Kunraticích u Prahy".
1. 9. odešel na odpočinek řídící učitel obecné školy Josef Tišer.
Od 1. 9. na základě výnosu Zemské školní rady v Praze ze dne 7. 6. 1935 správa obecné školy spojena s ředitelstvím Masarykovy měšťanské školy.
1. 9. také nastoupil na nově otevřenou Masarykovu měšťanskou školu učitel Jaromír Jindra (pozdější ředitel a známý malíř – krajinář).

1936: V lednu zahájena ve zdejších školách stravovací akce pro mládež. Ve 29 dnech vydáno 3696 dávek polévky nebo mléka se žemlí. Náklad činil 1637,05 Kč.
7. 3. sehrálo žactvo místních škol divadelní představení „Honzíček z malované chaloupky" od Brandla. Režii měl ředitel Karel Mikeš.
22. 3. obdržela místní školní rada 10 tis. Kč (ze subvence zemského výboru) k vybavení nové měšťanské školy a úpravě školní zahrady
22. 3. navrhla místní rada a místní finanční komise přístavbu křídla Masarykovy měšťanské školy (obecní zastupitelstvo jednohlasně schválilo).
27. 5. usnesla se místní školní rada požádat, aby místní měšťanská škola byla újezdní na základě zákona o újezdních školách měšťanských.
1. 9. ve školním roce 1936-37 vyučovalo se na obecné škole v 5 postupných třídách a 3 pobočkách, na Masarykově měšťanské škole ve 3 třídách se 4 pobočkami.
6. 9. Obecní zastupitelstvo schválilo Oldřicha Maryška jako zástupce do kuratoria pokračovací školy (za zemřelého Karla Špánka).
6. 9. oznámeno (výměrem Okresního školního výboru Praha-venkov čj. 3900 ze dne 22. 6. 1936) otevření třetího ročníku Masarykovy měšťanské školy dnem 1. 7. 1936.
Od 1. 11. oddělena správa obecné školy od Masarykovy měšťanské školy. Zatímním řídícím učitelem byl určen Václav Rataj.

1937: Od 8. 1. do 18. 3. trvala stravovací akce pro děti místních škol. Bylo vydáno 3 142 porcí mléka, 1488 porcí polévky. Vydání činilo 1 868,15 Kč.
19. 6. sehrálo žactvo Masarykovy měšťanské školy na cvičišti u sokolovny Průchovu hru „Matčino srdce".
24. 6. pořádala měšťanská škola „Dětský a sportovní den" u školy.
Koncem června ukončila působnost místní živnostenská škola pokračovací, neboť byla Ministerstvem školství a národní osvěty zrušena.
25. 9. zahájilo Obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy jednání o zřízení IV. ročníku na místní Masarykově měšťanské škole. Na svém dalším jednání (25. 6.) schválilo zastupitelstvo zřídit IV. ročník se závazkem nésti veškeré výlohy věcné i osobní a opatření učebny. Senátor apeloval pro zřízení nové obecní školy.
22. 10. Obecní zastupitelstvo vzalo z programu bod „Stavba nové obecné školy". Na své další schůzi (6. 11.) pro schválení stavby školy, 10 členů bylo proti a 3 členové nehlasovali.
6. 11. Obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis Okresního školního výboru Praha-venkov o zřízení pobočných tříd při měšťanské a obecné škole a o ustanovení obvodu újezdní měšťanské školy.

1938: 22. 2. schváleno uzavření komunální zápůjčky do výše 1,5 mil. Kč u Městské spořitelny na Královských Vinohradech na stavbu obecné školy.
3. 4. zvolen předsedou místní školní rady Ferdinand Šťastný (bývalý senátor) a jeho náměstkem Karel Mikeš (ředitel měšťanské školy).
23. 4. schváleny náčrty na stavbu nové obecné školy.
17. 6. na schůzi obecního zastupitelstva rozhodnuto, že stavba obecné školy se odkládá na pozdější dobu (r. 1939).
21. 6. pořádala Masarykova měšťanská škola na hřišti u školy „Dětský den" (převážně tělocvičným pořadem).
6. 12. v místních školách z rozkazu úředního sňaty portréty prezidentů T. G. Masaryka a Ed. Beneše.

1938-39: 1. 9. v tomto školním roce vyučovalo se na obecné škole v 5 třídách s 3 pobočkami a v měšťanské škole ve 3 třídách se 4 pobočkami a s jednoročním učebním kursem (nazývaný IV. ročníkem).

1939: 1. 6. konala se ustanovující schůze Rodičovského sdružení při obecné škole. Prvním předsedou zvolen Jaroslav Vágner (autodopravce).
1. 7. odešel do výslužby řídící učitel obecné školy Václav Rataj, který zde působil 36 let. Správu školy převzal zástupce řídícího učitele František Tichý.
19. 8. výnosem Zemské školní rady v Praze a Okresního školního výboru Praha-venkov-jih ze dne 23. 8. 1939 byla zřízena v Kunraticích u Prahy mateřská škola (pod správou obecné školy).
Od září 1939 vyučovalo se na místní obecné škole v 5 třídách a 1 pobočce a na měšťanské škole ve 4 třídách s 5 pobočkami, mateřská škola měla 1 třídu.
16. 10. otevřena nově zřízená mateřská škola. První učitelkou byla Božena Cíglbauerová.
29. 10. při vydávání potravinových lístků ve školní budově čp. 7 byl stižen mrtvicovým záchvatem učitel a obecní knihovník Jaroslav Šauer. Na zdejší škole působil mnoho let. Byl synem zakladatele Šauerových sadů učitele Jaroslava Šauera.

1940: 12. 1. obecní zastupitelstvo schválilo na návrh místní školní rady: místo školníka po zemřelém Frant. Kotrbovi bude ponecháno jeho manželce Anně Kotrbové.
5. 7. na návrh obecní rady zřízena v Kunraticích pomocná škola.
2. 9. zahájen školní rok 1940-41 v 5 třídách obecné školy, ve 3 třídách měšťanské školy (s 3 pobočkami) a jednoročním učebním kursu.
2. 9. Řídícím učitelem obecné školy byl František Tichý a ředitelem měšťanské školy Karel Mikeš. Podle vládního nařízení ze dne 4.7.1940 stanoven nejvyšší počet dětí ve třídě na 45.
2. 9. měšťanská škola přeměněna na školu újezdní a její obvod obsahoval obce Kunratice u Prahy a Jesenice u Prahy (okres Jílové).
2. 9. zahájeno také vyučování v nově zřízené pomocné třídě při obecné škole. Bylo do ní zapsáno 16 dětí. Jejím prvním učitelem byl Stanislav Zelenka.
22. 9. rozhodlo Obecní zastupitelstvo Kunratice u Prahy (na návrh obecní rady z 30. 8. 1940 a finanční komise ze dne 20. 9. 1940) pronajmout pozemek čís. kat. 655/5 a 7 místní školní radě za roční nájemné 12 tis. K (31. 3. 1942 sníženo na 8 tis. K).
22. 9. obecní zastupitelstvo vzalo na vědomí přípis (čj. 10. 206/40 ze dne 23. 8. 1940) Okresního školního výboru Praha-venkov o zřízení veřejné mateřské školy v Kunraticích u Prahy.
26. 9. ustanoven na obecných školách s českým jazykem vyučovacím dalším povinným učebním předmětem jazyk německý.
19. 10. zvoleni do újezdní školní rady za újezdní hlavní školu učitelé Oldřich Štelclein a Josef Císař.
Od 28. 10. do 20. 12. střídaly se polodenně obecná a hlavní škola v budově čp. 57 a čp. 7 (důvod nedostatek uhlí).
Od 25. 11. přeložen počátek vyučování na všech školách na 8:30 hod, a to pro nedostatek elektrického proudu. Vyučovací hodiny kráceny z 45 na 40 minut.
Od 9. 12. posunut počátek školního vyučování na všech školách na 8:45 hod (vzhledem k potřebnému zatemnění).
22. 12. zvolilo obecní zastupitelstvo novou místní školní radu v tomto složení: Jindřich Fuka, Josef Roubíček, Antonín Šimáček, Josef Vyšinka, Stanislav Ráček, Oskar Sechter, Antonín Tichý a Jaroslav Vágner. Dále byla zvolena újezdní školní rada v tomto složení: Josef Mašita, František Škubal, Leopold Knechtl, Karel Musil a Jan Troníček.

1941: 20. 1. nastoupil na zdejší újezdní hlavní škole znovu odborný učitel František Hýbner, který se vrátil ze škol v zahraničí, kam odešel v r. 1938 (Jugoslávie, Belgie, Francie).
V lednu a únoru bylo pro nedostatek uhlí podstatně omezeno vyučování v místních školách.
15. 2. byl výnosem Ministerstva školství a osvěty posunut konec 1. pololetí na školách všeho druhu v důsledku uhelných prázdnin.
Od 10. 3. do 23. 3. byly zdejší školy uzavřeny opět pro nedostatek uhlí. Děti se scházely třikrát v týdnu pro domácí úkoly.
14. 3. zvolen na ustavující schůzi újezdní školní rady předsedou Jaroslav Vágner a místopředsedou Josef Dobřanský.
15. 3. nastoupil zdravotní dovolenou první ředitel zdejší hlavní (dříve měšťanské) školy Karel Mikeš (nar. 1885). V době nemoci byla vyřízena jeho žádost o pensionování k 31. 3. 1941. Agendu předal 29. 3. 1941 nejstaršímu učiteli Jaromíru Jindrovi.
1. 4. odešel do výslužby ředitel hlavní školy Karel Mikeš. Jeho nástupcem se stal Jaromír Jindra.
25. a 26. 4. musely školní děti se svými učiteli povinně navštívit výstavu „Deutsche Grosse" v Praze.
30. 5. byli Ministerstvem školství pověřeni dozorem nad vyučováním dějepisu na českých školách němečtí inspektoři.
14. a 15. 6. sehrály děti obecné školy a hlavní školy divadelní představení „Pohádka o matce Zemi a jejích dětech" v sále místní sokolovny. Čistého výtěžku bylo použito na promítací přístroj.
1. 7. ustanoven školním inspektorem Vladimír Vydra (místo Ferdinanda Černého, který odešel do výslužby).
16. 7. vzat do vazby zdejší odborný učitel František Hýbner.
14. 8. byla provedena vládním nařízením nová organizace hlavní (dříve měšťanské) školy s českým jazykem vyučovacím. Dosavadní trojtřídní školy hlavní se mění na čtyřtřídní. Do první třídy bude přijímáno nejvýše 35% žáků, kteří absolvují čtyři třídy školy obecné, a to podle průměrného prospěchu, přičemž nesmí být kvalifikován žák z jazyka vyučovacího, německého jazyka a z počtů horším než třetím stupněm. Jednoroční učební kurs, do kterého se přihlásili žáci při zápisu, je výjimečně pro školní rok 1941/42 ponechán jako samostatný.

1941-42: 1. 9. v tomto školním roce bylo vyučováno na obecné škole v 5 třídách se 2 pobočkami, na hlavní (měšťanské) škole ve 4 třídách s 3 pobočkami s 241 žáky. Na hlavní školu v Kunraticích nastoupil Bohuslav Kracík a do Libuše odešel Ludvík Stuchlík.
Od 27. 10. omezeno vyučování na místních školách, a to pro nedostatek uhlí. Docházelo ke střídavému vyučování obecné a hlavní školy.
V říjnu se vyskytl mezi školní mládeží záškrt.
22. 11. zastaveno vyučování na hlavní škole. Domácí úkoly vydávány dvakrát týdně. Normální vyučování zahájeno od 13 .12. 1941.
24. 11. schválilo obecní zastupitelstvo rozpočet na rok 1942:
a) obecná škola
- potřeba 59 901 K
- úhrada 2 143 K
- schodek 57 758 K
b) hlavní škola
- potřeba 129 549 K
- úhrada 10 000 K
- schodek 119 549 K

1942: 6. 2. oznámena nová úprava hodin jazyka německého v druhém pololetí. Hodiny českého jazyka a dějepisu byly zkráceny o jednu vyučovací jednotku ve prospěch německého jazyka.
Od 15. do 25. 5. pracovaly střídavě jednotlivé třídy hlavní školy na hubení plevele pro zdejší velkostatek.
19. 6. byl žactvu a učitelstvu škol povinně přečten vážný apel Ministerstva školství a lidové osvěty naléhavě vybízející ke kladnému poměru, smýšlení a práci pro Německou říši a Protektorát Čechy a Moravu.
24. 6. byly povinně předány vyřazené učebnice, knihy, mapy a obrazy ze školy ve váze 5 q okrasnímu úřadu Praha-venkov-jih.
10. 7. při ukončení školního roku nařízeno, že učitelé mají nárok na 21 dní dovolené, potom nastoupí do práce při žních a do různých kursů, o čemž museli přinést potvrzení.
Od 1. 9. podle Ministerského nařízení vypomáhali učitelé v době mimoškolní při pracích na obecních nebo školních úřadech denně 2 hodiny.
2. 9. zahájeno vyučování v 5 třídách obecné školy s 1 třídou pomocnou a mateřskou školou a na hlavní (měšťanské) škole bylo vyučováno ve 4 třídách s 2 pobočkami. Řídící obecné školy František Tichý, ředitel hlavní školy Jaromír Jindra. Okresním školním inspektorem byl Josef Loucký. Dětí na hlavní škole zapsáno 215 (z toho 123 hochů a z Kunratic 130).
17 .9. byli předvoláni všichni učitelé zdejších škol i školnice k všeobecným zkouškám z jazyka německého u okresního úřadu Praha-venkov-jih.
26. 9. úředně oznámeno, že odborný učitel František Hýbner ze zdejší hlavní školy byl 7. 7. 1942 odsouzen k trestu smrti a k trvalé ztrátě občanských práv. Vrátil se však domů po ukončení války.
1. 10. bylo přeřazeno 6 žáků jednoročního učebního kursu z Libuše do Kunratic, protože v Libuši byl kurs pro malý počet dětí zrušen. Tím stoupl počet dětí zdejší hlavní školy na 221.
23 .10. se přestěhovala opět hlavní škola do školy obecné pro nedostatek uhlí a od tohoto dne bylo vyučováno střídavě.
28. 10. zasadily školní děti 21 ovocných stromků na školní zahradě.
9. 11. vyšel ministerský výnos, na jehož základě bylo provedeno u všech školních dětí desetihodinové školení o protiletecké obraně.
11. až 13. 11. bylo všechno žactvo i učitelstvo zdejších škol vyšetřováno přenosným roentgenem Ligy proti tuberkulose ve Zbraslavi. Nebylo zjištěno žádných závažných případů.
7. 12. bylo zastaveno vyučování na zdejších školách pro nedostatek topiva. Dětem byly dávány dvakrát týdně domácí úkoly.
30. 12. vyšel ministerský výnos o učení se německému jazyku s výstrahou, že síly, které nejsou způsobilé vést německou agendu, budou propuštěny.

1943: 6. 4. zrušeny okresní školní výbory. Místo nich ustanoveny u okresního úřadu školské úřadovny. Bylo i zrušeno dosavadní právo správců škol a místních školních rad dáti prázdno na jednotlivé dny.
7. 4. na schůzi školní rady zvolen předsedou za Jaroslava Vágnera Karel Musil a za učitele Josefa Císaře Jan Hanzal.
20. 4. byla Ministerstvem školství od počátku školního roku 1943-44 změněna klasifikace žáků na českých školách. Chování klasifikováno podle 4 stupňů, výkony v jednotlivých předmětech podle 6 stupňů. Žáci 4. postupného ročníku z obecné školy konali do 1. třídy hlavní školy přijímací zkoušky.
24. 8. přípisem Ministerstva školství bylo nařízeno v českých zemích vyučování němčině místo dějepisu.
1. 9. zrušilo Ministerstvo školství jednoroční učební kursy při hlavních školách.
3. 9. zahájeno vyučování na obecné škole v 6 třídách s 1 třídou pomocnou a 1 oddělení mateřské školy a na hlavní (měšťanské) škole ve 4 třídách s 1 pobočkou. Na hlavní škole 165 žáků (z toho 95 hochů, 97 z Kunratic).
16. 11. zrušilo Ministerstvo školství místní ( obvodní a újezdní) školní rady.

1944: 15. a 16 .6. sehrálo žactvo místních škol v sokolovně divadelní hru „O zlatém klíči a živé vodě".
10. a 11. 7. konány na hlavní škole přijímací zkoušky do prvního ročníku (ze čtvrté třídy obecné školy). Přijato celkem 20 dětí.
5. 9. zahájen školní rok 1944-45 v obecné škole v 5 třídách a pomocnou třídou a mateřskou školou. Újezdní hlavní (dříve měšťanská) škola učila 4 třídy. Hlavní školu navštěvovalo 134 žáků (z toho 75 hochů a 59 dívek; z toho 75 z Kunratic, 21 z Jesenice, 6 z Prahy, 16 z Vestce, 4 z Osnice, 10 z Jirčan, 1 ze Sulice a 1 z Písnice).
Učitelé hlavní školy:
Jaromír Jindra – ředitel
Jarmila Jůzová, Ludvík Stuchlík, Vilma Gebauerová, Jan Hanzal, Oldřich Štelclein, Josef Jan Vagner, Marie Smutná, Bohumil Muška (řím. kat.), Božena Hausmannová (č.-m. náb.), Ferdinand Škoda (církev č. br. evang.), Bohuslav Kracík přeložen na obecnou školu.
11. 9. byli povoláni z místních škol k pracovní povinnosti v Todtově organizaci v Roudnici učitelé Ludvík Stuchlík a Bohuslav Kracík. Později povoláni úřadem práce ještě Jan Hanzal a Oldřich Štelclein. Tak zůstali na hlavní škole jen tři učitelé, kteří vyučovali ve spojených třídách a odděleních a za zmenšeného počtu vyučovacích hodin.
25. 9. učitel Josef Jan Vágner přeložen na hlavní školu v Chodově.
Před Vánocemi uspořádala Okresní péče o mládež na Zbraslavi pro chudé děti ošacovací akci a přidělila větší množství poukázek na zakoupení textilií a obuvi.

1945: Od 9. 1. bylo upraveno vyučování tak, že se žáci scházeli ve škole jednou týdně (v sobotu) k přijímání úkolů.
17. 2. vydáno pololetní vysvědčení a pololetní prázdniny byly zrušeny.
8. 3. byla obsazena budova obecné školy německou brannou mocí. Obecná škola přesídlila do hlavní školy.
Od 30. 3. do 3. 4. velikonoční prázdniny.
4. 4. opět zahájeno pravidelné vyučování, a to opět nouzově, pokud to bude možné bez vytápění.
20. 4. zcela zastaveno vyučování ve všech školách.
20. 4. obecná škola v Kunraticích u Prahy byla zabrána pro pracovní kolonu zajatců, kteří pracovali na stavbě kolové zábrany mezi školou a zámkem, aby byl chráněn vstup do obce od západu. Další zábrana byla vybudována u sokolovny.
V revolučních dnech (květen) roku 1945 se stala budova obecné školy (čp. 57) prozatímním vězením 89 občanů Chodova, které zde zajistili němečtí okupanti (jako rukojmí). Na paměť těchto událostí byla na budově školy upevněna deska.
16. 5. zahájeno pravidelné vyučování v místní mateřské škole. Bylo v ní zapsáno 35 dětí (z toho 18 chlapců). Na škole působila učitelka mateřské školy Zdeňka Knoblochová, která však 30. 6.1945 odešla do pohraničí.
22. 5. slavnostně zahájeno vyučování v obecné a měšťanské (dříve hlavní) škole. Před zahájením výuky bylo však třeba školní budovy vyčistit a dát do pořádku. Podle ministerského nařízení mohly být přijaty do měšťanské školy všechny děti, kterým nebylo za okupace dovoleno normálně postoupit do této školy. Byl zrušen název hlavní škola a obnoveno pojmenování měšťanská škola. Tak vzrostl počet dětí na měšťanské škole o 85, tj. celkem 211 žáků. Obecná škola byla opět rozšířena na pětitřídní.
25. 5. nastoupil na měšťanské škole znovu odborný učitel František Hýbner, který se vrátil z káznice. Vyučil se tam obuvníkem. Téhož dne se vrátili z pracovního nasazení učitelé Oldřich Štelclein a Jan Hanzal.
12. 6. zvolen František Tichý členem rady MNV, který bude mít na starosti oblast školství (současně byl předsedou školské komise).
12. 6. učitel Boh. Kracík přidělen na měšťanskou školu od 5. 5. 1945.
28. 6. konána schůze nové prozatímní školní rady. Předsedal ředitel školy Jaromír Jindra, který ve svém projevu podal historický přehled okupace a revoluce.
Od 1. 7. byla na mateřské škole ustanovena učitelka Anastazie Havlíčková-Doubková, která ve školním roce 1940-41 a 1941-42 zde působila.
12. 7. byl na místní obecné, mateřské a měšťanské škole ukončen školní rok 1944-45.
10. 8. školská komise a učitelské sbory místních škol žádaly, aby bylo pamatováno při parcelaci zámeckých pozemků na budoucí rozvoj místního školství, neboť obec rychle vzrůstá a bude zapotřebí rozšiřovat a stavět školy. Žádaly dále, aby školy byly soustředěny na společném prostoru, aby měly společnou zahradu, společné hřiště a tělocvičnu a aby bylo pamatováno též na budovu pro svobodné učitele.
3. 9. zahájen v místních školách školní rok 1945-46. Obecná škola měla 5 tříd a měšťanská škola 7 tříd (bez prvního ročníku, 2. 3. a 4. ročník po dvou třídách a jednoroční učební kurs) s 202 žáky (z toho 111 z Kunratic a 91 přespolních). Na mateřské škole bylo zapsáno začátkem školního roku 27 žáků (z toho 15 dívek).
17. 10. na plenárním zasedání MNV bylo konstatováno:
- mateřská škola dosud nebyla přestěhována do zámku
- do mateřské školy dochází 30 dětí
- ve školách je velmi špatná zásobovací situace pokud se týká uhlí
- v obci je nedostatek učitelstva (nedostatek bytů, špatná stravovací situace).
26. 10. zvolena školská komise MNV ve složení: František Tichý, Jaromír Jindra, Bedřich Procházka, J. Volkán, Frant. Vavroch, Huňka, Ing. Havlíček, Rajdl, Cirman.
Od 3. 11. do 14. 12. bylo zastaveno vyučování v místních školách pro nedostatek uhlí.
5. 12. na místních školách se projevuje úbytek dětí z důvodu stěhování občanů do pohraničí. Z měšťanské školy byli přeloženi do pohraničí 3 učitelé a 1 z obecné školy.

1946: 20. 1. začalo v budově místní měšťanské školy střídavé vyučování s obecnou školou. Vyučování bylo předtím zastaveno pro nedostatek uhlí. V době od 15. 12. 1945 do 12. 1. 1946 byly prodloužené vánoční prázdniny.
15. 2. bylo ukončeno první pololetí školního roku na všech školách. Pololetní prázdniny trvaly od 16. do 18. února 1946, ale vyučování bylo opět zastaveno již 19. 2. pro nedostatek uhlí. Byly dvakrát týdně vydávány úkoly.
25. 3. zahájeno vyučování na místních školách. Obecná škola se vrátila do své budovy.
15.-22. 6. uspořádala mateřská škola výstavu výkresů a výtvarných prací dětí.
21. 6. uspořádala místní mateřská škola besídku s recitacemi, zpěvy a tanečky.
22. 6. byl slavnostně ukončen první školní rok v osvobozené republice. Na měšťanské škole ukončilo školní rok 194 dětí a na mateřské škole 30 dětí.
9. 7. zvolena (na ustavující schůzi MNV) školská komise ve složení: Jaromír Jindra, František Tichý, Oldřich Štelclein, Růžena Hamplová, Anna Simerská, Josef Hrášek, dr. Alexandr Jegorov, Jaroslav Miňovský, Josef Votýpka, dr. Michal Galant.
V červenci zakoupil Místní národní výbor (MNV) v Kunraticích u Prahy 30 nových lavic pro obecnou školu u firmy ADAM za 17 250,- Kčs.
Od 1. 8. byla mateřská škola osamostatněna a oddělena od správy obecné školy. Správkyní mateřské školy ustanovena dosavadní učitelka této školy Anastazia Havlíčková-Doubková. Správu školy převzala od dosavadního správce obecné školy – řídícího učitele Františka Tichého dne 28. 8. 1946.
Během prázdnin dodala firma ADAM škole 30 objednaných lavic za cenu 575,- Kč/kus.
V srpnu 1946 zúčastnily se školní děti (17 hochů a 21 děvčat) organizovaného zájezdu na sběr chmele společně s místním Sokolem.
2. 9. byl slavnostně zahájen nový školní rok 1946-47. Na obecné škole se sedmi třídami a jednou pomocnou třídou. Měšťanská škola měla sedm tříd (188 žáků, z toho 95 z Kunratic). Ředitel obecné školy: František Tichý. Ředitel měšťanské školy: Jaromír Jindra. Od začátku školního roku vařila učitelka Pavla Seidlová za pomoci žákyň vyšších ročníků pro školní děti dvakrát týdně polévku ve školní kuchyni měšťanské školy pro žactvo obou škol (150 porcí).
4. 9. byli při volbě do újezdní školní rady zvoleni z řad učitelstva Jaromír Jindra, Václav Hynek, Jan Hanzal a Pavla Seidlová.
4. 9. byl pověřen učitel Jan Hanzal zřízením osvětové komise v obci.
5. 9. dostala místní škola od Okresní péče o mládež větší množství tuku, který byl dětem ve škole rozdáván. Rovněž Ministerstvo zdravotnictví darovalo dětem šípkové dražé a marmeládu za sběr šípků.
Od 16. 9. prováděla Okresní péče o mládež hromadné prohlídky všeho žactva.
23. 9. na pracovní schůzi učitelstva ve velkém sále Lucerny v Praze bylo konstatováno, že ve škole je nedostatek učitelů. Tato situace nastala i na kunratické škole (odešel Bohuslav Kracík, Ludvík Stuchlík a Karel Mikeš).
8. 10. byla utvořena újezdní a místní školní rada. Bylo zvoleno 6 zástupců školní obce a 8 zástupců školního újezdu.
17. 10. bylo ustaveno Rodičovské sdružení (společné pro obecnou a mateřskou školu). Předsedou zvolen Josef Jech, jednatelem Václav Bezucha.
15. 12. uspořádalo Rodičovské sdružení mateřské a obecné školy v sokolovně vánoční besídku.
23. 12. zahájeny vánoční prázdniny. Pro nedostatek uhlí prodlouženy do 7. 1. 1947.

1947: 8. 1. Rodičovské sdružení darovalo 18 dětem nové boty a škola dostala nový radiopřijímač.
24. 1. bylo opět zastaveno vyučování pro nedostatek uhlí.
31. 1. ukončeno 1. pololetí školního roku 1946-47.
Od 5. 2. pro nedostatek uhlí bylo zařízeno jedenkrát rozdávání úkolů dětem v budově obecné školy, kde bylo možno alespoň na několik hodin zatopit.
Od 1. 3. bylo Zemskou školní radou povoleno zřídit druhé oddělení mateřské školy, avšak pro nedostatek učitelských sil bude toto oddělení otevřeno až v květnu 1947.
2. 3. přidělila Okresní péče o mládež v rámci ošacovací akce oběma školám různé textilie v hodnotě 7 000,- Kčs.
Od 18. 3. bylo opět pro nedostatek uhlí zavedeno střídavé vyučování obecné a měšťanské školy v budově měšťanské školy.
Od 9. 4. opět zavedeno normální vyučování na obou místních školách.
10. 4. nařídila Zemská školní rada v Praze svým oběžníkem náhradu zameškaného vyučování. Rozvrh hodin byl denně o 1-2 vyučovací hodiny rozšířen.
1. 5. nastoupila nová správkyně mateřské školy Blažena Grulichová z Modřan. Dosavadní správkyně Anastázie Havlíčková byla přeložena na vlastní žádost (okres Tábor).
12. 5. bylo otevřeno druhé oddělení místní mateřské školy, ve kterém dosáhl počet 39 dětí. Nastoupila učitelka Marie Kubelková ze Zlatník.
29. 5. konala se ustavující schůze nového Rodičovského sdružení při mateřské škole. První předsedkyní se stala E. Cirmanová, místopředsedkyní M. Knechtlová, jednatelkou M. Pešková a pokladní Helena Bezuchová.
14. - 22. 6. uspořádán na zdejších školách Týden dětské radosti. Byly podniknuty různé výlety, besídky. Dětem byly přiděleny mimořádným přídělem potraviny a cukrovinky.
28. 6. byl slavnostně zakončen školní rok 1946-47.
24. 7. požádal MNV v Kunraticích u Prahy Ministerstvo školství a osvěty, aby poskytlo subvenci v částce 7 996 500 Kč na výstavbu obecné školy (z výtěžku „UNRRA" nebo z jiných prostředků). Nová školní budova měla být vybudována vedle stávající měšťanské školy – výstavba obecné školy však nebyla realizována.
1. 9. zahájen na místních školách školní rok 1947-48. Na mateřské škole zapsáno 58 dětí (z toho 34 do 5 let, 24 do 6 let). Nově nastoupila Libuše Jirátová z Kunratic. Na měšťanské škole zapsáno 145 žáků (z toho 73 hochů a 75 z Kunratic). Bylo vyučováno v pěti třídách. Ředitelem školy byl Jaromír Jindra.
Od 1. do 6. 9. bylo vyučováno střídavě. Až 8. 9. se obecná škola vrátila do své budovy.
18. 9. vykonal obvodní lékař MUDr. Michal Galant zdravotní prohlídku všech dětí mateřské školy a shledal dobrý zdravotní stav.
V listopadu konána na měšťanské škole výroční členská schůze Sdružení rodičů a přátel školy. Za předsedu zvolen J. Suda a členy výboru Chrudimská, Frouz, Procházková a Babická.
4. 12. k žádosti obce Libuš bylo usneseno vyplatit částečnou úhradu nákladů na vydržování mateřské školy v Libuši za děti z části Kunratice II (tzv. Enkláva), a to částkou 400 Kčs na 1 dítko ročně.
4. 12. sdělilo Ministerstvo školství, že nemůže udělit subvenci na stavbu nové obecné školy.
20. 12. uspořádala místní mateřská škola veřejnou vánoční besídku s pestrým programem dětí a štědrou nadílkou.

1948: V lednu udělilo Ministerstvo školství ČSR po dohodě s Ministerstvem financí ČSR subvenci 30 tis. Kčs na vnitřní vybavení místní mateřské školy (zakoupeno linoleum).
28. 1. věnoval MNV místní měšťanské škole klavír (z německého majetku).
V lednu a únoru uspořádána na místních školách péčí Ministerstva zemědělství ČSR vitaminová akce.
6. 3. konány na místních školách vzpomínky a oslavy narozenin T. G. Masaryka, bojů u Bachmače a Sokolova.
13. 3. Okresní péče o mládež ve Zbraslavi poukázala Rodičovskému sdružení při místních školách 1912 Kčs na úhradu schodku při vyvařování dětem a 2310 Kčs na ošacovací akci.
V březnu zakoupilo Rodičovské sdružení škole psací stroj v hodnotě 10 tis. Kčs.
23. 4. pořádána v sokolovně školní besídka.
8. 5. konána besídka mateřské školy, při níž rovněž účinkovali také žáci obecné a měšťanské školy.
15. - 19. 5. uspořádaly místní školy výlety do okolí obce, po Čechách, a vyšší ročníky až na Slovensko.
Od 19. 5. se rozšířily v obci mezi dětmi spalničky. Mateřská škola byla na 14 dní uzavřena. Současně provedeno povinné očkování proti neštovicím.
28. 6. zakončen školní rok 1947-48. Vystoupilo 36 dětí (15 žáků a 21 žákyň).
1. 7. výnosem Zemské školní rady z 26. 6. 1948 byla přeměněna dosavadní měšťanská škola v Kunraticích u Prahy (podle zákona z 21. 4. 1948) na střední školu s účinností od 1. září 1948.
19. 7. zřídil okresní školní výbor Praha-venkov-jih systematizované místo zvláštního učitele náboženství řím. katolického při měšťanské škole v Kunraticích u Prahy s povinností vyučovat náboženství na obecné škole v Kunraticích a obecné i měšťanské škole v Libuši.
30. 9. zahájeno vyučování ve školním roce 1948-49 podle nových učebních osnov. Začátek posunut vzhledem k rozšíření dětské obrny. Na střední škole vyučováno ve čtyřech třídách s 135 žáky (z toho 51 přespolních žáků).
17. 11. konána na střední škole vzpomínka na popravy studentů v době okupace.
1. 12. konána schůze Rodičovského sdružení při mateřské škole. Předsedkyní zvolena pí Mouchová.
16. 12. byla konána výroční členská schůze Rodičovského sdružení při obecné a střední škole. Předsedou opět zvolen Josef Suda.

1949: 3. 1. zemřel Václav Rataj, býv. řídící učitel místní obecné školy.
5. 1. darovala Okresní péče o mládež na stravovací akci místní školní mládeže 1.102 Kčs.
3. 2. věnoval býv. Okresní školní výbor Praha-jih střední škole na tělovýchovné zařízení 10 tis. Kčs.
22. 2. došlo ke sloučení Sdružení rodičů a přátel školy (SRPŠ) národní a střední školy. Předsedou se stal Ladislav Kahoun, místopředsedou Josef Suda. Nové SRPŠ zahrnuje všechny rodiče školou povinných dětí.
22. 3. Ministerstvo školství věnovalo subvenci na pořízení nábytku do místní mateřské školy. Objednávka zadána místnímu truhláři Jar. Miňovskému.
9. 4. konána besídka hlavní školy v místní sokolovně. Besídka měla bohatý program a zdařila se. Čistý výnos 8 tis. Kčs věnován na zařízení školního rozhlasu.
25 .4. byla upravena za pomoci členů SRPŠ školní zahrada při střední škole.
28. 5. darovala Okresní péče o mládež 2 tis. Kčs na stravovací akci zdejší školní mládeže.
7. 6. se přihlásilo 6 žáků z místní střední školy ke studiu na III. stupni.
20. - 25. 6. probíhal na místních školách Týden dětské radosti (žákům promítány filmy).
23. 6. konán v Kunraticích sportovní den společně národních a středních škol z Kunratic a Libuše. Odpoledne pořádán veřejný žákovský koncert (účinkoval žákovský sbor střední školy).
30. 6. ukončen školní rok 1948-49. Nejlepší žáci byli odměněni Sdružením rodičů a přátel školy knihami.
1. 9. zahájen nový školní rok 1949-50. Slavnostního zahájení se zúčastnil předseda Okresního národního výboru (ONV) Praha-východ a zástupci MNV Kunratice u Prahy. Mateřská škola zahájena ve dvou odděleních s 63 dětmi. Ředitelka Blažena Grulichová. Střední škola pod vedením ředitele Jaromíra Jindry měla 5 tříd se 152 žáky (z toho 62 přespolních).
21. 9. rozpočet škol na rok 1949:
- národní škola 191.170,- Kčs
- střední škola 219.820,- Kčs
Od 1. 10. zavedena na zdejších školách stravovací akce: jednou týdně kakao, dvakrát týdně polévka. Náklad hrazen z dotace ONV, příspěvku MNV a SRPŠ.
3. 11. pro poruchu ústředního topení přeloženo vyučování do národní školy (střídavé vyučování). Normální vyučování započato až 5. 12. 1949.
20. 12. konána veřejná vánoční besídka mateřské školy.
22. 12. dostala místní národní a střední škola dárek od továrny Kotov částku 25 tis. Kčs (čistý výtěžek z Mikulášské zábavy).

1950: 12. 1. založena na místní střední škole pionýrská organizace.
17. 1. sdělil Ústřední národní výbor v Praze, že nebude napříště platit školné za děti docházející do kunratické školy.
1. 2. sjednalo SRPŠ pro školní kuchyni stálou pracovní sílu (Karlu Fišerovou).
10. 2. vykonal místní lékař MUDr. Michal Galant lékařské prohlídky všech školních dětí. Zdravotní stav byl velmi dobrý (nakažlivých nemocí nebylo).
19. 3. konána v Chodově soutěž školních pěveckých sborů okresu Praha-východ. Pěvecký sbor zdejší střední školy se umístil na prvním místě.
15. 4. byl na zdejší mateřské škole zahájen celodenní provoz se stravováním dětí. Kuchyně školy byla provizorně umístěna v málo vybavené kuchyni převzaté od býv. dětského útulku.
17. 5. byli všichni žáci místních škol očkováni proti tuberkulose.
6. 6. uspořádala místní mateřská škola dětskou besídku v rámci „Radostné dny mládeže".
22. 6. povolil Krajský národní výbor (KNV) v Praze celodenní provoz na místní mateřské škole.
25. 6. uspořádala místní mateřská škola v místní sokolovně dětskou besídku v rámci „Radostné dny mládeže" spojenou s výstavou dětských prací.
25. 7. obdržela místní střední škola dar ONV Praha-východ 408 tis. Kčs na zař